Odhadnout, co se může dít příštích třicet let, je výzva

Ondřej Tůma | rubrika: Rozhovor | 12. 9. 2020 | 3 komentáře
„Naše úloha už není ani tak počítat, jako spíš čísla vysvětlovat, zkoumat, testovat a výsledky interpretovat,“ říká pojistný matematik NN Životní pojišťovny Lukáš Vašek, který stál spolu s dalšími kolegy u zrodu nového pojištění NN Orange Risk.
Odhadnout, co se může dít příštích třicet let, je výzva
Lukáš Vašek
Zdroj: NN Životní pojišťovna

Když už se v ekonomických médiích objeví rozhovor se zástupcem pojišťovny, bývá to většinou její šéf, případně obchodní ředitel. O pojistných matematicích, kteří přitom dávají produkty dohromady a mají na starost nezbytné výpočty a nastavení smluv, se toho naopak obvykle moc nedozvíte. I proto jsme se v pokračování série rozhovorů Jak se vaří pojištění rozhodli zaměřit právě na tohle řemeslo a vyzpovídat pojistného matematika NN Životní pojišťovny Lukáše Vaška.

Kudy vede cesta k profesi pojistného matematika?

Na škole mě vždycky bavila matematika a fyzika, chodil jsem na různé olympiády, takže by se dalo říct, že mě to táhlo k exaktním vědám. Když jsem se pak rozhodoval, co dělat dál po maturitě, nejvíc se mi líbil obor finanční a pojistná matematika na Matfyzu. Nejdřív spíš finanční oblast, až poté jsem zjistil, co vlastně obnáší práce pojistného matematika. Do konce studií jsem se už celkem jasně vyprofiloval, takže bylo jasné, že půjdu pracovat do nějaké pojišťovny. Do NN, tehdy ještě ING, jsem se ale dostal v podstatě náhodou na doporučení bývalé spolužačky. Od té doby tam pracuji už dvanáct let.

Recept na pojištění

Kuchaři
Zdroj: Shutterstock

„Naše pojištění dlouhodobé péče samozřejmě chce oslovit potenciální klienty ještě dřív, v okamžiku, kdy jsou na penzi a stáří schopní svým způsobem dohlédnout, řekněme mezi pětačtyřiceti až pětapadesáti, když už reálně domýšlejí odpovědnost za své stáří.“

Rozhovor se šéfem produktového vývoje pojišťovny:

Pod pokličku: jak se vaří pojištění


„I v důchodu bychom si měli být schopni pojistit očekávanou životní úroveň. Když nám do života vstoupí nemoc, přestaneme být soběstační a s horším zdravím se zhorší i naše finanční situace, přijde pojišťovna a pomůže. Jenže pojišťovny na takové klienty dosud vůbec nemyslely.“

Rozhovor s ředitelem externí distribuce pojišťovny:

Pojištění dlouhodobé péče pomáhá těm, na které klasické životní pojištění nemyslí

Kolik pojistných matematiků pojišťovna potřebuje?

To záleží na velikosti pojišťovny. NN patří mezi ty větší, proto jich u nás máme zhruba patnáct až dvacet. Jsme rozděleni do několika týmů, které se zaměřují na vývoj a oceňování produktů a na řízení rizik. Pod tím si můžete představit například počítání technických rezerv a zajištění, finanční a regulatorní reportingy, spolupráci s auditory, ale třeba i komunikaci s klienty, kteří chtějí vědět, jak jsme jim spočítali smlouvu.

Jak často chce klient vysvětlit detailní výpočty smlouvy?

Je to spíš výjimka, ale bývají i tací, kteří chtějí smlouvu rozebrat do posledního šroubku, vysvětlit jednotlivé propočty, ozřejmit všechny termíny a pojmy a popsat nejrůznější situace, které jsou s životním pojištěním spojené.

Jak vypadá vaše pracovní náplň?

