Zlaté dno neláká. V Česku mizí řemeslníci

Že má řemeslo zlaté dno, mladí Češi evidentně moc nevěří. Alespoň podle Analýzy absolventů a trendů řemeslných živností, kterou zveřejnila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Zatímco čerstvě vyučených elektrikářů vyšlo loni ze škol „jen“ o 23 procent méně než v roce 2005, v řadě řemeslných oborů klesl počet absolventů o víc než polovinu.

Podobně velký úbytek zaznamenala například učiliště, která připravují budoucí pokrývače. V roce 2005 jich dokončilo školu 74, loni jich bylo 24, čili o 78 procent méně. Počet čalouníků klesl o 85 procent a na oboru „sladovník-pivovarník“ nebyl podle posledních dat dokonce žádný absolvent. Výjimku mezi vybranými řemesly tvoří pouze učební obory tesař a obráběč kovů, kde se počet absolventů v uplynulé dekádě zvýšil.

„Před deseti lety končilo na našich učilištích téměř dvacet tisíc absolventů ročně, nyní je to již jen jedenáct tisíc,“ shrnuje předseda AMSP ČR Karel Havlíček.

Vývoj počtu absolventů mezi lety 2005 a 2016

Přímo zástupci firem si ale ještě víc než na úbytek studentů stěžují na jejich úroveň. „Doba, kdy se na obor automechanik hlásili žáci základních škol s průměrným prospěchem kolem dvou, je už minulostí. Dnes to jsou trojkaři i horší,“ kritizuje prezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozidel České republiky Josef Lhoták. Zároveň podle něj v Česku vyučuje autoobory až příliš mnoho škol (zhruba 140) a značná část z nich nemá ani odpovídající vybavení, ani kvalitní vyučující. „Jejich absolventi jsou pak v praxi jen omezeně použitelní. Nebo si je autoservisy musí takzvaně doučit,“ doplňuje Lhoták.

Ubývá zaměstnanců i živnostníků

Že zájem o řemeslo klesá, nepotvrzují jen data ze středních odborných učilišť, ale také statistika počtu živnostníků. Těch s řemeslným oprávněním je v Česku totiž stále méně. „Zatímco za posledních 15 let byl průměr víc než 24 tisíc nových řemeslných živností za rok, v posledním roce je to již pouhých necelých 10 tisíc,“ uvádí asociace v loňské Analýze absolventů a trendů řemeslných živností.

Stejně tak je zmíněný trend patrný z Informačního systému o průměrném výdělku, který nesleduje živnostníky, nýbrž zaměstnance. S výjimkou obráběčů kovů a nástrojářů došlo od roku 2011 ve všech dalších vybraných řemeslech, pro která byla potřebná data k dispozici, k úbytku zaměstnanců. Například zedníků pracovalo v České republice v roce 2015 o 39 procent méně než v roce 2011.

Vývoj počtu zaměstnanců

Která řemesla stárnou

Máme se tedy bát, že dané profese v Česku postupně zaniknou, protože absolventů bude stále méně a zkušení odborníci postupně odejdou do důchodu? Věkovou strukturu řemeslníků-zaměstnanců zkoumal v roce 2012 Národní ústav pro vzdělávání v rámci projektu Koncept.

V oborech automechanik a truhlář tvořili podle dat z roku 2010 více než třetinu řemeslníků mladí pracovníci do 34 let a demografické riziko, které vyjadřuje podíl zaměstnanců nad 55 let, tu bylo v době průzkumu nízké. Vysoké a velmi vysoké riziko naopak autoři hlásili u oborů nástrojář a obráběč kovů. Tady byl podíl starších pracovníků stejný nebo dokonce vyšší než těch mladých. Je ale potřeba vzít v potaz, že uvedené šetření pochází z počátku desetiletí. Z novějších dat ISPV je patrné, že právě u zmíněných dvou oborů počet zaměstnanců mezi lety 2011 až 2015 rostl. Od zveřejnění výsledků Národního ústavu pro vzdělávání se tedy situace už mohla zlepšit.

Kolika zaměstnancům je méně než 34 let

Přesný počet řemeslníků, kteří v nejbližších deseti letech odejdou do důchodu, přitom neznají ani AMSP ČR, ani jednotlivá oborová sdružení. Přesto zástupci oslovených svazů či cechů „bijí na poplach“, že je situace kritická.

„Máme jasné signály z pekáren, že nedostatek kvalifikovaných pekařů je v současné době jejich největší problém. A to tak velký, že ohrožuje samu existenci jejich podnikání,“ říká například předseda Svazu pekařů Jaromír Dřízal. „Podle našeho odhadu chybí v pekárnách v průměru okolo pěti až sedmi procent zaměstnanců, zejména těch vyučených a kvalifikovaných,“ dodává. Výrazný nedostatek pekařů se podle něj v Česku začal projevovat hlavně v posledních pěti letech a souvisí s ekonomickým oživením. „Mnoho zaměstnanců odešlo z pekáren za vyšším výdělkem do jiných oborů a obchodních organizací,“ předpokládá.

Přitáhnou je peníze?

Z Informačního systému o průměrném výdělku je také patrné, že firmy na postupný úbytek řemeslníků reagují – ve srovnání s rokem 2011 vydělávali předloni až na automechaniky všichni zaměstnanci víc. Výdělky instalatérů, truhlářů, elektrikářů a obráběčů kovů navíc rostly rychleji než medián hrubé měsíční mzdy v celé mzdové sféře. Ten se mezi lety 2011 a 2015 zvýšil o 8,2 procenta.

Výdělek ve vybraných řemeslných oborech

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem