Zdroj: Pleska / Midjourney
Pojišťovny budou muset informovat člověka nebo instituci, že má nárok na peníze ze životní pojistky po zemřelém klientovi. Rozhodli o tom poslanci, když schválili novelu občanského zákoníku.
S návrhem na doplnění zákoníku přišla skupina senátorů vedených Jitkou Seitlovou (KDU-ČSL). Reagovali na problém, na který předtím upozorňovaly hlavně neziskové organizace, například UNICEF nebo Charita.
Plnění ze životního pojištění pro případ smrti pojištěného totiž není součástí dědictví. A přestože klient v pojistné smlouvě uvede takzvanou obmyšlenou osobu, které mají peníze po jeho smrti připadnout, dosud neměl jistotu, že se k ní skutečně dostanou.
Existenci životního pojištění nemusí zjišťovat notář při dědickém řízení – jako by to měl dělat například u bankovních účtů. Takzvaného obmyšleného přitom nemusí aktivně kontaktovat ani samotná pojišťovna po smrti klienta. Řada pozůstalých – a především různých charitativních organizací – se pak ani nedozví, že jim klient něco odkázal. A pokud to organizace vědí, nemusí se včas dozvědět, že dárce zemřel.
Podle dosavadních pravidel se totiž musí o peníze ze životního pojištění po zemřelém aktivně přihlásit sama „obmyšlená osoba“. Většina pojišťoven sice ujišťuje, že se snaží pozůstalé nebo neziskové organizace kontaktovat, podle neziskovek se tak ale často neděje. Zřejmě až desítky milionů korun ročně tak nezamíří tam, kam mají. Pokud se nikdo do deseti let nepřihlásí, propadnou peníze pojišťovně.
Výhodnější životní pojištění? Jde to!
Srovnáme nabídky 5 životních pojišťoven a najdeme vám výhodnější podmínky.
V Česku neexistuje ani společný registr životních pojistek napříč pojišťovnami. Alespoň částečně zlepšila situaci iniciativa České asociace pojišťoven, která tím reagovala na jednání se senátorkou Seitlovou. Asociace na svém webu spustila interaktivní formulář, který mohou pozůstalí vyplnit. Pak ho přepošle všem členským pojišťovnám – společně za životní i neživotní pojištění představují 98 procent tuzemského trhu. Pozůstalý pak postupně dostane informace od jednotlivých pojišťoven – přinejmenším v případě, že je ve smlouvě skutečně uvedený jako obmyšlená osoba.
Díky schválené novele budou muset pojišťovny samy aktivně informovat obmyšleného. Nová povinnost začne platit od ledna 2026: „Vznikne-li obmyšlenému právo na pojistné plnění, vyrozumí o tom pojistitel obmyšleného do šedesáti dnů ode dne, kdy se o tom dozví, jestliže mu jsou kontaktní údaje obmyšleného známy nebo jestliže může tyto údaje zjistit z evidence, do níž má přístup.“
Klient by tedy měl ve své smlouvě o životním pojištění uvádět co nejkonkrétnější údaje, komu mají peníze po jeho smrti připadnout. Místo obecných formulací typu „sestra“ nebo „syn“ je k tomu dobré napsat konkrétní jména a další informace, ideálně s e-mailem nebo jinými kontaktními údaji, a v případě změn je průběžně aktualizovat. U právnických osob (organizací) v zásadě stačí jejich přesný název, ideálně také IČO.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