Věnuji se vývoji produktů a jejich cenotvorbě, což znamená především počítání pojistných sazeb. Není to ale tak, že bych celý den seděl u počítače, projížděl tabulky a kontroloval výpočty. Musím obejít jednotlivá oddělení – přes IT, obchod, produktový tým, právní a compliance – a dát s nimi dohromady výsledný produkt. Znamená to také vyrazit do terénu mezi finanční poradce a získávat od nich zpětnou vazbu. Myslím, že je to osvěžující pro všechny zúčastněné.

Během léta jste představili nový produkt NN Orange Risk. Jak dlouho trval jeho vývoj?

Byl to zgruntu nový produkt, takže vývoj trval skoro rok. Ze začátku se sešla malá skupinka lidí uvnitř pojišťovny a probrala prvotní návrhy. Pak se udělala velká revize pojistných podmínek vedoucí k lepší srozumitelnosti. Odstranili jsme z nich věci, které jsou z dnešního pohledu nadbytečné nebo zastaralé. Následovalo doplnění specifikace nového produktu, který mimo jiné zahrnuje i pojištění dlouhodobé péče. Výsledek se představil širšímu spektru zaměstnanců pojišťovny v různých odděleních a s nimi se postupně ladily finální parametry. Řešily se výluky, čekací doby, rizikové skupiny a také zajišťovna.

O čem se při kolečku uvnitř pojišťovny nejvíc diskutuje?

Především o cenotvorbě. Rozsah krytí, bonusový a slevový systém. Ale s tím se musí počítat, když se využívají různé distribuční kanály.

Jak by produkt vypadal, kdyby to bylo čistě jen na pojistných matematicích?

Pojistný matematik má v sobě zakódovanou obezřetnost. Řídíme rizika a pojistné produkty jsou přitom založeny na náhodě. Když musíte u životního pojištění odhadovat, co se může dít následujících třicet let a zohlednit to v ceně produktu, není to nejjednodušší úkol. Ale i pojistný matematik by nakonec přes všechnu nejistotu konstruoval produkt tak, aby byl konkurenceschopný a pro klienty zajímavý cenou.

V naší branži se všechno točí kolem trojúhelníku pojišťovna, poradci a klienti. Každá strana musí být spokojená s nastavenými podmínkami, aby výsledek mohl fungovat. Jako tvůrce produktu musím neustále myslet na to, jestli bych si ho sám koupil jako klient a jestli bych ho prodával jako poradce. Pokládat si tyhle otázky je klíčové.

Není to schizofrenní situace?

Je, ale zároveň jde o velkou výzvu, která mě na mojí práci nesmírně baví. Na začátku máte takřka neřešitelný úkol, a nakonec se člověk dostane k optimálnímu řešení, které znamená spokojenost pro všechny zainteresované.

S jakými daty při konstrukci produktu nejčastěji pracujete?

Máme tři základní sady dat. Jedna se týká škod a pojistných událostí. Druhá smluv a statistik, jak se produkty prodávají, což je mix pojistných částek, rizik, věkových struktur a životnosti produktů. A třetí sada dat je o chování klientů, kdy reflektujeme, jak se mění smlouvy v návaznosti na různé životní situace. Nejlepším zdrojem dat jsou vlastní škodní databáze, ale využíváme samozřejmě i veřejné databáze nejrůznějších úřadů a institucí. Dál využíváme i zkušenosti naší zajišťovny.

V pojišťovnictví působíte přes dvanáct let, jak se za tu dobu váš obor změnil?

Spousta věcí se automatizuje. Zatímco dřív jsme některé výpočty dělali klidně i několik hodin, dnes už spoustu dat a parametrů nastavujeme do systému, který nám automaticky provede výpočet, takže máme výsledek k dispozici okamžitě. Naše úloha už není ani tak počítat, jako spíš čísla vysvětlovat, zkoumat, testovat a všechny výsledky interpretovat představenstvu, manažerům, lidem uvnitř firmy i samotným klientům.

Jak to bude dál se zapojením technologií? Nemůže se stát, že pojistné matematiky zcela nahradí a vezmou jim práci?

