Česká lázeňská zařízení se potýkají s největšími problémy ve své novodobé historii. Po ekonomické krizi, která je zasáhla stejně citelně jako všechna odvětví cestovního ruchu, přišla další rána v podobě úsporných opatření ze strany státu. Od loňska platí nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která upravila takzvaný indikační seznam. Ten určuje, co a za jakých okolností hradí z lázeňské péče zdravotní pojišťovny. Jeho nová verze zásadně omezila počet diagnóz s nárokem na úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Zároveň se zkrátila minimální délka léčebných pobytů hrazených pojišťovnami ze čtyř na tři týdny. V praxi to nejvíc zasáhne takzvanou komplexní lázeňskou péči, tedy tu, u které pojišťovny platí jak léčbu, tak i pobyt pacientů. Právě tenhle druh péče ale zajišťoval lázeňským zařízením podstatnou část příjmů.
Podle posledních oficiálních statistik návštěvnost zahraničních turistů v českých lázních stoupla za loňský rok jen nepatrně, počet přenocování dokonce poklesl o čtyři procenta. Vloni přijelo do českých lázní 715 tisíc hostů, což představuje meziroční nárůst o 1,2 procenta. Z tohoto celkového počtu bylo vloni 352 tisíc cizinců a 364 tisíc Čechů. Zatímco počet cizinců meziročně vzrostl, českých hostů ubývá. České lázně navštěvují nejvíce turisté z Německa (163 tisíc) a z Ruska (91 tisíc). Z analýzy rovněž vyplývá, že 61 procent všech hostů v českých lázních směřuje pouze do Karlovarského kraje. Druhým nejnavštěvovanějším lázeňským krajem je u nás se značným odstupem Zlínský kraj. Třetím v pořadí je pak Olomoucký kraj.
Zdroj: Asociace českých cestovních kanceláří a agentur
Zástupci lázní se změnou indikačního seznamu zásadně nesouhlasili. Obávali se ochromení provozu některých lázeňských zařízení, které by časem mohlo vést k jejich úplnému uzavření. „Výpadek tržeb způsobený indikačním seznamem se dotkne všech lázní. Celkově bychom mohli tímto krokem přijít až o 45 procent loňských příjmů od zdravotních pojišťoven. Ty přitom ještě v roce 2011 tvořily kolem 56 procent veškerých tržeb léčebných lázní v České republice. V jednotlivých lázních se samozřejmě zastoupení pojištěnců liší. Jednoznačně nejpostiženější jsou ale lázně zaměřené na pohybový aparát bez předchozího významného zastoupení klientely cizinců a tuzemských samoplátců,“ varuje Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní a ředitel Lázní Jáchymov a Luhačovice. Podle něj jsou loňské změny z dílny Ministerstva zdravotnictví necitlivé a kromě lázeňských zařízení poškodí i pacienty. A pokud k nim prý mělo přece jen někdy dojít, tak jedině postupnou cestou a v souhře s léčebnými ústavy. „Komunikace s bývalým ministrem Hegerem bohužel nebyla nikdy dobrá. O českém lázeňství se dlouhodobě nevyjadřoval dobře a tím mu velmi škodil. Naopak se vcelku daří spolupráce s Inspektorátem lázní, který je rovněž součástí ministerstva,“ říká Josef Ciglanský, ředitel Lázní Františkovy Lázně. Ke kritice se přidal i viceprezident Asociace sdružení pro ochranu kulturního dědictví ČR Martin Kadrman: „Zřejmě je pro stát lepší léčit pacienty chemií a operacemi než přírodním způsobem. Farmaceutický průmysl tu má žně – není jediné televizní reklamy, která by nedoporučovala mast nebo prášek, který vám uleví. Ať si každý odpoví, jestli ministr zdravotnictví slouží lidem této země, nebo svým jednáním podporuje zájmy farmaceutického průmyslu.“
Angažují se také odboráři. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Českomoravská konfederace odborových svazů spolu se Sdružením lázeňských míst ČR a Svazem léčebných lázní ČR na květnové tiskové konferenci obvinily Ministerstvo zdravotnictví, že se podílí na postupné likvidaci českého lázeňství. „Kvůli změně indikačního seznamu přišlo o místo už dva a půl tisíce zaměstnanců, dalších deset tisíc pracovních míst je pak v ohrožení a mnozí zaměstnanci pracují za šedesát procent platu. Očekávat, že se lázně zaplní samoplátci, je v době krize nereálné,“ znělo v prohlášení odborů.
