Byznysplán: Dívka s vibrátorem

Petra Dlouhá | rubrika: Publicistika | 13. 6. 2016 | 2 komentáře
Sto padesát osm centimetrů vysoká blondýnka vyráží do Londýna jednat se zástupci největší britské společnosti vyrábějící erotické pomůcky. „Proti mně sedí tři chlapíci kolem padesáti, nad pivem. Chvíli dělají fórky. A pak se jeden zeptá, jestli už mi bylo osmnáct.“
Byznysplán: Dívka s vibrátorem

„Mysleli, že jsem odněkud z high school…“ Designérka Anna Marešová klame tělem. Podivných setkání s investory, kteří projevili zájem o její erotické pomůcky, zažila víc.

Během studia produktového designu na vysoké škole navrhla větrnou elektrárnu. Měla uhlazený, až falický tvar. „Do ateliéru přišel kamarád a říká: Nechtěla bys navrhovat erotické pomůcky?“ Jít za profesorem a říct, že její závěrečná práce bude na téma vibrátor? Klepala si na čelo. „Momenty, které jsou důležité, si člověk většinou uvědomí až zpětně.“ Obhajoba diplomky byla zábava. „Vždycky bylo tisíc otázek od architektů, hlavně mužské části poroty. Tentokrát hrobové ticho,“ usmívá se Anna.

Dotaženo do posledního detailu. Vibrátor Whoop.de.doo si letos vysloužil prestižní cenu Red dot za produktový design.

Venušiny kuličky, první kousek ze sady Whoop.de.doo. Ne Erotickém veletrhu byly oceněné jako nejlepší erotická hračka roku 2015.

Erotika. Přirozeně

Venušiny kuličky, vibrátor a vibrační vajíčko. Tři erotické kousky pro ženy – z lékařského silikonu, v jednoduchých, čistě bílých linkách – jsou v podání Anny Marešové tak krásné a přirozené, že máte chuť si je vystavit, pochlubit se. Když za kolekci získala Národní cenu za studentský design, byl z toho mediální poprask. Tvůrkyni značky Whoop.de.doo (dá se přeložit jako dělat humbuk, řádit) chtěli všude. Vzít do ruky vibrátor a vyrazit do televize Anně nedělalo potíž. O ženské intimitě mluví s přirozenou otevřeností. „Nabízím pomůcky pro ženy, ale mužům rozhodně není vstup zakázán. Naopak, u mužů vzbuzují zvědavost, vytváří to zvláštní jiskření. Když muž ženě koupí kuličky, není to jen erotická pomůcka, ale hlavně věc prospěšná pro její zdraví, zpevňují pánevní dno. Intimní zážitek pak může být intenzivnější i pro muže.“

Mediální smršť přinesla příliv zákazníků. Ptali se, kde můžou pomůcky koupit, v domnění, že už jsou hotové. „A já věděla, že to je jen návrh, že mám jen prototypy.“ Přichází pocit zodpovědnosti, musí to dotáhnout. Maraton jednání s investory ale končí zklamáním. Jeden se dokonce pokusí její návrhy přejmenovat a přivlastnit si je. „Říkal, že se mu nelíbí název značky, že je dlouhý.“ Když Anna večer zapne počítač, zjišťuje, že už její návrhy vystavuje pod svým logem. „Brali mě jako studentku – odpracuješ to, budeš mít deset procent, my si necháme devadesát. Jedno, kde se bude vyrábět, hlavně, aby to moc nestálo a bylo toho hodně.“ Řekla si, že na to kašle. „Lepší vůbec než blbě. Účel byl splněný, otevřelo to debatu…“ Dostává zakázku na vývoj bazálního teploměru, erotické pomůcky dává k ledu. Jenže lidé se ozývají dál.

Píše šedesátiletá paní, že předčasně ukončila svůj sexuální život, manželovi je o dvacet let víc. Nechce mu být nevěrná. Na erotické pomůcky nikdy nepomyslela. Ale ty od Anny by chtěla moc. „Četla jsem ten mail a měla slzy v očích. To byly impulzy, hnací motor, abych se nevzdala. Většinou designéři pracují pro klienta-firmu, já najednou mohla dělat přímo pro lidi.“ Na vývoji bazálního teploměru se leccos naučila. Mimo jiné si znovu připomněla, že konečné slovo má ten, kdo platí.

Naše byznysplány

„Povídám manažerovi trhu, panu Koukolíčkovi: Dělám dobrou marmeládu, chtěla bych ji tady prodávat. A on: Matko, proboha, co že chcete?Nezapomenu, jak na mě koukal. Co s vámi mám dělat, přijďte příští úterý.“

Kluci z Ostravy nakoupili žehličky, najali ženy přikované k bytu a dětem a začali Pražanům nabízet prádlo žehlené s láskou.

