Základní cenu určuje výrobce. Pro volně prodejné léky bez receptu nemá žádné omezení v ceně. Ovšem pro léky, které jsou hrazené i jen částečně ze zdravotního pojištění, má stanovený strop, za který může lék na český trh uvádět.
K ceně výrobce se přičítá obchodní přirážka, kterou si rozdělí distributor a lékárna – její maximální procentní výši stanovuje ministerstvo zdravotnictví. Přirážka se pohybuje od čtyř procent do 37 procent podle ceny léků. Čím dražší lék, tím nižší může být přirážka. Nakonec se cena léku zvýší ještě o 12% daň z přidané hodnoty (DPH).
Například pro Paralen 500, jeden z nejprodávanějších léků na českém trhu, žádný limit neplatí. Cena se řídí jen konkurencí. Podobně je na tom Brufen 400.
Naopak silnější Brufen 600 už omezení pro výrobce, distribuci i lékárny má. Výrobce ho může nabídnout za maximální cenu 83 Kč. K tomu se připočte obchodní přirážka ve výši 37 procent (ta platí pro léky do výrobní ceny do 150 korun) a k tomu ještě 12% DPH. Ze zdravotního pojištění se na tento lék doplácí skoro 24 Kč, takže pacient za něj zaplatí maximálně 103 Kč.
Výrobce však horní cenový limit nemusí využít, může lék nabídnout i za cenu nižší. Stejně tak distributor a lékárna nemusí využít strop obchodní přirážky. A právě proto se může cena léku v jednotlivých lékárnách lišit.
Pro pacienty je důležitá ještě jedna věc: zda a kolik z ceny léku částečně hrazeného ze zdravotního pojištění míří do takzvaného ochranného limitu. Stát nechce, aby lidé vydávali za léky příliš mnoho peněz a nezbývalo jim na živobytí. Proto existuje právě roční limit doplatků za léky, který když někdo překročí, tak už za léky platí málo nebo nic. K tomu, jak to přesně funguje, se ještě vrátíme.
Foto: Peníze.czLéčivé přípravky typu Brufen, Riboflavin, Paralen, Stoptusin, Sinupret, Olynth a mnoho dalších, které se dají koupit bez receptu, nemají stanovenou maximální cenu. Jde totiž o léky, které nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Pacient tedy v lékárně zaplatí plnou cenu.
„Ani skutečnost, že je předepíše lékař na recept, na tomto nic nemění,“ vysvětluje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Dodává nicméně, že i některé jinak volně prodejné léčivé přípravky mohou být ze zdravotního pojištění hrazeny. „Jedná se například o léčivé přípravky určené k léčbě alergií jako Analergin či Claritine nebo například trávicí enzymy Kreon či Pangrol,“ upřesňuje SÚKL.
Kompletní seznam hrazených volně prodejných léčivých přípravků obsahuje aktuální seznam cen a úhrad na webu SÚKL (příznak „F“ ve sloupci „CF“ ZPVYD, v souboru SCAU240501v17 – plný soubor s aktuálními úhradami).
Ochranných limitů je několik
Hrazené léky ze zdravotního pojištění, vydávané na recept, se dělí na dvě skupiny.
Za ty, které jsou plně hrazené z pojištění, pacient v lékárně nic nedoplácí. Jde například o Atorvastatin na vysoký cholesterol, Perindopril na vysoký krevní tlak a řadu dalších. A protože jsou zdarma, nevzniká z nich logicky ani nárok na započitatelný doplatek.
A pak jsou léky placené státem částečně. Pacient tak zaplatí v lékárně část celkové ceny, zbytek lékárně doplatí pojišťovna. Někdy se část tohoto doplatku hrazeného pacientem započítává do takzvaného ročního ochranného limitu. Ten stanovuje zákon o veřejném zdravotním pojištění. V roce 2025 je to:
- 500 korun u lidí nad 70 let a u invalidů (II. a III. stupně po doložení potvrzení),
- 1000 korun u dětí mladších 18 let,
- 1000 korun u lidí nad 65 let,
- 5000 korun u dalších dospělých lidí.
