Nízká nezaměstnanost, ale i produktivita. Český trh práce v číslech

Kateřina Hovorková | rubrika: Analýza | 13. 9. 2023 | 1 komentář
Máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii a schopné lidi, kteří chtějí pracovat. Přesto český trh práce zaostává. Index prosperity a finančního zdraví zjišťoval proč.
Nízká nezaměstnanost, ale i produktivita. Český trh práce v číslech

Zdroj: Shutterstock

Český trh práce se v unijním srovnání propadl na 16. místo. Ukazuje to Index prosperity a finančního zdraví, který porovnává kvalitu života v Evropské unii. Připravují ho experti z České spořitelny, Sociologického ústavu Akademie věd a sdružení Evropa v datech. 

„Prvenství zaujalo Dánsko následované Nizozemskem a Rakouskem. Naopak poslední příčka se stala sdílenou mezi Řeckem a Chorvatskem. Trojici států s nejméně příznivým trhem práce uzavírá Bulharsko,“ říká Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.  

Zdroj: Evropa v datech

Nejlepšího výsledku Česko dosáhlo v indikátoru nezaměstnanosti, která je podle posledních údajů 3,5 procenta. Oblastí, kde v posledních letech rovněž patříme na přední příčky, je nezaměstnanost mladých do 25 let.  

„Ačkoliv podle červnových dat Eurostatu dosáhla nezaměstnanost mladých v Česku rekordních hodnot a přiblížila se průměru Evropské unie, z dlouhodobého hlediska je stále nízká. Průměr za prvních sedm měsíců letošního roku činí 9,4 procenta. Na tento nárůst má vliv jak demografický vývoj, tak změna trendu mezi absolventy, kteří se po ukončení studia před nástupem do zaměstnání rozhodnou pro pauzu – ať už proto, že chtějí cestovat, nebo nenašli vyhovující pracovní pozici,“ vysvětluje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny. 

Krátkodobá investice do prověřených faktur – výnos až 16 % p.a.

S vysokou nezaměstnaností mladých se podle indexu dlouhodobě potýkají státy jako Řecko či Španělsko, kde míra jejich nezaměstnanosti v loňském roce dosahovala 30 procent. Hranice 20 procent dosahuje nezaměstnanost mladých také na Slovensku. 

Nadprůměrné hodnoty má Česko i ve vysokém podílu produktivní populace, která může pomoci zaplnit neobsazená pracovní místa. „Také 1,62 procenta výzkumníků v pracovní síle je nadprůměrnou hodnotou. V první polovině evropského srovnání se Česko nachází i v otázce flexibility práce, o čase i místě výkonu své pracovní činnosti může do jisté míry rozhodovat téměř třetina pracujících,“ doplňuje Hrtúsová.  

Za změnou k flexibilnějšímu pracovnímu prostředí stojí hodně koronavirová pandemie, které se musely firmy přizpůsobit a řada lidí se naučila pracovala z domova. „Pak také požadavky generace Z, tedy lidí narozených mezi roky 2000 až 2010. Ti vyžadují v práci dynamiku a volnost, na kterou jsme dosud nebyli zvyklí a zaměstnavatelé zatím podle všeho mají motivaci jim vyjít vstříc,“ míní Hrtúsová.

O rozmachu flexibility svědčí i průzkum společnosti Edenred, podle kterého jen desetina podniků v současnosti vůbec nenabízí práci z domova a naopak až 53 procent firem umožňuje pravidelný home office.  

Zdroj: Evropa v datech

V celkovém srovnání Česko přesto nedopadlo nejlépe. Příčinou je mimo jiné i setrvale klesající produktivita práce, kterou řada podnikatelů považuje za jeden z předních problémů tuzemské ekonomiky. V hodnocení přidané hodnoty na hodinu odvedené práce se český výsledek rovná zhruba 76 procentům unijního průměru. 

Podle Martina Vohánky, člena správní rady Druhé ekonomické transformace a zakladatele firmy Eurowag, je problém v nedostatečném využívání zahraničních expertů. „Chceme-li bohatší Česko, potřebujeme přitáhnout talenty ze zahraničí. Studenty, podnikatele, experty. Stejně tak jako je normální, že se v zahraničí nakupují různé součástky a subdodávky do výrobků, které u nás nevyrábíme, v případě mozků potřebujeme totéž. Problém je nejen omezený počet povolení, který neodpovídá potenciálu české ekonomiky, ale i extrémně dlouhý a komplikovaný proces přijímání zahraničních pracovníků,“ říká. 

Nevalné hodnocení má Česko také v otázce zkrácených úvazků. Ačkoliv se jejich nabídka postupně zvyšuje, stále představují jen šest procent všech pracovních poměrů. Unijní průměr je 13,7 procenta. Rekordního výsledku dosáhlo Nizozemsko, kde zkrácené úvazky představují 42,6 procenta pracovních úvazků.

