Prvního října nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která posiluje práva zaměstnanců, kteří utrpěli pracovní úraz nebo u nich propukla nemoc z povolání. Než novinky vyložíme, bude užitečné připomenout, že poškození zaměstnanci mají nárok hned na několik typů odškodného.
Když si zdraví poničíte v práci – a potvrdí se, že skutečně jde o nemoc z povolání nebo pracovní úraz (uznávací proces pro dnešek necháme stranou), – musí vám zaměstnavatel nahradit příjem, o který tak přijdete. Nárok máte také na náhradu léčebných výloh, které nezaplatí pojišťovna. A v neposlední řadě na náhradu za bolest a ztížené společenské uplatnění. Právě v oblasti bolestného a náhrady za ztížené uplatnění nastávají změny – odškodné se zvýší až čtyřnásobně.
Příjem nahrazený zaměstnavatelem – fajn, invalidní důchod – je hezké, že máme nějaké jistoty. Ale co si budeme povídat, člověk by měl hrát na jistotu, zvlášť pokud na něm závisí někdo další. Dobré pojištění může být k nezaplacení. Rádi vám pomůžeme vybrat.
Náhrada za bolest a náhrada za ztížené uplatnění se poskytují jednorázově. Bolest je tu chápána jako jakékoli duševní či tělesné strádání způsobené nemocí z povolání nebo pracovním úrazem. Výše odškodnění se určuje podle počtu bodů – každému konkrétnímu duševnímu nebo tělesnému neduhu náleží určitý počet bodů – stanovených lékařským posudkem. Posudek na bolest a posudek na ztížení společenského uplatnění jsou dvě různé věci, vydávají se zvlášť. O první můžete pořádat, jakmile se váš stav stabilizuje. O druhý, až když se ustálí definitivně, obvykle po jednom roce od úrazu.
Lékaři teď dostanou pro psaní posudků nové noty.
Vyhláška s bodovým ohodnocením náhrad, která se dosud používala, je zastaralá. „V rámci občanskoprávních vztahů se už nepoužívá, protože byla zrušena novým občanským zákoníkem, ale v rámci pracovněprávních vztahů se podle ní náhrady za újmu na zdraví i nadále určovaly. Za pracovní úraz tak náležela menší náhrada, než by to bylo v případě odpovědnosti podle občanského zákoníku, což bylo vůči zaměstnancům nespravedlivé,“ komentuje Eva Jurčíková z portálu Vaše nároky.cz.
Nová pravidla měl přinést zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců. Ten byl ale novelou zákoníku práce zrušený. Ministerstvo zdravotnictví místo něj připravilo návrh nařízení vlády, které odškodění pracovních úrazů a nemocí z povolání nově upravuje. Kabinet by měl nařízení definitivně schválit dnes. Se zpožděním, jde totiž o prováděcí předpis k již účinné novele zákoníku práce.
Vláda dnes nařízení podle plánu a předpokladů schválila. Nařízení by mělo nabýt účinnosti k datu vyhlášení, tedy v nejbližších dnech.
Co vládní nařízení přinese?
Systém zůstává stejný – každé uznatelné poškození zdraví má přiřazený určitý počet bodů. Bodové sazby za jednotlivá poškození se ovšem oproti dřívějšku navyšují, v některých případech víc než dvojnásobně. „Dochází také ke změně hodnoty jednoho bodu. Dříve činila 120 korun, nově to bude 250 korun,“ vyzdvihuje Eva Jurčíková. Výsledné odškodnění tak může být až čtyřnásobně vyšší než podle starých pravidel – dojdete k němu, když vynásobíte příslušný počet bodů částkou 250.
Nové tabulky bolestného a náhrady za ztížené společenské uplatnění jsou k nahlédnutí na vládním portálu v souboru nazvaném Další příloha materiálu.
Tabulka samozřejmě nikdy nevystihne všechny varianty a individuální zdravotní stav každého poškozeného zaměstnance. „Výše odškodnění se může o desítky procent zvýšit nebo snížit v závislosti na komplikacích a konkrétním poškozeném. Kdyby ani potom nebyl poškozený spokojený s výší odškodnění, vždy se může ještě obrátit na soud,“ říká Eva Jurčíková z portálu Vaše nároky.cz.