Myslím, že pojistný matematik najde uplatnění, možná bude dělat trošku jinou agendu, ale pořád je tu spousta věcí, které se stroj jen tak nenaučí. Je potřeba interpretace dat a argumentace, proč například některé pojistné události ve srovnání s předchozími lety narostly. Také je nutná znalost diagnóz a zákonů, které musíte při tvorbě produktů reflektovat. Tohle nejde jen tak automatizovat.

Za ta léta se ale v našem oboru změnila řada věcí, nejen technologie. Lidé mnohem víc řeší velká rizika – zajištění dlouhodobé péče, závažná onemocnění, invaliditu, smrt. To je podle mě posun správným směrem. Trh je navíc transparentnější než dřív. Existuje spousta srovnávačů pojistných podmínek, výluk a rozsahu krytí. Informační povinnosti pojišťoven jsou také výrazně větší.

Finanční instituce – pojišťovny a banky zvláště – nad regulacemi a legislativními změnami často lamentují…

Je pravda, že nám zákonodárci příliš neusnadňují práci, ale samozřejmě záleží na tom, jestli jde o racionální změny, které mají přidanou hodnotu pro klienty, respektive pro celý trh, nebo zda úpravy představují spíš jen byrokratické komplikace, které ve finále nic neřeší a nikomu nepomáhají.

Jak jste se jako pojistný matematik tvářil, když přišla evropská právní úprava, podle které ženy a muži musí mít stejnou sazbu u životního pojištění, i když se statisticky jejich věk dožití dost liší?

Je to trošku na hlavu a nejsem si jistý, jaký byl původní záměr tvůrců tohoto opatření, ale už jsme si na to zvykli. V praxi to znamená, že ženy platí trošku víc než dřív a muži trošku méně. Už jsem ale zaslechl, že by se někomu líbilo, aby se u životního pojištění nemohlo cenově rozlišovat podle věku. To by bylo vážně absurdní a pak by celý produkt nedával vůbec smysl.

Co pro životní pojišťovny v praxi znamená neustále se zvyšující věk dožití, se kterým demografové ještě dlouho počítají?

Musíme to zohledňovat ve svých propočtech a modelových situacích. Existují ale různé scénáře, zatím se řídíme tím, že křivka dožití bude růst, zároveň si nejsem jistý, jestli se dostatečně reflektuje dnešní hektický způsob života. Lidé sice celkem dost sportují, na druhou stranu žijí ve velkém stresu, trpí častěji civilizačními chorobami. I mladší ročníky čelí zdravotním komplikacím, které dřív v takovém věku nebyly běžné.

Lukáš Vašek

Lukšá VašekZdroj: NN Životní pojišťovna

Už při studiích finanční a pojistné matematiky na Matematicko-fyzikální fakultě UK začal pracovat pro NN (tehdy ING). V různých týmech postupně sbíral zkušenosti s prací s daty, reportingem a řízením rizik. Nakonec zakotvil v týmu produktového vývoje, kam ho přivedla touha vytvářet nové věci s přímou vazbou na klienty i poradce NN.

Jak bude svět životního pojištění vypadat za dalších dvanáct let?

To kdybych věděl…

Co tedy může být výrazně jiné než dnes?

Myslím, že pojištění bude ještě mnohem flexibilnější. Různé životní situace budou znamenat automatické úpravy smlouvy – když člověk založí rodinu, postaví dům, vezme si hypotéku, začne pracovat na zkrácený úvazek nebo když odejde do důchodu. Víc se bude v ceně pojištění promítat správný životní styl a prevence klientů. Výraznější bude samozřejmě i zapojení technologií, což přinese větší individualizaci produktu. Na druhou stranu může nastat problém s předáváním dat. Stačí se podívat, jaký humbuk vzbudila směrnice GDPR. Těžko čekat, že legislativa, která se týká ochrany osobních údajů, nějak poleví. Ale kdo ví, zatím je to spíš věštění z křišťálové koule.

Ondřej Tůma

Autor článku Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Další články autora.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+14
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 3 komentářů

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.