„Zkrácené úvazky mimo jiné pomáhají i matkám, které pečují o děti. Díky nim pak lépe zvládají skloubit péči o děti s prací. Právě nerovný přístup k ženám a mužům zůstává na českém trhu práce nadále problémem,“ říká Martina Mysíková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. 

Ačkoliv se podle Evropského institutu pro rovnost žen a mužů situace u nás o něco málo v poslední době zlepšila, v porovnání se zbytkem Unie jsme obsadili 24. místo. 

Chcete si splnit své sny? Investujte!

Do minuty vyhledáte nejvýhodnější investiční portfolia a přání vaše i vašich blízkých se začnou plnit. A nemusíte být profík.

Ohledně rovného odměňování jsme skončili na 20. místě. „K pozvolnému snižování rozdílu mezi průměrnými mzdami mužů a žen v Česku dlouhodobě dochází, ale k nejvýznamnějšímu posunu došlo v roce 2020, tedy v období pandemie, což ale paradoxně nemusí znamenat snížení genderových rozdílů na trhu práce. Během pandemie o pracovní příjmy přišly nepoměrně častěji právě ženy s nižšími příjmy. Statistiky tohoto období tedy zahrnují ženy s relativně vyššími mzdami, takže zaznamenaný pokles je spíše technickou záležitostí a nemusí odrážet reálný pokles nerovnosti,“ vysvětluje Martina Mysíková. 

Kromě toho, že muži často pracují na vyšších pozicích ve velkých firmách a lépe placených odvětvích, vidí socioložka příčinu výrazného pay gapu i v délce české rodičovské dovolené. „I když už je v současnosti pro matky o poznání snazší vrátit se na trh práce dříve než po třech letech, mnoho žen to nedělá. Míra zaměstnanosti matek ve věku 20 až 49 let s jedním dítětem do šesti let je v Česku 39 procent, zatímco v Evropské unii je to 70 procent,“ uvádí Mysíková. 

Institucionální péče o děti do tří let je v Česku hned po Slovensku nejméně využívaná ze všech zemí EU. Důvodem může být podle socioložky i přetrvávající nedostatek míst ve školkách a také nízká rozšířenost částečných úvazků, které by ženám pomohly sladit práci a rodinu. 

Zdroj: Evropa v datech

Kateřina Hovorková

Autor článku Kateřina Hovorková

Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+28
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 1 komentářů

A tohle už jste četli?

Zajímá vás, kolik bere kolega? Firmy budou muset odtajnit mzdy

27. 11. 2023 | Kateřina Hovorková | 4 komentáře

Zajímá vás, kolik bere kolega? Firmy budou muset odtajnit mzdy

Zaměstnavatelé budou muset zvědavým pracovníkům sdělit, kolik si vydělá jejich kolega na stejné pozici. Výši mezd budou muset hlásit uchazečům už při náboru. Skončí také doložky o mlčenlivosti.... celý článek

Kdy půjdete do důchodu? Nová kalkulačka ukáže změnu

24. 11. 2023 | Kateřina Hovorková

Kdy půjdete do důchodu? Nová kalkulačka ukáže změnu

Důchodová reforma prolomí dosavadní strop, věk odchodu do penze se tak zvýší. Spočítejte si, jestli a jak se chystané změny dotknou právě vás.

Ošetřovné na dítě kvůli stávce učitelů? Smůla, říká úřad

22. 11. 2023 | Petr Kučera

Ošetřovné na dítě kvůli stávce učitelů? Smůla, říká úřad

Rodiče, kteří se musí postarat o děti kvůli stávce učitelů v pondělí 27. listopadu, nemají nárok na ošetřovné od státu. Vyplývá to z výkladu zákona, který zveřejnila Česká správa sociálního... celý článek

Podpora v nezaměstnanosti se změní. Přijde dřív, ale bude přísnější

22. 11. 2023 | Kateřina Hovorková

Podpora v nezaměstnanosti se změní. Přijde dřív, ale bude přísnější

Nezaměstnaní získají podporu hned za první měsíc, i když dostali odstupné – dosud museli až několik měsíců čekat. Novela od ledna zároveň zpřísní opakované čerpání podpory; cílem je... celý článek

Malé e-shopy nabraly správný kurz. I díky dostupnějším technologiím

21. 11. 2023 | Radim Zelený

Malé e-shopy nabraly správný kurz. I díky dostupnějším technologiím

„Menší online obchody už mají dnes stejně dobré nástroje jako ty velké,“ říká Samuel Huba, ředitel platformy Shoptet. Co se dostupnosti technologií týče, hra se podle něj vyrovnala.... celý článek