Doktor na síti. Telemedicína může zabránit přetížení nemocnic

Jak koronavirus ovlivnil fungování vaší Virtuální kliniky?

Každý týden řešíme víc a víc případů. Koronavirus je samozřejmě nejčastější téma, ale podle mě ho časem opět nahradí běžné zdravotní komplikace. Lidé si uvědomí, že přinášíme bezpečný a pohodlný způsob, jak vyřešit některé problémy přímo z domova. Vzhledem k enormnímu zájmu o služby Virtuální kliniky jsme také urychlili spuštění videokonzultací. Původně byly v plánu až na květen, nakonec odstartovaly už 23. března.

Kolik lékařů se projektu účastní?

Postupně zapojujeme lékaře z celorepublikové EUC sítě. Jedná se o stovky našich „kmenových“ lékařů plus další externisty. Jde zejména o praktické lékaře pro dospělé a o internisty. Zapojíme ale i psychology a psychiatry a v plánu máme rozšiřování o další základní odbornosti.

Mohla by pandemie přinést masivní rozvoj telemedicíny v Česku?

Současná krizová situace ukazuje, že telemedicína může výrazně pomoci celému zdravotnímu systému. Tuhle šanci bychom měli rozhodně využít. Všude ve světě má nyní telemedicína podporu, v Česku jde zatím o velmi opatrné krůčky. Ale jak všichni vidíme a zažíváme na vlastní kůži, změnu potřebujeme rychle.

Jak se u nás na telemedicínu dívá veřejnost?

Ta česká je vůči technologickým novinkám ve zdravotnictví nedůvěřivá a přijímá je velice rozpačitě. Není proto překvapivé, že se setkáváme s mnoha zbytečnými předsudky.

Jak je chcete eliminovat?

Důležité je nastavit správná očekávání pacientů, lékařů, laické i odborné veřejnosti. Musíme jim ukázat obří potenciál telemedicíny, vždy z jejich úhlu pohledu. Zcela zásadní je hledisko dostupnosti – časové i místní – a s ní spojená organizace péče o pacienty.

Který ze systémových problémů, které teď vyplouvají na povrch, považujete za nejurgentnější?

Velkým přínosem bude možnost odbavit pacienty s běžnými zdravotními problémy, které lze řešit distančně, a tak pomoci nemocnicím, ordinacím a telefonním linkám zvládnout nápor a efektivně vyhodnotit skutečný zdravotní stav pacientů. Musíme si uvědomit, že kromě pacientů s podezřením na Covid-19 je tu i obrovské množství lidí s chronickým onemocněním, kteří mají jiné akutní potíže. Už brzy může být velký problém zajistit jim standardní péči, při návštěvě ordinace by navíc riskovali nákazu.

Dál je nutné řešit, jak nahradit lékaře, zejména praktiky, kteří se ocitnou v karanténě, jsou nemocní nebo jinak nedostupní. To je opět velká příležitost pro telemedicínu. Na základě detailní anamnézy, kterou nám v prvním kroku vypracovává sofistikovaný nástroj založený na umělé inteligenci, umíme rychle vyhodnotit, jaký problém pacienta tíží a zda mu dokážeme pomoci, tedy zda postačí distanční lékařská konzultace, nebo jestli ho máme nasměrovat do ordinace a kam konkrétně.

Jenže zavést to v praxi asi nepůjde ze dne na den.

Jsme schopní svou Virtuální kliniku velice rychle zpřístupnit všem a řešit jejich zdravotní problémy, abychom pomohli odlehčit nemocnicím. Potřebujeme ale pomoc i od státu, který musí udělat potřebné legislativní změny, například umožnit poskytnout zdravotní péči na dálku pro pacienty, kteří u nás ještě nikdy nebyli. Dále je nutné větší zapojení odborných společností. U zdravotních pojišťoven – alespoň těch, se kterými jednáme – máme velkou podporu. Forma financování těchto zdravotních služeb se ale musí jasně stanovit, a to se ještě nestalo. Je zároveň potřeba definovat národní standardy pro distanční péči, aby bylo zcela jasné, jaká jsou pro ni nastavená pravidla.

Co jde změnit hned, a co ne?

Rychle můžeme změnit právní rámec. Díky tomu by pak šlo vzdáleně konzultovat bez předchozí fyzické návštěvy a také vydávat recepty a žádanky. Delší dobu naopak potrvá, než začnou distanční péči akceptovat lékaři a než pacienti pochopí, že jde o bezpečnou službu. V jiných evropských zemích, s nimiž máme možnost se srovnávat, jsou právě tohle dvě strategické oblasti, na které se při úspěšné implementaci telemedicíny soustředí.

