Zdroj: Shutterstock
Jsou sice obory, které pandemie vytáhla nahoru a které hledají nové lidi, třeba zdravotnictví, logistika nebo e-commerce. Na vyrovnání toho, kolik lidí o práci přijde nejen v nejpostiženějších odvětvích, jako je cestovní ruch, stravování nebo kultura, to ale stačit nebude.
Radovan Hauk je partner poradenské společnosti Moore Czech Republic.
Na konci roku může být nezaměstnanost i šest procent a bude nutné plošně rekvalifikovat. Dnešní systém rekvalifikací ale nestačí. Loni se v kurzech hrazených úřady práce rekvalifikovalo jen něco málo přes osm tisíc osob. Podle našich odhadů bude ovšem do dvou let potřeba vyškolit pro nové profese sto tisíc lidí. A není to nereálné. Před deseti lety se běžně rekvalifikovalo 70 tisíc lidí ročně.
Důvodů, proč rekvalifikace moc nefungují, je víc. Rekvalifikace, které zajišťují přímo úřady práce, nejsou atraktivní a necílí na pozice, o které je zájem. Proto je také víc rekvalifikací, které si lidé vyhledávají sami jinde. Nedostatečná nabídka na pracovních úřadech souvisí s tím, že na jejich dodavatele se musí vypisovat výběrová řízení. Veřejné zakázky jsou navíc příliš náročné jak pro úředníky, tak například pro střední školy, které někdy ani neumějí správně podat do tendru nabídku. Případně se do soutěže ani nehlásí, protože šance na úspěch je malá. A je také malý počet autorizovaných osob, které chystají závěrečné zkoušky.
Aby se systém rozběhl a byl dostatečně flexibilní, musí se změnit způsob financování. Odstranit veřejné zakázky a dát peníze například formou voucheru přímo uchazeči, který si pak zvolí certifikovaného vzdělavatele a kurz u něj absolvuje. Když se systém otevře, zvýší se počet rekvalifikantů, vzdělavatelů a logicky i středních škol, které mají velký vzdělávací potenciál. Konečně začne být prakticky využíván celý systém Národní soustavy kvalifikací.
Stát by měl také připravit dlouhodobý systém dalšího vzdělávání, který bude lidi celý produktivní život motivovat k průběžnému zvyšování kvalifikace. Máme bezpočet absolventů v oborech, po kterých není tak vysoká poptávka, a řada studijních oborů je zastaralých. Naprosto chybí reakce na digitalizaci a robotizaci ekonomiky, nemáme třeba specializované vzdělání pro e-commerce nebo digitální marketing.
Zatím je také bohužel nutné rekvalifikace absolvovat v plné délce, i když má člověk předchozí zkušenosti z oboru. To by ale měl odstranit projekt modularizovaných rekvalifikací KVASAR (KVAlita Systému Akreditací a Rekvalifikací). V něm se u uchazeče o rekvalifikaci nejprve diagnostikuje, co z oboru už umí – a pak se bude modulově doučovat jen ty věci, které mu opravdu chybí. Ono totiž udělat ze 300 hodin výuky, školení a praxe třeba 150 se vyplatí.
FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.
Sdílejte článek, než ho smažem
