Zdroj: Shutterstock
Do určité doby student nemusí platit sociální pojištění ani zdravotní pojištění. Skončit to může dvojím způsobem.
Před začátkem léta se soustředíme na první případ: na mladé lidi, kteří ukončili střední nebo vysokou školu. Tomu druhému se ale při výkladu samozřejmě nevyhneme.
Začneme odvody na sociální pojištění, protože to je trošku jednodušší. Pokud hledáte hlavně zdravotní pojištění, pak můžete – ať už jste čerstvý absolvent, nebo se vám ještě školu úspěšně dokončit nepovedlo – v obsahu přeskočit na pravidla zdravotního pojištění nebo rovnou na svůj konkrétní případ.
Zatímco zdravotně pojištěný u některé ze zdravotních pojišťoven musí být každý, pro sociální pojištění to neplatí. Povinně sociální pojištění odvádějí výdělečně činní lidé – zaměstnanci i podnikatelé.
Jinými slovy: jako studenti nic platit nemusíte a nemusíte nic platit, ani když si po skončení školy uděláte prázdniny, lhostejno jak dlouhé. Myslete ale na to, že studium a ani tyhle prázdniny se vám nebudou počítat do odsloužených roků, až si jednou budete žádat o důchod. Těch jednou budete potřebovat aspoň pětatřicet. A jestli se to číslo bude měnit, pak jedině směrem nahoru.
Student nebo absolvent, který si nevydělává, tedy sociální pojištění platit nemusí. Jakmile začne vydělávat, sociální pojištění platí povinně.
Pokud se nechá zaměstnat, starosti přenechává zaměstnavateli. Ten ho přihlásí jako zaměstnance na české správě sociálního zabezpečení a každý měsíc za něj pošle na její účet dvojí odvod na sociální pojištění: takzvané sociální pojištění hrazené zaměstnancem a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem. Rozdíl mezi nimi je ten, že to první se strhává z hrubé mzdy, druhé nikoli. Fakticky ale na obojí musí vydělat zaměstnanec. Kolik, to vám přesně poví kalkulačka čisté mzdy.
Chcete si splnit své sny? Investujte!
Do minuty vyhledáte nejvýhodnější investiční portfolia a přání vaše i vašich blízkých se začnou plnit. A nemusíte být profík.
Pokud se necháte zaměstnat na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, platí za vás zaměstnavatel sociální pojištění až od určité výše smluvené odměny. U dohody o pracovní činnosti je tento limit 11 500 korun za měsíc a u dohody o provedení práce je to 4500 korun měsíčně. Pokud máte víc dohod u jednoho zaměstnavatele, výdělky se sčítají, pokud u vice zaměstnavatelů, pak nikoli.
Podrobnější pravidla pro práci na dohodu najdete zde: Práce na dohodu v roce 2025. Jaké jsou limity a proč je výhodná.
Kdo podniká, odvádí okresní správě sociálního zabezpečení sociální pojištění sám. Pokud s podnikáním začínáte, budete nejdřív platit minimální zálohy, respektive snížené minimální zálohy pro začínající OSVČ.
Zdravotně pojištění musíme být všichni. Za někoho ale platí zdravotní pojištění stát. Například za děti. A studenti do 26 let jsou považovaní za nezaopatřené děti. Pokud se ovšem nedokážou samy zaopatřit: nevydělávají si v zaměstnání nebo podnikáním.
Dalo by se tedy říct, že stát tedy platí zdravotní pojištění za každého studenta střední, vyšší odborné i vysoké školy do konce měsíce, ve kterém má šestadvacáté narozeniny. Totéž pravidlo se vztahuje i na jednoletá pomaturitní studia, která mají akreditaci od ministerstva školství. Podmínka je, že do kurzu se musíte zapsat do konce kalendářního roku, kdy jste maturovali.
Jenže to by bylo zjednodušující, takže si to pojďme rozebrat přesně:
Střední škola. Důležité je i to, jakou formu studium má. Stát za studenta zdravotní pojištění neplatí v případě, když studuje dálkově, kombinovaně nebo večerně a zároveň si vydělává nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Vysoká škola. U vysokých škol forma studia nehraje roli – stát hradí pojištění stejně pro prezenční i kombinované (dálkové) studenty, pokud splňují ostatní podmínky. Podstatné je, že jde o akreditovaný bakalářský, magisterský nebo doktorský program – a že student nepřekročil 26 let, případně má doktorandskou výjimku. Nezáleží, jestli jde o státní nebo soukromou školu.
Stát platí zdravotní pojištění i za studenty starší 26 let, konkrétně do 28 let. A to tehdy, pokud prvně studují v doktorském studijním programu na vysoké škole v Česku, ve standardní době a v prezenční formě studia. Nesmějí ale přitom být zaměstnaní ani samostatně výdělečně činní. A nesmějí mít „nadlimitní“ výdělky na bázi dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ): v rámci DPP si smějí vydělat nejvýš 11 500 korun měsíčně, příjem z DPČ musí být nižší než 4500 korun za měsíc. Případné příjmy z autorských honorářů zas nemůžou za kalendářní měsíc převýšit 10 tisíc korun.
Jako novopečení studenti doktorského studia se musíte do osmi dnů nahlásit své zdravotní pojišťovně – doložit potvrzení o studiu a vyplnit evidenční list pojištěnce, kde se zaškrtnete jako státní pojištěnec, konkrétně osoba starší dvaceti šesti let studující prvně v doktorském studijním programu.
Za dobu studia se pro účely zdravotního pojištění považuje i celý kalendářní měsíc, ve kterém doktorské studium ukončíte.
