Jan Soukal si vymýšlel hry odjakživa. „Už když jsem jezdil za babičkou a dědou, otravoval jsem je s vlastními variantami na Člověče, nezlob se,” směje se. Na základní škole už vytvářel vlastní deskovky, do šuplíku a posléze pro kamarády. Karetní hra o dobývání vesmíru Space Race mu hlavu okupovala dlouho, ani sám nedokáže říct, kdy na ni začal myslet poprvé a jak dlouho zrála. Ale jednoho dne ji prostě udělal, zahráli si ji s kamarádem Markem Loskotem a začali mluvit o tom, jak ji opravdu vydat. Chtěli ji hezkou, promyšlenou, profesionální. Soukalovi došlo, že taková věc se nedá dělat po večerech. Před dvěma lety dal výpověď z práce, s Loskotem, který se vyzná v produkci a marketingu, založili platformu Boardcubator a přichystali kampaň na Kickstarteru. Vybrali přes 56 tisíc eur. Teď hra vychází.
Jan Soukal
Marek Loskot
To chce docela nervy, odejít z práce, rok připravovat hru a crowdfundingovou kampaň, žít z úspor a doufat, že se na Kickstarteru vybere dost. A že to v tom případě bude teprve začátek…
Jan Soukal: Spíš to chce nemít nervy. Já jsem samozřejmě nedal výpověď proto, abych dělal jednu hru, od začátku to byl koncept, který by byl dlouhodobě udržitelný a v němž bychom využili crowdfunding jako novou formu financování. Do té doby jsme trávili s Markem spoustu času, že jsme nad tím spekulovali po hospodách.
Marek Loskot: Chtěli jsme škrtnout věci, které nám přijdou nadbytečné. Tedy distributora, vydavatele, a z druhého konce retail, tedy toho konečného obchodníka. Kickstarter nebo podobný crowdfunding nám tohle umožňuje.
JS: Nevymezujeme se vůči standardu. Jen je to model, který na herní návrháře velmi tlačí, aby dělali věci, kterých se prodají kvanta, a v důsledku vypadají všechny hry podobně. My chceme podporovat nezávislé hry klidně pro míň lidí. Kickstarter a sociální sítě pomáhají, najednou není potřeba, aby se hry prodaly po světě desetitisíce kusů, aby to mělo finanční smysl. Najednou to jde i v řádech tisíců prodaných kopií. Ačkoliv se tím pádem samozřejmě nebavíme o nějaké závratném zbohatnutí.
Strategická hra o dobývání vesmíru je založená na skutečných událostech z doby od studené války dále. Richard Ham neboli Rahdo, jeden z nejrespektovanějších recenzentů deskovek, ji popsal spojením „Combo Card Chain Extravaganza”. Hráč stojí v čele nově založené vesmírné agentury, herní mechanika spoléhá na hledání synergií a silných kombinací karet, každá hra je zcela odlišná, zabere zhruba 40 minut. Hrát můžou až čtyři hráči. Vyniká extrémním množstvím artworku (ilustrace dělal brněnský výtvarník Dalibor Krch) i v edukativní rovině. Hra bude v angličtině, ale s překlady do mnoha jazyků.
Jak vymýšlení a výroba hry vypadaly?
JS: Já jsem vždycky rád hrál Magic: The Gathering a poker. A zalíbila se mi myšlenka udělat deskovku, která by spojila mechanismy těchhle dvou her. Čistě karetní hra, kde by člověk dělal komba a zároveň sám musel nějak odhadovat, jakou má pozici vzhledem ke konkurenci. Chtěl jsem poměrně hlubokou herní mechaniku. Z toho vypadl prototyp, ten jsme si s kamarády zahráli a já začal pracovat na klasickém vývoji, při kterém jsem domýšlel detaily. Pak jsem se setkal s Kickstarterem, zhruba v roce 2011, a živil jsem si v sobě takový sen, že tak by se to dalo vydat. Rozhovory s Markem mě vracely do reality. Jsem profesí informatik a vycházím z toho prostředí, kde jsou lidé spíš asociální a chytří, vedlo mě to k tomu, že musím mít božsky vyladěnou hru, že zbytek se podaří sám. Marek mi vysvětlil, že je potřeba dělat promo, vybudovat komunitu. Pak začalo být jasné, že se to nedá zvládnout po večerech. Dal jsem výpověď. To bylo v době před dvěma lety. Rok jsme pak dodělávali hru, dělali PR, chystali se na Kickstarter. Pak jsme spustili kampaň, vybrali peníze a teď už řídíme produkci. Domluvili se na ilustracích s výtvarníkem Daliborem Krchem, „namysleli“ grafický design, pravidla, vybíráme materiály, tiskneme karty, vyrábíme obaly. Na drtivou většinu věcí navíc potřebujeme reakci publika, takže něco navrhneme a pak čekáme na zpětnou vazbu komunity.
Kde hru tisknete?
ML: V Česku. Původně jsme plánovali Čínu, protože je levnější. Ale ve finále jsme zjistili, že nám ta česká vyšší cena stojí za to, protože máme nad vším dohled, Čína by nám nenabídla tak propracované detaily.
Hra vychází na konci ledna, získají ji pouze ti, kteří ji za minimálně 29 eur podpořili na Kickstarteru. Tedy přes 1800 přispěvovatelů (někteří koupili více kopií), skrze které se vybralo 56 tisíc eur. Hra nepůjde do obchodní sítě, ale tvůrci ji plánují dále nabízet v různých balíčcích při následujících projektech na Kickstarteru, případně ojediněle na některých festivalech.
Na Kickstarteru jste nakonec vybrali víc než dvojnásobek cílové částky, čekali jste tolik?
ML: Jsme docela pragmatičtí. Měli jsme tři scénáře, nabízeli jsme na Kickstarteru hru už včetně nacenění v případě poštovného, cla a podobně, museli jsme uvažovat o hodně dál.
JS: Měli jsme optimistický, katastrofický a průměrný scénář. Kdybychom sotva dosáhli na hranici, věděli jsme, že hru jsme schopni vyrobit, ale bylo by to na hraně a nezbylo by nic navíc. Dosáhli jsme kousek nad ten střední scénář, takže hru vyrobíme a můžeme se odrazit dál. Ale nebavíme se o tom, že na tom nějak extra vyděláme, já se zatím stále ty dva roky dotuju, ale je to prostě plán a investice do budoucna. Na Kickstarteru není zvykem říct si za debutovou karetku o 22 tisíc eur, je to moc, byli jsme i tak odvážní, ale chtěli jsme vědět, že jsme schopni to vyrobit.
Jaký náklad bude Space Race mít?
ML: Zhruba dva tisíce kopií jsme prodali přes Kickstarter (někdo si koupil víc kusů), zhruba tisíc her máme nadprodukci, využijeme je v dalších kampaních – chceme Space Race nabízet buď u našich budoucích projektů, nebo podpořit i jiné.
V pokračování rozhovoru se dozvíte, proč Soukal s Loskotem zavrhli i vlastní e-shop, proč bojují za všeobecný free shipping a jaké plány má jejich platforma Boardcubator dál:
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem
