Láska na pracovišti přitom není nic neobvyklého, ani to, že pak vyústí ve svazek manželský. Zákoník práce ale existenci pracovního vztahu mezi manžely nebo registrovanými partnery zakazuje. To znamená jednak to, že manžel nesmí zaměstnat manželku nebo manželka manžela, ale také to, že kdyby si podnikatel-fyzická osoba vzal za manželku nebo podnikatelka za manžela svého dosavadního zaměstnance, musejí zaměstnávání ukončit. Pravidlo platí nejen pro pracovní poměr, ale i pro dohody o práci konané mimo pracovní poměr – dohodu o provedení práce i dohodu o pracovní činnosti. Sňatek mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem není výpovědní důvod podle zákoníku práce, proto asi musejí manželé uzavřít dohodu o skončení pracovního poměru nebo jiného zaměstnání, návod zákoník práce nedává. Neznamená to ovšem, že dva už spolu po svatbě nemůžou pracovat, rozumná varianta je pak udělat ze zaměstnance či zaměstnankyně takzvanou spolupracující osobu:
Firmu si neberete
Není ale zakázáno, aby jeden z manželů byl šéfem firmy, tedy právnické osoby (obchodní společnosti, družstva, státní organizace), u které je druhý manžel zaměstnán. Pak nejde o pracovní vztah mezi manžely, ale jen mezi jedním z manželů a firmou, které druhý manžel šéfuje nebo je členem jejího statutárního orgánu.
Omezení zákoníku práce samozřejmě nedopadají ani na rodinný závod. Naopak, tam se spolupráce rodinných příslušníků přímo předpokládá. Za rodinný závod občanský zákoník označuje soubor obchodního jmění, tedy majetku a finančních prostředků, které slouží podnikatelským účelům a který vlastní některý člen rodiny. Ovšem na jehož provozu se podílejí trvalou prací členové širší rodiny, aniž byli společníky obchodní společnosti nebo měli sjednanou pracovní smlouvu.
Stůl, lože, kancelář…
Manželům také žádný předpis nebrání mít stejného zaměstnavatele, naopak můžou spolu sdílet kromě stolu a lože klidně i pracoviště, pokud jim samotným to nevadí. A stejně jako v životě může klidně jeden druhému dělat šéfa. V obchodě nebo službách, typicky třeba v rekreačních provozech, je naopak časté, když manželé provozují nějakou pobočku firmy a podobně. Samozřejmě nebude asi úplně vhodné, aby jeden z manželů byl třeba účetní nebo pokladní a druhý kontrolor, zákoník práce to ale pochopitelně neřeší a nechává na zaměstnavatelích samotných, aby takový konflikt zájmů případně řešili sami vlastním vnitřním předpisem, který případně některé pracovní vazby mezi manžely nebo i jinými blízkými osobami v určitých funkcích zakáže.
Větší přísnost na státní úředníky
Zákoník práce zakazuje jenom vzájemné zaměstnávání manželů, neřeší zaměstnávání mezi jinými osobami blízkými a příbuznými. Takže třeba rodič může zaměstnávat děti – i ty ale zpravidla fungují jako spolupracující osoby nebo účastníci rodinného závodu, je to totiž s ohledem povinné odvody výhodnější. Zákon o státní službě ovšem předepisuje, že státní zaměstnanci, kteří jsou sobě navzájem osobami blízkými, nesmějí být zařazeni ve službě (struktuře státní organizace) tak, aby jeden byl přímo podřízen druhému nebo podléhal jeho finanční nebo účetní kontrole. Povolené je to jenom, když jsou vysláni za prací do zahraničí – v zahraniční službě podřídit jednoho státního zaměstnance druhému, i když jsou sobě navzájem osobami blízkými, lze.
Sdílejte článek, než ho smažem