Kdy jste se vlastně rozhodli, že se pustíte do budování Virtuální kliniky?

Projekt v EUC začal už v roce 2016. V té době jsme analyzovali vývoj telemedicíny v jednotlivých evropských zemích. Zajímaly nás hlavně severské státy a také Švýcarsko. Nakonec jsme se rozhodli, že kliniku nebudeme sami vyvíjet, ale vyhledáme spolehlivého partnera s dostatečnými referencemi a stabilním systémem, který by šlo škálovat pro statisíce uživatelů.

Proč zrovna tohle řešení?

S investicemi do vývoje telemedicínských systémů je to hodně složité. Každý podobný produkt je extrémně náročný na vývoj, nasazení i provoz. Kromě samotného softwaru potřebujete kvalitní zabezpečení, certifikace, bezpečnostní protokoly, ochranu dat. To všechno stojí desítky až stovky milionů korun.

S kým jste se tedy nakonec spojili?

Do finále šly dva systémy, švýcarský a švédský. Nakonec zvítězila švédská firma Doctrin. V únoru 2019 jsme spustili pilotní verzi, které se účastnily dva tisíce pacientů. V srpnu jsme pak oficiálně zahájili provoz pro všechny klienty prémiové péče EUC Premium, tedy pro víc než dvě stě tisíc lidí.

Plný doktorů a chloraminu

Pavel Jégl: Zvířata dnes, lidé zítra. Umělá inteligence a 3D tisk přestávají být sci-fi a vstupují do českých ordinací. Jakmile vědci všechno vypilují na zvířatech, začnou nám zdraví vracet nanoroboti a úpravy genomu.  

---

Jiří Hovorka: Připravte si peněženky a jezte zeleninu. Češi stárnou a budou potřebovat víc doktorů. Jenže ti stárnou taky. A kdo se ještě nechystá do důchodu, toho spíš než okresní poliklinika láká Praha nebo Německo. Jak aspoň udržet standard?  

---

Michal Kašpárek: Budete se kroutit. Císařský řez, slepáček, apmutačka ruky. Banální operace. Pokud si je tedy neděláte sami.

---

Kristýna Kašpárková. Tak ukaž, doktore. Jaké nedoceněné nebo opomenuté lékařské seriály má smysl sledovat i po letech? Co vás naučí o pokrocích medicíny? A co jste naopak nevěděli o televizních klasikách?

Koupit Finmag

Jaké zdravotní problémy se ve Virtuální klinice nejčastěji řeší?

Když pominu koronavirus, který je zkrátka něco výjimečného, tak jde o problémy, s nimiž pacienti běžně chodí za praktiky. Nachlazení, bolesti hlavy a zad, dermatologické záležitosti. Na vzestupu jsou ale – dost možná i kvůli karanténě – psychické problémy a stres.

Co je pro vás teď největší výzva?

Přesvědčit veřejnost, že je změna zažitých návyků nezbytná. Přicházíme totiž s něčím, co na první pohled působí postradatelně, přitom jde ale o věc zásadní pro efektivitu celého systému. Naše zdravotnictví je na jedné z nejvyšších úrovní na světě. Lékařská péče je dostupná, čekací doby jsou v porovnání se zahraničím relativně krátké. Ordinace lékaře je prakticky na každém rohu. Stejně dobře funguje i distribuce léků. Proto zde není velký tlak na změnu. Ale lékaři a zdravotní personál jsou přetížení, obyvatelstvo navíc stárne, takže počet zdravotních komplikací, které je potřeba řešit, bude stoupat. Je proto nutné postavit virtuální návštěvu na úroveň té fyzické, aby vás lékař mohl vyšetřit, diagnostikovat, předepsat vám léky a vydat žádanku.

Jak bude vypadat návštěva u doktora v roce 2030?

Deset let je na podobné předpovědi moc dlouhá doba. Určitě se ale změní charakter péče, která bude mnohem víc založená na dlouhodobém sběru dat o vašem zdravotním stavu. Na základě těchto hodnot jsme už dnes schopni s určitou pravděpodobností předpovídat zdravotní problémy a předcházet jim. Tyto modely už používá například kalifornská zdravotní pojišťovna Kaiser Permanente, která díky tomu dokázala snížit výdaje na léčbu o 30 procent.

Věřím také, že za deset let už bude většina návštěv u doktorů virtuálních. Lékaři budou mít běžně podporu umělé inteligence a nebudou jako dnes „sekretářkami“, které víc zapisují do zdravotnické dokumentace, než skutečně vyšetřují.

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem