Zajištění je grunt. Ověřeno až příliš na vlastní kůži

O mojí nehodě, při níž mi druhý účastník zlomil vaz a způsobil řadu trvalých následků bez možnosti vyléčení, již bylo napsáno několik článků a natočeno tolik reportáží pro televizi i rozhlas, že nemá cenu řešit podrobnosti. Když se bavím s kýmkoliv, včetně některých známých od dopravní policie, všichni žasnou nad tím, že se do dnešních dnů nehoda nevyřešila a že jsem vlastně stále jejím viníkem já.

Myslím, že to je z několika důvodů. První může být, že nikdo, včetně lékařů a policie i podle mého názoru skutečného viníka, nepočítal s tím, že bych přežil. Běžnou praxí pak je, že se nehoda hodí na mrtvého, aniž by dotyční domýšleli, jaké to může mít následky pro jeho rodinu (odškodnění apod.).

Druhým může být to, že při nehodě z vedlejší ulice vyjel člověk napojený na radnici a pravděpodobně spojený s politickou scénou – jednalo se o pozdějšího ředitele TSK Beroun, který jen tak mimochodem nedávno přišel o řidičský průkaz kvůli alkoholu.

Nebudu už ale dál rozvádět okolnosti nehody a dosud nedořešené soudní peripetie, ty jsou dobře popsány v článcích a v reportážích [viz box] a každý si může udělat obrázek sám. Spíše se chci zaměřit na následky, které ovlivnily a nadále ovlivňují život můj a život mých blízkých.

Dopady

Ekonomický dopad na mladého podnikatele byl skoro zničující. Do toho osudného dne mě moje práce živila velmi dobře, dnes se již situace začíná vracet do normálních kolejí, ale to jsou tři roky. Jen za léčení jsem zatím zaplatil přes čtvrt milionu korun (pobyty v nemocnici, léky, rehabilitace a další). Léky musím brát do konce života, každý kvartál přijde na cca 800 korun. Můžete říci, že jiní jsou na tom hůř a platí větší sumy, ale i tak myslím, že platit za něco, co jsem nezavinil, je... zvláštní.

Opravdovou ztrátou byl ušlý zisk, představte si, že pracujete 14 hodin denně, víkendy nevíkendy a vyděláte cca 65 tisíc měsíčně. Když beru v úvahu, že se mi před nehodou příjem každoročně zvyšoval v průměru o dvacet až třicet procent, tak za tři roky je moje ztráta na výdělku cca 2 700 000 korun, a to po odečtení invalidního důchodu 11 300 korun měsíčně (což je šestina mého původního příjmu).

Přitom jsem měl řadu závazků, které samozřejmě nečekaly: splátka hypotéky 19 000 korun měsíčně, splátka leasingu 12 000 korun měsíčně, ostatní náklady 10 000 korun za měsíc. Vychází vám každý měsíc bilance minus 30 000 korun? Správný výpočet. Nikdo se vás neptá, kde to vezmete, není to ostatně jeho problém. Já jsem to zvládnul díky velkým finančním rezervám a pomoci rodiny.

Jste taky nesmrtelní?

Čtenáři doporučují

Třikrát životní pojištění

• Životní pojištění: jak správně nastavit pojistnou částku
• Škola finanční gramotnosti: životní pojištění
• Škola finanční gramotnosti: životní pojištění podruhé

Když mi dnes klient tvrdí, že nepotřebuje zajištění, ukazuji mu svůj případ. Většinou nevěřícně kroutí hlavou. Moje osobní zkušenost mě však přesvědčila, že zajištění je zdaleka nejvíc klíčové. Ale musí být kvalitní a nastaveno podle skutečné situace klienta, nikoliv podle ceny. Zpětně už ho jinak nenastavíte.

Až do osudného dne jsem si, jako asi každý mladý člověk myslel, že jsem nesmrtelný a nemůže mě nic zlého potkat, kromě běžných lapálií s rodiči a přítelkyní. Člověk si prostě nepřipouštěl, že se spousta věcí může raketovou rychlostí změnit nezávisle na jeho vůli.

Musím vám přiznat, že jsem každou noc od probuzení na oddělení ARO Nemocnice Na Homolce přemýšlel proč zrovna já. Připadal jsem si, že život pro mě skončil, protože jsem byl čtyřiadvacet hodin denně napojený na přístroje a upoutaný pevně na lůžko. Výhledy nebyly optimistické, zlomený vaz – první a druhý krční obratel, levá ruka nepohyblivá, dýchací trubice v krku, důstojnost ta tam, naprostá bezmoc. Lékaři byli pesimističtí a vždy mi připomínali, že nemám vyhráno. Vlastně mi přiznali, že vůbec nečekali, že bych mohl přežít první noc. Vůbec jsem netušil, zda budu chodit, hýbat rukama, a když už, tak jakým způsobem, na jaká omezení si budu muset zvyknout. Je to pro vás nepředstavitelné? Pro mě také bylo.

Motorka? Nemusíte ani vytáhnout paty z domu

Po propuštění z nemocnice, přesně dva měsíce po nehodě, jsem trávil dlouhý čas na rehabilitacích a v odborných zařízeních pro pacienty po úrazech. Tady jsem pochopil, že úrazy číhají nejen na silnicích, ale naprosto na každém kroku. Nejčastěji doma. Příklad za všechny: jeden český emigrant, který se rozhodl strávit stáří v rodné zemi. Osudnou se mu stala rychlovarná konvice, jež mu praskla v ruce a opařila mu nohu. Následoval zánět a nakonec byla nutná amputace. Začali jsme v kuchyni u konvice, mohli bychom pokračovat koupelnou a projít celý byt... I v „bezpečí domova“ se život vám a vašim blízkým může takhle změnit během okamžiku.

Dnes, tři roky po nehodě, se pokouším na sto procent vrátit do práce a normálního života. Když jsem se o totéž pokoušel vloni a předloni, opakovaně jsem končil kvůli snížené imunitě v nemocnici se zápaly plic. Tohle mi na psychice také nepřidalo. Snažíte se ze všech sil, a vaše tělo vás několikrát zradí. Přidají se problémy s psychikou, prostě si připadáte nepotřební. Fakt je, že moje zdravé tělo dostalo obrovský zásah a vydrželo!

Když se dnes ohlížím, tak jsem rád a vděčný, že mohu zase řešit problémy s finančním úřadem, sociálkou, firmami, které mi posílají faktury, prostě jsem začal žít normální život. Naštěstí moje rodina, přítelkyně Jája a lidé z firmy stáli vždy s pochopením za mnou, což mě i dnes přesvědčuje o tom, že mám kolem sebe skvělé lidi. Touto cestou bych jim chtěl vyjádřit svoje díky.

Autor je finanční poradce Partners For Life Planning

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem