Zdroj: Pleska / Midjourney
Podle ministerstva práce a sociálních věcí je nelegální zaměstnávání na českém trhu práce běžná praxe. „Přetrvává vysoká míra nelegálního a zastřeného zaměstnávání, která se pojí s možným rizikem pracovního vykořisťování zaměstnanců a má negativní dopad na veřejné rozpočty,“ zdůvodnil úřad novinku, kterou teď v novele zákona o zaměstnanosti schválila vláda.
Tou novinkou je černá listina (blacklist) firem, u kterých inspekce práce odhalí nelegální zaměstnávání nebo zastřené zprostředkování zaměstnávání. Provinilé firmy budou moci být zveřejněny na úřední desce Státního úřadu inspekce práce po dobu jednoho roku.
Platíte hodně za plyn?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
„Cílem tohoto opatření je zpřístupnit veřejnosti informace o subjektech, kterým byla uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce nebo zastřené zprostředkování zaměstnání,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka.
„Mnohé právnické a fyzické osoby odmítají spolupracovat s těmi, kdo porušují pravidla. Zveřejnění může pomoci nejen osobám ucházejícím se o zaměstnání, ale i široké veřejnosti získat představu o solidních zaměstnavatelích,“ dodal.
Jurečka zároveň poznamenal, že legální zaměstnání zajišťuje spravedlivé mzdy, dodržování pracovní doby a právní ochranu.
Původně bylo v návrhu zákona uvedeno, že na blacklistu budou zveřejněny všechny firmy, u kterých se nelegální nebo zastřené zaměstnání prokáže. V připomínkovém řízení ale například Svaz průmyslu a dopravy uvedl, že by nemělo jít o plošné řešení.
„Nedomníváme se, že by tato úprava, tak jak je navrhována, pomohla široké veřejnosti získat představu o solidních zaměstnavatelích, jak vyplývá z důvodové zprávy, ale naopak může vážně poškodit solidní zaměstnavatele, kteří se dopustí administrativního pochybení,“ uvedl svaz.
Na základě této i dalších připomínek byl návrh nakonec upraven tak, že půjde jen o možnost.
„V rámci vypořádávání připomínek k takzvanému blacklistu došlo k posunu, návrh na tuto úpravu se mění. Půjde nově o možnost, nikoli povinnost ukládat trest zveřejnění rozhodnutí, pokud však již bude rozhodnutí o přestupku na základě správního uvážení zveřejněno, pak vždy na dobu jednoho roku, a to na úřední desce Státního úřadu inspekce práce,“ upřesňuje ministerstvo.
Podle experta na pracovní trh Jiřího Halbrštáta z personální společnosti ManpowerGroup ale to, že bude firma viset na „nástěnce hanby“, její zaměstnance šokovat příliš nebude.
„Problém je, že tyto formy zaměstnávání vyhledávají i samotní zaměstnanci, protože podstatou je vyhnout se odvodům sociálního a zdravotního pojistného na obou stranách,“ vysvětluje Halbrštát. „Je mnoho lidí, kteří neřeší, jaký budou mít důchod, jestli budou mít podporu v případě nemoci nebo další ochranu podle zákoníku práce. Ať už je to práce bez smlouvy, přes pochybného zprostředkovatele nebo švarcsystém, pro většinu lidí je bohužel nejdůležitější množství peněz, které dnes dostanou na ruku,“ dodává.
Halbrštát zároveň připomíná, že zdanění práce (včetně povinných pojištění) je v Česku nadprůměrně vysoké, a tak je nadprůměrně vysoká i snaha zaměstnavatelů a zaměstnanců se placení odvodů a daní vyhnout.
„Nástěnka hanby bude jistě pro hříšníky reputační problém, jak při náboru, tak především u jejich zákazníků, kteří kladou na společenskou odpovědnost výrobců a poskytovatelů služeb stále větší důraz. Stále běžnější je, že firmy provádí ESG audity svých dodavatelů a při výběrových řízeních preferují ty odpovědnější,“ míní přesto personalista.
Novela, která nyní míří do Parlamentu, zároveň zavádí u kontrol nelegální práce ještě jednu novinku. A tou je možnost pořízení audiovizuálních záznamů bez souhlasu kontrolovaných osob.
„Navrhovaná úprava představuje zásah do ochrany soukromí a osobních údajů. Stupeň zásahu je však s ohledem na chráněný zájem proporcionální k cíli, kterého má být danou úpravou dosaženo,“ uvádí závěrečná RIA zpráva k novele s tím, že inspektoři budou ke skrytému pořizování audiovizuálních materiálů přistupovat pouze: „nebude-li možno učinit jinak“.
Pořizování audiovizuálních materiálů je už nyní běžnou součástí kontrol, kontrolované osoby na to musí být ale upozorněni, což často vede podle ministerstva práce ke zmaření kontroly.
Státní inspekce práce provedla v loňském roce v Česku celkem 6574 kontrol zaměřených přímo na nelegální zaměstnávaní a 420 kontrol primárně zaměřených na zastřené zprostředkování zaměstnání.
V roce 2023 byl zjištěn výkon nelegální práce celkem u 2801 osob, z toho bylo 583 občanů Česka, 62 občanů jiných členských států EU a 2156 cizinců. Mezi nejčastěji zjištěné nelegálně zaměstnané cizince pak patřili v roce 2023, shodně s předcházejícími roky, občané Ukrajiny, Moldavska a Vietnamu.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
