Obličeje bez těl jsou výzva. Personální ředitelka o práci na dálku

Renata Lichtenegerová | rubrika: BrandInsight | 5. 5. 2021
„Rok nucené práce z domova začíná nahlodávat i odolné jedince,“ říká Noemi Gill, personální ředitelka společnosti HARTMANN-RICO.
Obličeje bez těl jsou výzva. Personální ředitelka o práci na dálku

Zdroj: Shutterstock

Kolik zaměstnanců máte jako personální ředitelka na starosti?

Necelých 1600 lidí pracuje pro HARTMANN-RICO tady v Česku, kde máme tři výrobní lokality. Provozujeme tu také chráněnou dílnu Sanicare se zhruba 80 pracovníky. Na Slovensku máme kolem čtyř desítek kolegů. A do miniregionu, ve kterém mám HR na starosti, spadá i reprezentační kancelář v Bulharsku s 19 zaměstnanci.

Většinu lidí máte ve výrobě. Na home office je poslat nemůžete. Co děláte pro jejich bezpečnost?

Zřídili jsme detekci teploty při vstupu do závodů, nainstalovali germicidní zářiče, abychom prostory udržovali ve zvýšeném hygienickém standardu. Roušky jsme zaváděli dřív, než to bylo oficiálně na pořadu dne. Naší výhodou je, že v Německu vyrábíme velmi kvalitní dezinfekci pro zdravotnictví. Našim zaměstnancům je samozřejmě k dispozici. Samostatnou kapitolou je povinné testování. Zatím máme minimální záchyty.

Opatření proti šíření covidu nás loni stála zhruba deset milionů korun. Dalších půl milionu jsme dali za nákupy potřebného vybavení pro práci z domova. Na dovybavení pracovníků notebooky, sluchátky a další IT technikou. Naprostá většina nákladů šla ale na zajištění bezpečnosti přímo na pracovištích.

Noemi Gill

Noemi Gill
Foto: Lenka Hatašová

Vystudovala sociologii a andragogiku na Univerzitě Palackého v Olomouci. Od července 2018 vede HR ve společnosti HARTMANN-RICO v České republice i na Slovensku, spadá pod ni i reprezentativní kancelář v Bulharsku. Dřív působila mimo jiné v Zetor Tractors a od roku 2012 byla ředitelkou HR pro Evropu ve společnosti ModusLink.

A stačí hygienická opatření k udržení psychické pohody zaměstnanců?

Naprosto stěžejní je pro lidi pocit bezpečí a solidarity. Musí vědět, že je zaměstnavatel nenechá na holičkách. Zmíněná hygienická opatření jsou pro to důležitá, ale jde to dál. Máme hodně kolegů nebo spíše kolegyň ze zahraničí. Z Polska, Ukrajiny. Hrozí jim, že se ocitnou v karanténě nebo i onemocní v cizí zemi. To není vůbec snadná situace. Na nás jako HR oddělení – samozřejmě ve spolupráci s dalšími kolegy – je najít praktická řešení a co nejotevřeněji komunikovat. Navýšili jsme ubytovací kapacity, aby se pracovníci v karanténě měli možnost izolovat od ostatních. Ale potřebují i reálnou pomoc – zajistit nákupy, asistovat při komunikaci s lékaři a hygienou a podobně. I v méně náročných časech se neobejdeme bez jazykově vybavených koordinátorů, kteří jsou zahraničním kolegům k dispozici. Teď ale musí zvládat mnohem širší záběr, hodně nám pomáhají. Ale zodpovědnost je na celé firmě, nesmíme v tom nikoho nechat.

Kolik těch zahraničních pracovnic je?

Zhruba sedmdesát kolegyň z Polska a dvě stě z Ukrajiny. To nám loni na jaře připravilo perné chvilky. Zavřely se hranice a my dlouhé týdny intenzivně řešili, jak sem ty lidi dostávat. Vlastně to řešíme doteď. Nijak nám to neusnadňuje, jak se pořád mění nařízení a omezení, testy, okolnosti, za kterých musí daný pracovník do karantény. Nicméně systém běží a daří se nám i nabírat nové pracovníky z ciziny.

Přibíráte nové lidi?

Ano, nabíráme nové lidi, dělnické i technické pozice, ale i do obchodu a jiných oddělení. Nábor se nezastavil, jen je teď o dost náročnější. Například pokud jde o potřebná zaškolení. Někteří kolegové nastupují a nemůžou se při tom osobně potkat se všemi lidmi, se kterými budou spolupracovat.

