Nejdřív malé teoretické opáčko. Měsíční zálohu na zdravotní pojištění je třeba zdravotní pojišťovně uhradit vždy do osmého dne v měsíci – a platí se zpětně. Tedy například za leden do osmého února. Pokud podnikáte v rámci hlavní činnosti, musíte platit přinejmenším minimální zálohy. Povinnost se týká i lidí, jejichž podnikání je neúspěšné a prodělečné. Minimální měsíční zálohu musí hradit i člověk, který s podnikáním teprve začíná. Výjimka se vztahuje pouze na ty, kteří podnikají v rámci vedlejší činnosti.
Výše záloh, které podnikatel odvádí na zdravotní pojištění, se odvíjí od jeho zisku v předešlém účetním období, tedy předchozím roce. Vyměřovací základ pro výpočet měsíční zálohy se rovná polovině příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti po odečtení výdajů (paušálních nebo skutečně doložených). Sazba zdravotního pojištění dělá 13,5 procenta z vyměřovacího základu.
Do výpočtu ale vstupuje ještě jistý limit: když se v přehledu o příjmech a výdajích za předchozí rok dopočítáte k měsíčnímu vyměřovacímu základu, který je nižší než určené minimum, bude pro vás platit právě stanovená minimální suma. Minimální vyměřovací základ pro výpočet záloh na zdravotní pojištění je odvozený od průměrné mzdy a pro rok 2016 dosahuje 13 503 korun.
Minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění dělá 13,5 procenta ze zmíněné cifry; od ledna 2016 tedy 1823 korun. V roce 2015 to bylo 1797 korun. Měsíční záloha tak povyroste o 26 korun. Za rok si člověk, který odvádí pouze minimální zálohy (a takových živnostníků je v Česku víc než polovina), na zdravotním pojištění oproti letošku připlatí celkem 312 korun.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Shora není výše záloh na zdravotní pojištění nijak omezena, dřívější ustanovení týkající se maximálního vyměřovacího základu bylo zrušeno.
Ilustrační příklad člověka, na kterého se vztahuje povinnost odvádět minimální zálohy, vidíte v boxu.
V roce 2015 si pan Červený podnikáním vydělal 480 tisíc korun – tedy v průměru čtyřicet tisíc měsíčně. Výdaje uplatňuje šedesátiprocentním paušálem. Když od jeho příjmů odečteme výdaje (60 procent), dojdeme se k zisku 192 tisíc korun. Roční vyměřovací základ pana Červeného se rovná polovičce této cifry, dosahuje 96 tisíc korun. V přepočtu na měsíc osm tisíc. Měsíční záloha na zdravotní pojištění pana Červeného by měla v roce 2016 dosahovat 13,5 procenta z této částky – tedy 1080 korun. Ale nenechte se napálit. Je tu přece ještě minimální měsíční vyměřovací základ! V roce 2016, jak už víme, dělá 13 503 korun. Vzhledem k tomu, že vypočtený vyměřovací základ je u pana Červeného nižší, bude muset vycházet z uvedeného minima. Měsíčně tedy za zdravotní pojištění v roce 2016 zaplatí nejmíň 1823 korun.
Nová výše minimálních záloh platí od ledna 2016 – na rozdíl od sociálního pojištění se nečeká na podání přehledu o příjmech a výdajích. Záloha za leden je splatná do osmého února – nezapomeňte tedy od února zdravotní pojišťovně posílat zvýšenou sumu. Jestli už teď odvádíte zdravotní pojišťovně měsíčně 1823 korun nebo víc, do podání přehledu o příjmech a výdajích se pro vás nic nemění.
Důležité údaje k zdravotnímu pojištění | Rok 2015 | Rok 2016 |
Průměrná mzda | 26 611 Kč | 27 006 Kč |
Minimální měsíční vyměřovací základ | 13 306 Kč | 13 503 Kč |
Minimální měsíční záloha | 1797 Kč | 1823 Kč |
Kdo má chuť na důkladnější matematické cvičení, může se v následujícím boxu podívat, jak se k výši minimálních záloh pro rok 2016 vlastně dochází.
Pro výpočet minimálních záloh na zdravotní a sociální pojištění je zásadních několik cifer, které každoročně s předstihem stanovuje vyhláškou Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nejdůležitější z nich je průměrná mzda, která se počítá z všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu za rok o dva roky předcházející námi sledovanému období (čili rok 2014.) Pro rok 2016 se rovná průměrná mzda 27 006 korunám. Pro srovnání: v roce 2015 dosahovala 26 611 korun, v roce 2014 dělala 25 942 korun, v roce 2013 pak 25 884 korun.
Minimální záloha na zdravotní pojištění dosahuje 13,5 procenta z minimálního vyměřovacího základu, který se rovná polovině průměrné mzdy – dělá tedy 13 503 korun. Lehko už dojdete k tomu, že minimální záloha na zdravotní pojištění v roce 2016 dosáhne 1823 korun.
Jestli podnikáte v rámci vedlejší činnosti – tedy například při zaměstnání, v důchodu, na mateřské nebo při studiu – zálohy na zdravotní pojištění platit nemusíte. Pojistné doplatíte vždy za celý rok až po podání přehledu o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně, podle skutečně dosaženého zisku. Neplatí pro vás minimální vyměřovací základ a minimální výše záloh jako pro člověka, který podniká v rámci hlavní činnosti.
Ať podnikáte v rámci hlavní nebo vedlejší činnosti, nezapomeňte, že přehled o příjmech a výdajích je třeba podat zdravotní pojišťovně vždy nejpozději do jednoho měsíce po termínu, do kterého jste měli podat daňové přiznání za předchozí rok:
Pro všechny stejně také platí, že když zaplacené zálohy neodpovídají ziskům v daném roce, musíte pojištění po podání přehledu doplatit. Nebo naopak obdržíte od zdravotní pojišťovny přeplatek zpět.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