Poprvé roztočil jojo, když mu bylo dvanáct. Ve dvaceti se stal mistrem Evropy. A začal se rodit byznysplán…Loni prodali joja za dvacet milionů.

Narodila se v Saigonu. Do Prahy přiletěla v patnácti. Neuměla jazyk, všichni vypadali jako exoti a v šatech místních velikostí plavala. Začala si oblečení přešívat, skládat jako lego. Tak vznikla její módní značka La Femme MiMi.

Rok co rok v době jarní sklizně vyráží Tomáš Rajnoch s batohem na zádech do čínských hor. Ochutnává čaje ze stoletých stromů. Nejlepší přiváží domů.

Když v rodném Bělorusku zažila brutální výslech, poprvé zapochybovala, zda má cenu riskovat život kvůli demokracii. Nakonec odjela do Česka, aby svedla docela jiný boj. Zachraňuje české zámky.

Dokážu to sama

Dostala pracovní nabídku z Londýna, čekal na ni slušný plat. Jenže Anna už se rozhodla. Zůstane doma. Vybrala stavební spoření a skočila rovnýma nohama do podnikání: Venušiny kuličky vyrobí a uvede na trh bez investora, dokáže to sama. „Holky kolem rodily děti a stavěly byty. Já rodila kuličky a nechala si frézovat formy. Vsadila jsem na jednu kartu.“

Vzala nashromážděné kontakty zákazníků a obeslala je dopisem – rozhodla se pro cestu bez investora a bude ráda, když o její produkty ještě budou stát. „Vnitřně jsem věřila, že moje pomůcky lidé opravdu chtějí. Vůbec jsem nepracovala marketingově, jen mi to připadalo lidsky dobré. A lidi to vzali.“

Anna se rozhodla vypustit všechny myslitelné mezičlánky. Nevytváří jen návrh, dohlíží i na výrobu. „Dělám všechno od á až do zet, těch činností je moc. Musela jsem se toho hodně naučit. Třeba na byrokratickou zátěž jsem vůbec nebyla připravená.“ Šla s kůží na trh. „Každý sem může přijít a hodit mi to na hlavu,“ pokývne Anna do prosklené výlohy svého designerského studia v Praze na Letné. Kolemjdoucí ji tu denně vídají za pracovním stolem.

Fáze kuličky – rozumějte vývoj a výroba první série – spolkla zhruba osm set tisíc až milion korun. Anna všechno financovala sama, ze stavebka a jiných zakázek. Uplynuly dva roky a Venušiných kuliček se prodalo přes tři tisíce. Kromě čistě bílé, něžné klasiky, která je pro Whoop.de.doo charakteristická, jsou k mání také dráždivější červené a speciální limitované edice. Koupit je můžete v e-shopu a pár kamenných obchodech. Cena 2290 korun; ve srovnání s konkurencí dvakrát i třikrát víc. „Je to jako u oblečení: konkurenční výrobky jsou jako konfekce, kterou najdete v každém druhém obchodě. Whoop.de.doo je kousek od návrháře, dražší, ale vypilovaný do posledního detailu. Někdo dá přednost konfekci, jiní zvolí návrháře, protože vědí, že jim ten kousek perfektně padne a vydrží téměř celý život.“ Ostatní vyrábějí v desetitisících kusů, Whoop.de.doo ve stovkách. Rozdíl je v materiálech, navíc se Anna snaží výrobu udržet v Česku. Když to v plném rozsahu nejde, tak aspoň v Evropě; část materiálů dováží ze Švýcarska. V Číně vyrábět nechce. Ztratila by nad výrobou kontrolu.

Fáze vibrátor

I když se prodej kuliček dařil, zbytečné tři miliony na vývoj vibrátoru, dalšího kousku ze sady, Anně na účtu neležely. Měla za sebou náročný rok propagace kuliček, distribuce zákazníkům, vyvinula jejich lehčí verzi, otevřela studio. Podvědomě ale cítila, že je čas jít dál.

„Všechno má svůj čas, ale dlouhé otálení taky není dobré. Dva roky rozestupu mezi produkty jsou ideální. Proto jsem se rozhodla pro crowdfunding.“ O příspěvky lidí z celého světa se loni v květnu ucházela na portálu Indiegogo. Kdo chce, pomůže příspěvkem k výběru cílové částky na zajímavý projekt – za předem smluvenou odměnu. Anna oplátkou nabízela hlavně svoje produkty. Během měsíční kampaně vybrala padesát tisíc dolarů. Skvělé. Jenže chyběl milion a půl korun. Realizace projektů, které pořádají crowdfundingovou kampaň, většinou záleží na tom, jestli se podaří vybrat stanovenou sumu; když ne, jde se od toho. Anna ale věděla, že do toho jde v každém případě. Práce na vibrátoru byla v plném proudu. „Navíc se vývoj právě nedařil, protahoval, prodražoval. Šílené období.“