Samozřejmě už máme propracovaný systém online komunikace, ale ta má svoje limity. Vezměte si, že máte poprvé přijít do kolektivu, nějak se představit, zapojit se do své první debaty, zkrátka se nějak uvést. A najednou se to má odehrávat přes počítač. Přes obrazovku nejsme schopni druhého člověka „navnímat“ do takové míry jako naživo. Málokdo se v takové situaci cítí dobře.

A každý, kdo může, teď pracuje na dálku?

Celá skupina má pravidlo, že na pracovištích, kde je to z provozních důvodů možné, by mělo být maximálně třicet procent zaměstnanců. A zároveň se je snažíme co možná nejvíc rozptýlit po prostoru. Někteří kolegové jsou výhradně nebo převážně na home office, další se střídají v tom, kdy na pracoviště docházejí. Záleží samozřejmě i na individuální rodinné situaci, kdo má malé děti a tak.

U maminek malých dětí hovoří personalisté často až o přetížení. Sledujete i v Hartmannu tento problém?

Netýká se to jen maminek, ale i tatínků. Ti rodiče se často střídají, mnohdy to ani jinak nejde. Oba třeba pracují z domova, kde jsou s nimi opět i ty nejmenší děti, děti školkového věku, prvňáci, druháci. A i ty starší, až do nějakých 12 let, stále potřebují od rodičů poměrně velkou míru asistence. Pomoc s distanční výukou, s dodržováním nějaké disciplíny. Vím to i z vlastní zkušenosti, hlídáte to na všech frontách. Takže ano, to zatížení je opravdu obrovské. A z naší strany je namístě velké poděkování všem těm rodičům. Že se střídají, snaží, fungují, byť třeba v omezenějším režimu.

Home office jste využívali už před pandemií?

Měli jsme jej mezi benefity, ale samozřejmě v úplně jiné míře. Tato aktuální podoba pro nás byla něco nového. Je skutečně zajímavé být u takto velké změny v organizaci práce. Lidé skokově museli změnit myšlenkové nastavení. Už si zvykli i ti nejzarytější odpůrci home office. A diskuze i v rámci celé skupiny se stáčí k tomu, co bude trend do budoucna. Zatím předpokládáme, že v průměru až 40 procent svých pracovních povinností budou naši zaměstnanci dělat z domova. Tedy ti, u kterých je to možné, samozřejmě. A když o to budou sami stát. Vedle kolegů, kteří jsou doma spokojeni a přejí si tak pracovat i do budoucna, máme i takové, kteří už to naopak nemůžou vydržet a chtějí se co nejdřív vrátit do kanceláře. Je výjimečná situace, která nám teď cosi diktuje. Až odezní, bude podle mě mezi preferencemi zaměstnanců převládat spíš hybridní model. Část si odpracovat v kanceláři, část doma.

Budete tomu přizpůsobovat podobu pracovišť?

Určitě. Připravujeme nová rotační místa. Stoly s kontejnery a základním vybavením. Pracovník přijde v čase, který si zarezervuje, zapne vlastní notebook, pracuje. A střídá se na daném místě s několika kolegy. To bude teď určitě k řešení nejen u nás v Hartmannu. A lze očekávat diskuzi, co s velkými open space kancelářemi. My takové ty úplně velké otevřené prostory, ve kterých sedí desítky lidí, nemáme a nikdy jsme je neměli, ale i tak budeme podobu kanceláří určitě v blízké budoucnosti řešit.

Čelíme výjimečné situaci, jak říkáte. Jaká specifika má nedobrovolný hromadný home office?

Museli jsme začít řešit jakousi prevenci odcizení. Vidíme se, vidíme se hodně zblízka, ale obličej na obrazovce nezastoupí setkání se skutečným člověkem. Chybí tam zbytek řeči těla a ta je pro nás jako lidské bytosti důležitá. Hraje v komunikaci podstatnou roli, to je známá věc. Chybí nám energie lidí okolo nás. Hodně to pozorujeme, třeba když rozjíždíme nový projekt. V té „online atmosféře“ je obtížnější lidi nabudit, nadchnout pro jakoukoliv novou věc. Pozorujeme únavu z digitální podoby informací. A chvílemi až určitou rezistenci proti nim. Už to zkrátka trvá moc dlouho a i odolnější jedinci začínají být z toho všeho unavení.

Na čem byste právě teď pracovala, nebýt pandemie covidu?

Na co nejužším propojení HR procesů v rámci celé skupiny. Pracujeme na jednotném informačním systému, cloudovém řešení. A to bychom dělali i bez covidu.