Ministerstvo zdravotnictví se kritice bránilo argumentem, že rehabilitační péči lze obecně poskytovat i jinou formou než lázeňským pobytem – například v léčebných rehabilitačních ústavech nebo ambulantní péčí specialistů. Je prý jen na ošetřujícím lékaři, jakou formu péče pro pacienta navrhne vzhledem k jeho aktuálnímu a celkovému zdravotnímu stavu. Podle odborů ale ministerstvo vytvářelo na lékaře tlak, který vede k tomu, že se začali bát lázně předepisovat i v případech, kdy by tak učinit mohli. Ministerstvo zdravotnictví to odmítá, ostatně skutečná příčina krize je prý jinde. Už od roku 2010 podle něj dochází k úbytku poskytnutých léčebných pobytů. Lidé mají méně peněz a nemůžou si dovolit ani absolvovat dlouhý lázeňský pobyt v rámci pracovní neschopnosti nebo dovolené. „Zdravotní pojišťovny se navíc zaměřily při schvalování návrhů na efektivitu léčby a využily při posuzování zdravotního stavu pacientů platných předpisů. Byly také zavedeny regulační poplatky pro lůžkovou péči. Tohle všechno je popis situace před datem, kdy byl vydán nový indikační seznam,“ říkala na začátku června dnes již bývalá tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová.
Vysvětlivky: KLP: komplexní, tedy zdravotní pojišťovnou plně hrazená lázeňská péče, PLP: příspěvková, tedy částečně hrazená lázeňská péče
Zdroj: MUDr. Eduard Bláha: prezentace Lázně jako zážitek – nový produkt?
České lázně to sice nemají lehké, pohled do zahraničí však říká, že i v jiných tradičních lázeňských destinacích bojují s nedostatkem financí a zvýšeným tlakem ze strany státu. „Péče je regulovaná všude. Nemá cenu si nic nalhávat. V mnoha okolních zemích k ní ale došli postupnými kroky bez zásadních sociálních dopadů do lázeňských regionů, a tak si dovolím tvrdit, že několik příkladů ohleduplnější regulace by se určitě našlo,“ myslí si prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha.
Lázním teď nezbývá než se pokusit svou činnost zefektivnit. A zkusit oslovit nové návštěvníky, ty, kteří se lázeňským pobytům dosud vyhýbali. „Naše asociace již několik let zdůrazňuje, že se česká lázeňská zařízení dlouhodobě orientují především na léčebné lázeňství. To se ale v poslední době naštěstí mění a mnoho lázní si uvědomilo silný potenciál relaxačního lázeňství pro zdravou populaci. Česká společnost si čím dál více dopřává luxus a kvalitní služby a zvyšuje se tak poptávka po tomto typu pobytů. V posledních letech se navíc výrazně změnil životní styl populace. Lidé jsou stále více vystaveni stresovým situacím, a proto chtějí relaxovat a pečovat o své zdraví,“ vidí jednu z možných cest Kateřina Petříčková z Asociace českých cestovních kanceláří a agentur a připomíná, že kromě běžných léčebných pobytů hrazených plně či částečně pojišťovnami se nabídka českých lázní postupně rozšiřuje o krátkodobé relaxační, regenerační a wellness programy, i s možností lékařské konzultace, což je podle ní ten správný směr. Řada Čechů už si ale zvykla za těmito službami zvyklá jezdit do zahraničí, především do slovenských a maďarských lázní.
Samotným zástupcům lázeňských ústavů se ale představa toho, že by se měla léčebná funkce lázní výrazněji upozadit, příliš nelíbí. „Bylo by chybou rezignovat na léčebnou složku, která lázně odlišuje od hotelů, nebo se spoléhat na slevové portály. Myslím si, že české lázně nepotřebují žádný obrat obchodní politiky o sto osmdesát stupňů. Řadu let se ve službách i marketingu rychle zlepšují, zvyšují počty samoplátců, lákají do svých prostor a prostředí i konferenční turistiku, aktivní lidi, rodiny s dětmi a podobně. Podle mě zkrátka potřebují jen více času, který jim rozsahem a rychlostí změn Nečasova vláda vzala,“ tvrdí Eduard Bláha. S tím souhlasí i Josef Ciglanský, ředitel Lázní Františkovy Lázně, který zároveň apeluje na zlepšení komunikace s lékaři: „Podle mě je velice důležitá komunikace nás poskytovatelů lázeňské péče s ošetřujícími lékaři v terénu. Ve spolupráci s nimi můžeme našim potenciálním hostům vysvětlovat příznivé vlivy lázeňské péče. Výhody využívání přírodního léčivého zdroje. Samozřejmostí je přitom i poskytování kvalitních služeb – ubytovacích, stravovacích, léčebných a ostatních doprovodných.“
Psáno pro COT business
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