Potřebovala další zdroj peněz. Přihlásila se do soutěže UPC o nejlepší podnikatelský nápad, IGNITE Your Business. „Dostala jsem se mezi posledních pět, ale nevybrali mě.“ V porotě seděl i Petr Ludwig, autor bestselleru Konec prokrastinace. Annin projekt ho nadchnul, nabídl pomoc. „Chodím k němu na konzultace. Je to pro mě lidská záchrana. Občas už mám pocit, že je všechno v háji. Dokáže mi věci rozklíčovat. Nevyhrála jsem peníze, ale získala něco, co je možná důležitější.“

Konec prokrastinace...

Petr Ludwig

I Petr Ludwig začínal s podnikáním brzy. Softwarovou firmu založil ještě na vysoké. Jenže brzy mu došlo, že nepracuje naplno. „Řešili jsme, co nás vlastně brzdí, a kolega přišel s tím, že prokrastinujeme. Když nám vysvětlil, že to slovo znamená chorobné odkládání, našli jsme se v tom. A to byl impulz začít hledat informace a nástroje, jak prokrastinaci porazit.“

Jak se mu to povedlo? V roce 2013 vydal knihu Konec prokrastinace, která se okamžitě stala bestsellerem a jeho společnost se nyní zaměřuje na konzultační a přednáškovou činnost v oblasti osobního rozvoje. 

S obstaráním zbytku peněz nakonec pomohla platforma Zonky, kde lidé půjčují lidem. Anna podnikla se Zonky turné po coworkingových centrech Impact Hub v Praze, Brně a Ostravě. Během tří dnů vybrala na vývoj vibrátoru téměř dva miliony. Splátky má rozložené do tří let. Znovu vyplouvá nad hladinu, může pokračovat.

Vývoj a precizace vibrátoru stály hodně úsilí. „Inženýři řeší funkčnost, estetika je nezajímá. Designér musí porozumět funkci, ale zároveň kopat za estetiku věci. Hledat řešení. Když dostanu od inženýrů návrhy, jak to udělat, přemýšlím, jestli to nejde i jinak, jestli není ještě lepší řešení.“

Pozdě. Ale líp

Vibrátor zákazníkům slíbila pod stromeček. Několik měsíců se budila s otázkou: Stihneme to? Budu mít dost peněz, abych to dotáhla? Probojovala se do bodu, kdy všechno běželo. Dřina se měla zúročit. Ve studiu se chystali na nekončící kompletování balíčků. Místo toho se Anně do rukou dostává klíčový vnitřní díl vibrátoru, který se výrobní firmě zatraceně nepovedl. Stála před rozhodnutím: použít ho, anebo – pro ni v tu chvíli nepředstavitelně – nechat upravit formu a vylisovat všechny díly znovu?

Zásilka pod stromky nedorazila. A vyplatilo se. Na začátku roku 2016 spatřil světlo světa minimalisticky vyhlížející vibrátor, který se pyšní třemi motůrky zalitými v silikonovém těle. Navzdory nadstandardnímu „motorovému vybavení“, které zajišťuje, že vrní celé jeho tělo, podle Anny zůstává dokonale ohebný. Vývoj kuliček konzultovala s gynekology, při testování vibrátoru si na pomoc přizvala profesionální testerku. „Místo běžného plus/minus se ovládá symboly, které vycházejí z Braillova písma, manipulace s ním je velmi intuitivní.“ Jedna taková vrnící hračka od Anny Marešové přijde na šest tisíc. Prodalo se jich už pět set. Desítky dalších zájemců jsou na čekací listině. Nová várka by měla být hotová do čtyř měsíců.

Kromě pozitivní zpětné vazby od zákazníků se Anně letos dostalo ještě jedné, mimořádné satisfakce. Mezinárodní porota designérku za vibrátor Whoop.de.doo ocenila prestižní cenou Red Dot. „Je to velká radost. Red Dot obvykle designér dostane, když udělá návrh pro velkou firmu. Ale já jsem zároveň ta firma. Takže je to vlastně dvojité ocenění. I za to, že jsem pohlídala preciznost výroby. Dává mi to vnitřní pocit, že postupuju správně. A samozřejmě je dobře, že náš produkt má tenhle červený puntík, dává přidanou hodnotu obchodu, hlavně v zahraničí.“

Finmag předplatné

Článek vyšel v nejnovějším čísle magazínu FINMAG. Zajímavého čtení je v něm ale daleko víc. Kromě titulního rozhovoru se zlatou snowboardistkou Evou Samkovou v něm najdete trochu jiný pohled na poslední cestu trabantího maniaka Dana Přibáně nebo komentář Pavla Jégla o tom, jak komunisté zničili Svátek práce. A spoustu dalšího. Předplaťte si FINMAG.