Další věc, na kterou jsme se zaměřili, je práce se zpětnou vazbou a oceňováním zaměstnanců. Před rokem a kouskem jsme si dělali celofiremní průzkum angažovanosti. Ukázalo nám to, kde co zlepšit. Máme postavené lokální programy oceňování, které jsme vytvářeli v úzké spolupráci se zaměstnanci.

HARTMANN-RICO

Český výrobce zdravotnických potřeb HARTMANN-RICO patří do německé skupiny HARTMANN, která působí ve víc než 35 zemích světa a zaměstnává téměř 11 tisíc lidí. Společnost má v tuzemsku tři výrobní závody. Víc než tři čtvrtiny operačních setů a dalších zdravotnických pomůcek firma vyváží do zahraničí, především do Německa a Francie.

Trh práce je pořád přehřátý. Zaměstnavatelé na to musí reagovat. Nelze spoléhat, že se před branami firmy objeví čekající zástupy schopných lidí. Je důležité objevovat silné stránky každého, umožnit svým lidem růst a starat se o jejich spokojenost. Ocenit jejich práci tak, jak to pro ně má největší hodnotu. Jde nám o kvalitní zpětnou vazbu oběma směry.

Co je podle vás tedy úplně nejdůležitější pro spokojenost zaměstnance?

Ať se jakkoliv skloňují všechny možné benefity, věřím, že je to férový šéf a možnost rozvíjet se. Pro schopné, motivované, angažované lidi je tohle ideální kombinace. A naopak je může velmi demotivovat, když vidí, že je zaměstnavatel oceňuje stejně jako kolegy, kteří potřebné dovednosti nemají a jsou laxní. Za mě jsou tedy pro zapojení zaměstnance stěžejní férovost, příležitost a pocit smysluplnosti.

FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.

Peníze BrandInsight

Renata Lichtenegerová

Autor článku Renata Lichtenegerová

Studovala VOŠP v Praze. Sedm let byla redaktorkou podnikatelského týdeníku Profit. Poté se její hlavní pracovní náplň přesunula k přebalovacímu pultu, odkud ale příležitostně psala například pro měsíčník Obchod a finance... Další články autora.

Dlouhodobý investiční produkt

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+11
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

A tohle už jste četli?

Kellnerová na špici i Babišův propad. Nový přehled nejbohatších Čechů

2. 10. 2024 | redakce Peníze.CZ

Kellnerová na špici i Babišův propad. Nový přehled nejbohatších Čechů

Nejbohatším Čechem i letos zůstává Renáta Kellnerová. Vdova po zakladateli a hlavním majiteli PPF Petru Kellnerovi ovládá majetek v hodnotě 386 miliard korun, to je o osm miliard více... celý článek

Pracovní úraz. Co si ohlídat, abyste nepřišli o odškodné

27. 9. 2024 | Zbyněk Drobiš

Pracovní úraz. Co si ohlídat, abyste nepřišli o odškodné

Pracovní úrazy, za které náleží odškodnění, bývají často předmětem sporu zaměstnance a firmy. Poradíme, jak správně postupovat a na co si dát pozor, aby vám zaplatili bolestné a ušlý... celý článek

Chceme do vedení lidi z generace Z, říká manažer České spořitelny

25. 9. 2024 | Radim Zelený

Chceme do vedení lidi z generace Z, říká manažer České spořitelny

Soužití takzvaných boomerů s mileniály a generací Z se neobejde bez velké míry svobody a zároveň hledání nových cest, říká David Vrba, mentor a šéf týmu People and Culture v České spořitelně.... celý článek

Minimální mzda prudce stoupne, ale zaručená končí. Změny schválila vláda

18. 9. 2024 | Petr Kučera | 1 komentář

Minimální mzda prudce stoupne, ale zaručená končí. Změny schválila vláda

Zvyšování minimální mzdy dostává jasná pravidla. Současně se však zruší osm úrovní zaručené mzdy, zůstanou jen čtyři úrovně zaručeného platu pro zaměstnance ve veřejných službách a... celý článek

Velký přehled mezd. Kolik berou IT manažer, prodavač, bankéř a další

18. 9. 2024 | Kateřina Hovorková

Velký přehled mezd. Kolik berou IT manažer, prodavač, bankéř a další

Rozsáhlý průzkum společnosti Grafton Recruitment zmapoval finanční ohodnocení pracovních pozic napříč obory a regiony. Podívejte se, kolik si vydělají jednotlivé profese.

Partners Financial Services