O prázdninách mezi maturitou a začátkem semestru prvního ročníku na vysoké škole (nebo studia na vyšší odborné škole) člověk neztrácí statut studenta. Zdravotní pojištění za něj dál hradí stát. Stejně je to o letní prázdninové pauze mezi bakalářským a magisterským (případně jiným bakalářským) studiem. Platí tu pouze limit šestadvaceti let. A samozřejmě na sebe studium musí časově navazovat.
Důležité taky je komunikovat se zdravotní pojišťovnou, včas jí dodat potvrzení o studiu, které vám vystaví studijní oddělení. Většina zdravotních pojišťoven ocení, když s nimi budete komunikovat digitálně. A i vám to ušetří práci: většinou stačí bankovní identita.
Jestliže po prázdninách už dál studovat nebudete, stát se o vaše zdravotní pojištění bude ještě chvilku starat. Brzy se ale budete muset zařídit sami.
Za čerstvé maturanty a absolventy vyšších odborných škol, kteří dál studovat nebudou, platí stát zdravotní pojištění ještě do konce prázdnin, tedy do jednatřicátého srpna.
Stejně jsou na tom i jejich méně úspěšní kolegové: i student, který u maturity neuspěl, má zdravotní pojištění hrazené státem do konce srpna. Na tom, jak dopadne u druhého maturitního pokusu a jestli ho vůbec podstoupí, nesejde: pokud se nedokáže dostat na jinou školu, od září musí své zdravotní pojištění řešit sám. Stejně jako jeho spolužáci, kteří u zkoušek prospěli už napoprvé.
Za absolventa vysoké školy, který se k dalšímu studiu nechystá, zaplatí stát zdravotní pojištění už „jen“ za měsíc, který následuje po měsíci, kdy školu dokončil. Za ukončení studia se považuje den složení závěrečné zkoušky (nebo její poslední části), ne den promoce.
Když stánice zvládnete teď v červnu, stát vám platí zdravotní pojištění ještě za celý červenec. Když u státnic uspějete poslední lednový den, máte pojištění hrazené státem do konce února.
Když hned po škole nastoupíte do zaměstnání, nemusíte zdravotní pojištění řešit, pojistné za vás bude odvádět zaměstnavatel. Za jistých okolností zaměstnavatel zdravotní pojištění odvádí, i když pro něj pracujete na bázi dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ). Konkrétně při práci na DPP zaměstnavatel odvádí pojistné z měsíčního výdělku nad 11 500 korun, při práci na DPČ z měsíčního výdělku od 4500 korun výš.
Když se po ukončení školy dáte na podnikání, budete zdravotní pojištění, stejně jako sociální pojištění, povinně odvádět sami. Přihlášení k dani z příjmů, oznámení sociálce i zdravotní pojišťovně můžete vyřídit na živnostenském úřadě jednotným registračním formulářem.
Když práci neseženete a do podnikání se nehrnete, můžete se po konci školy přihlásit do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadě práce. Zdravotní pojištění za vás po dobu evidence bude platit stát. Podporu v nezaměstnanosti ale pravděpodobně nedostanete, nebudete pro ni splňovat potřebné podmínky. Registrace na úřadu práce je dneska jednoduchá, jde to i na dálku. Ale jako zajímavou lekci na vysoké škole života se dá doporučit i osobní návštěva: Přihlásit se na úřad práce a žádat o podporu můžete nově online
Kromě studentů a uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce platí stát zdravotní pojištění ještě za další skupiny lidí, například za invalidní důchodce. Kompletní seznam uvádíme v rámečku.
Když k nim ale nepatříte, stáváte se takzvanou osobou bez zdanitelných příjmů a pojistné na zdravotní pojištění si musíte platit sami. V roce 2025 je pojistné pro takové lidi 2808 korun za měsíc.
Stát za vás platí zdravotní pojištění, když jste:
Jestli po skončení studií do žádné z uvedených kategorií nepatříte, nejste zaměstnaní, nepodnikáte ani za vás neodvádí zdravotní pojištění šéf, pro kterého pracujete na DPP nebo DPČ, musíte se své zdravotní pojišťovně do osmi dnů přihlásit jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) a začít pojistné na zdravotní pojištění alespoň v minimální výši hradit sami. Minimální pojistné dělá 13,5 procenta z minimální mzdy – za jeden měsíc tedy aktuálně 2187 korun.
Když ze střední, vyšší odborné nebo vysoké školy odejdete ještě před maturitou či závěrečnou zkouškou nebo vás ze školy vyhodí, s žádnou dobou hájení nepočítejte. O své zdravotní pojištění se musíte začít starat hned ode dne, kdy vaše studium oficiálně skončí – tedy od data, kdy nabylo právní moci vyloučení ze studia, nebo od data, kdy bylo škole doručené vaše písemné prohlášení o konci studia. Máte osm dní na to, abyste se přihlásili své zdravotní pojišťovně jako osoba bez zdanitelných příjmů a začali zdravotní pojištění platit. Nebo musíte nastoupit do práce, začít podnikat nebo se evidovat na úřadu práce.
Stát za vás přestává zdravotní pojištění platit také v okamžiku, kdy studium přerušíte. Výjimkou je situace, kdy studium přerušujete kvůli nemoci nebo úrazu. Zdravotní pojišťovně je ale v takovém případě nutné dodat potvrzení ošetřujícího lékaře, že během nemoci nebo léčení opravdu nemůžete studovat. Například těhotenství se za takový důvod k přerušení studia nepovažuje.
Petra Dlouhá
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