Pro názornost si navýšení odškodného ukážeme na příkladech.
Pracujete jako dělník na stavbě. Jenže lešení je špatně upevněné. Spadnete z třímetrové výšky, skončíte v nemocnici s vymknutou kyčlí a zlomeným žebrem. Jak vysoké bolestné dostane? Podle starých pravidel je zlomenina žebra poškozením za 15 bodů, které se násobí 120 korunami. Na bolestném byste tedy dostali 1800 korun. Za vymknutou kyčel byste podle starých pravidel měli nárok na dvanáct tisíc (100 bodů × 120 korun). Celkem byste tedy za utrpěnou bolest dostali 13 800 korun.
Podle nových pravidel je zlomené žebro poškozením za 20 bodů a násobit se budou 250 korunami. Výsledek: Na bolestném dostanete pět tisíc korun. Za vymknutou kyčel nově dostanete 30 tisíc korun (120 bodů × 250 korun). Celkové odškodné za bolest tedy dosáhne 35 tisíc korun.
Doplňujete zboží v supermarketu. Zřítí se na vás regál a ošklivě vám přerazí nos. Dříve byste s diagnózou deformace nosu dostali za ztížení společenského uplatnění 24 tisíc (200 bodů krát 120 korun), nově půjde o sto tisíc korun (400 bodů × 250 korun).
Částka ovšem nemusí být definitivní. „Kdyby například došlo k doživotní deformaci nosu u úspěšné modelky, která vzhled potřebuje ke své práci, měla by mít za ztížení společenského uplatnění nárok na vyšší odškodnění než sto tisíc korun,“ upozorňuje právník portálu Vaše nároky.cz Petr Novák.
Když zaměstnanec prodělá nemoc z povolání nebo pracovní úraz, musí mu zaměstnavatel nahradit také ušlý příjem, tedy dorovnat rozdíl mezi příjmem před nemocí a po jejím vypuknutí. Po celou dobu pracovní neschopnosti nemocnému nebo zraněnému člověku doplácí rozdíl mezi nemocenskou a dřívějším průměrným platem. Náhrada náleží i za první tři dny pracovní neschopnosti – za jiných okolností se první tři dny náhrada mzdy ani nemocenská nevyplácí.
Totéž platí, když skončíte v invalidním důchodu. Nebo když se částečně uzdravíte, ale původní práci už vykonávat nesmíte nebo nezvládnete a vyděláváte kvůli tomu míň. Zaměstnavatel vaše příjmy musí dorovnat na dřívější průměrný výdělek.
Jakmile získáte lépe placené místo, nárok na odškodné zaniká. Náhradu za ztrátu výdělku jinak můžete pobírat maximálně do dovršení 65 let věku nebo do chvíle, kdy vám přiznají starobní důchod.
Vedle odškodného máte nárok také na náhradu léčebných výloh, které neproplatila pojišťovna. Musí jít ovšem o účelně vynaložené náklady – například výdaje na cesty do zdravotnického zařízení, zvýšené náklady na léky, dietní stravování a podobně.
Odpovědnost za škodu, která vám kvůli nemoci z povolání vznikla, vždy nese zaměstnavatel, u kterého jste pracovali naposledy za podmínek, za kterých daná choroba vzniká – a nezáleží, jak dlouho práce u něj trvala. Všichni zaměstnavatelé musí být pro tyto případy ze zákona pojištění.
Kolik ušetříte s fotovoltaikou?
Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
11. 3. 2018 10:57, Pepa
Dobrý den.
V lednu tohoto roku,my byla uznána nemoc z povolání,jak dlouho trvá pojišťovně vrácení ušlé mzdy a dorovnání platů....Podnik my řekl,že to všechno za ně dělá pojišťovna... děkuji za odpověď
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
15. 10. 2015 22:19, karel
Ano ale v poměru k odpracovanejm hodinám jsem na tom stejně.
Dřív jsem dělal max 170h měsíčně a teď 220h za 60kč/h a s tím ty firmy počítají že se nám to nějak rentou srovná. Ale nestěžuju si lepší než sedět doma na prdeli.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (47 komentářů) příspěvků.