Objednávejte teď

Jak obtížné je přetavit dílo oceňované designérky v úspěšný byznys? „Právě to zjišťuju,“ směje se Anna. „Určitě nemám vyhráno. Ale pořád si myslím, že je dobré dělat věci postupně a poctivě. Asi jsou zázračné projekty, které naráz přinesou velké peníze, ale moje cesta je spíš v budování.“ Mít nad sebou bič v podobě investora zatím nechce. Odolává. „Jsem na sebe sama dost tvrdá. Představa, že je nade mnou ještě někdo… To už je asi příliš. Ale třeba nastane moment, kdy to udělám. Když budu mít pocit, že jsme s tím člověkem na jedné vlně, a firma bude připravená.“

Výplata? Občas

Na provoz si její podnik vydělá, sama si ale výplatu neposílá, nanejvýš jednou za čas. „Moje účetní říká, že už bych mohla. Ale já mám pocit, že si to ještě nemůžu dovolit.“ Živí ji zakázky bokem.

Zónu ženské intimity Anna ani do budoucna opustit nechce. „Nemusejí to být jen erotické pomůcky. Pouta nejspíš dělat nezačnu. Spíš další produkty v čisté lince, které se dotýkají zdraví. Zároveň nechci opouštět ložnici, je tam spousta prostoru… Nápadů mám víc, než stíhám realizovat.“

Nálepka holky s vibrátorem Anně Marešové nevadí. „Horší, než že jsem ta s vibrátorem, pro mě je, když se mě někdo po té každodenní dřině zeptá, co teď vlastně dělám.“ Vibrační vajíčko, poslední kousek z úvodní sady Whoop.de.doo, by Anna ráda nabídla k prodeji do dvou let. Dámy, těšte se. Tahle drobná pětatřicetiletá blondýnka, které byste hádali o dobrých deset let míň, má v sobě zvláštní urputnost, nezdolné odhodlání jít dál. Zkusit to ještě líp.

Anna Marešová

Produktový design studovala na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a na univerzitě v anglickém Derby. Za bakalářskou práci Tramvaj pro Prahu získala cenu Národního technického muzea, Excelentní studentský design 2009 a cenu na Biennial of Industrial Design BIO 22. Její diplomová práce – sada erotických pomůcek pro ženy – byla oceněna Národní cenou za studentský design 2011 a cenou Exit design 2011. 

Anna byla dvakrát nominována na Czech Grand Design v kategorii objev roku. Letos jí do sbírky přibyla prestižní cena Red Dot za vibrátor Whoop.de.doo. Značka Whoop.de.doo je jedním z projektů jejího studia Anna Marešová designers, ve kterém se věnuje udržitelnému designu.

Rozhovor s Annou Marešovou:

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+68
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 2 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Byznysplán: Rozruch v oblacích

16. 2. 2016 | Petra Dlouhá

Byznysplán: Rozruch v oblacích

Časy, kdy svět fascinovali odvážní muži na křídlech, jsou pryč. V roce 2016 dělají rozruch v oblacích bezpilotní letouny. A čeští vývojáři nespí. O místo na slunci se pere ambiciózní... celý článek

Petr Ludwig: Čím míň věcí máme, tím jsme spokojenější

28. 2. 2015 | Ondřej Tůma | 13 komentářů

Petr Ludwig: Čím míň věcí máme, tím jsme spokojenější

„Už Leonardo da Vinci říkal, že jednoduchost je nekonečná dokonalost. Musíme se učit říkat ne, vybírat si skutečně jen to nejpodstatnější,“ říká v pokračování našeho rozhovoru autor... celý článek

Bude to jízda! Vítěz nad prokrastinací jde dobýt svět

21. 2. 2015 | Ondřej Tůma | 6 komentářů

Bude to jízda! Vítěz nad prokrastinací jde dobýt svět

„Byznys pro mě nikdy nebyl na prvním místě. Musím vidět, že to má nějaký smysl. Že naše práce lidem skutečně pomáhá,“ říká v našem rozhovoru zakladatel vzdělávacího institutu GrowJob... celý článek

Od tramvaje k vibrátoru: Cesta designerky Anny Marešové

30. 8. 2014 | Ondřej Tůma | 2 komentáře

Od tramvaje k vibrátoru: Cesta designerky Anny Marešové

Uznání odborníků sklidila už za svůj projekt Tramvaj pro Prahu. Mediálně známá ale začala být až díky vítězství v Národní ceně za studentský design s kolekcí erotických pomůcek Whoop... celý článek

Partners Financial Services