Pokud pacient dosáhne stanoveného limitu, což vidí lékárník v systému eRecept, nemusí už doplácet za další léky, respektive nebude doplácet za lék do výše jeho stanoveného započitatelného doplatku. V lékárně tak pacient zaplatí pouze případnou část doplatku, která převyšuje částku započitatelnou do limitu (rozdíl mezi doplatkem v lékárně a jeho započitatelnou výší). O nových pravidlech od roku 2025 jsme psali v samostatném textu.
Kolik peněz z doplatku za lék míří do ochranného limitu každého pacienta, je možné zjistit přímo na účtence, případně pak v databázi SÚKL. Někdy se započítává celý doplatek, někdy jen jeho část. Zjednodušeně řečeno: záleží na tom, zda je na trhu levnější přípravek se stejnou účinnou látkou. Právě podle nejlevnějšího léku se doplatek do ochranného limitu započítává.
Foto: Peníze.czU léku Alvesco (léčivá látka ciklesonid), jehož účtenku vidíte na horní fotce, jde celá částka do ročního ochranného limitu, protože na trhu není levnější produkt se stejnou účinnou látkou. Naopak u Novofemu (dolní fotka) na trhu je.
„Kromě léčivého přípravku Novofem (léčivá látka norethisteron a estrogen) je na trhu dostupný také léčivý přípravek Trisequens s obsahem stejné účinné látky, u kterého je maximální doplatek pacienta 57,62 Kč za balení. Tento maximální doplatek je rovný maximálnímu započitatelném doplatku a stejný maximální započitatelný doplatek se uplatní i u léčivého přípravku Novofem. Konkrétně pak při maximálním doplatku pacienta v lékárně na Novofem ve výši 111,36 Kč je 57,62 Kč započitatelný doplatek a 53,74 Kč nezapočitatelný doplatek,“ uvádí SÚKL.
Foto: Peníze.czCenu ovlivňuje i specializace lékaře
A je tu ještě další pravidlo, které ceny léků ovlivňuje. Na některé léky totiž můžete doplácet víc, když je napíše praktický lékař místo specialisty.
„Léčivé přípravky mohou mít v podmínkách úhrady stanovené takzvané preskripční omezení, to v praxi znamená že preskripce hrazená z prostředků veřejného zdravotního pojištění je omezená na určitou odbornost předepisujícího lékaře,“ vysvětluje ústav.
To však neznamená, že ostatní lékaři nemohou konkrétní léčivý přípravek pacientovi předepsat. „Znamená to ale, že tato preskripce nebude hrazena ze zdravotního pojištění,“ doplňuje SÚKL.
Léčivé přípravky mohou mít stanovenu základní a zvýšenou úhradu, tedy dvě úrovně úhrady. „Zvýšená úhrada bývá zpravidla vymezena pro specifickou populaci pacientů či specifickou indikaci. V tomto případě může být opět v podmínkách zvýšené úhrady uvedena požadovaná odbornost předepisujícího lékaře. Doplatek se tak může lišit v závislosti na indikaci či předepisujícím lékaři,“ vysvětluje ústav.
Foto: Peníze.czNapříklad u léku Condrosulf je uvedeno preskripční omezení. Část ceny se hradí ze zdravotního pojištění v případě, že ho napíše lékař, který má na specializaci uzavřenu smlouvu se zdravotní pojišťovnou a zároveň pacient trpí konkrétně uvedenými zdravotními problémy. Pokud lék napíše jiný lékař nebo pacient nepatří do určité skupiny nemocných, bude platit plnou cenu. Někdy lékaři na recepty uvádějí symbol P, což znamená, že pacient si bude plnou cenu léku hradit sám.
Na konci účtenky si můžete zkontrolovat, kolik jste za léky hrazené ze zdravotního pojištění zaplatili, kolik z toho nebylo uznáno (v našem případě částka za Condrosulf), následuje částka za volný prodej bez receptu a celková suma.
Informace o všech léčivých přípravcích, včetně maximální ceny a výše a podmínek úhrady, a to včetně maximálního doplatku a započitatelného doplatku, lze nalézt v databázi léků SÚKL.
Foto: Peníze.cz
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem