Změny se dotkly i všech tří forem pracovněprávních vztahů, jejichž prostřednictvím lidé vykonávají takzvanou závislou práci. Tedy pracovního poměru, dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Pojďme se podrobněji seznámit s náležitostmi obou dohod.
Dohoda o provedení práce nově na 300 hodin
Dohoda o provedení práce je určená především pro krátkodobá zaměstnání. Má spíše jednorázový charakter. Zaměstnavatel ji uzavírá hlavně s lidmi, které si najal na splnění určité krátkodobější práce, mohou to být například různé brigády a podobně. Dohodu o provedení práce rádi využívají zaměstnavatelé například u sezonních prací či v létě, kdy jejich kmenoví zaměstnanci čerpají dovolenou.
Od letošního roku došlo k významnému navýšení počtu hodin, které může zaměstnanec na dohodu odpracovat v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele – na 300 hodin. Vloni to byla pouhá polovina, tedy 150 hodin. Tuto novinku v letních měsících jistě ocenili studenti, kteří si tak mohli dovolit pracovat na brigádě pro jednoho zaměstnavatele prakticky celé prázdniny. Díky navýšenému počtu hodin mohli odpracovat při osmihodinovém pracovním dni až 37,5 dne, respektive 7,5 pracovního týdne.
Pozor: Limit 300 hodin v kalendářním roce platí pro jednoho zaměstnavatele, nelze ho obejít tak, že s týmž zaměstnavatelem uzavřete víc dohod o provedení různých prací (například jednu dohodu na úklid kanceláří, druhou na údržbu zeleně, třetí na službu na recepci apod.). Ovšem nijak limitováni nejste, uzavřete-li si dohodu o provedení práce s víc zaměstnavateli. S každým z nich můžete dohodu uzavřít na 300 hodin v kalendářním roce.
Dohoda o provedení práce může být klidně delší než rok, dohodnout se můžete i na dobu neurčitou, přes třísethodinový limit nejede vlak.
V praxi to může vypadat třeba takto (po vzoru nejrůznějších příruček budeme dohodu o provedení práce zkracovat jako DPP, zvykejte si; dohodu o provedení pracovní činnosti mají úředníci a účetní v oblibě zkracovat na DPČ):
Dohoda o provedení práce jen písemně
Dohodu o provedení práce musí zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít v písemné formě. V dohodě musí být uvedena doba, na kterou se uzavírá, a také to, jakou práci má zaměstnanec vykonat. Dohoda by tedy měla především obsahovat:
- Uvedení, že se jedná o dohodu o provedení práce
- Sjednaný pracovní úkol
- Rozsah práce
- Místo výkonu práce
- Dobu, na kterou se dohoda uzavírá
- Výši odměny a podmínky jejího poskytování
Na výši odměny, kterou zaměstnanec za práci na dohodu o provedení práce od zaměstnavatele dostane, se obě strany musí dohodnout. Ne ale docela libovolně: odměna nesmí být nižší než minimální mzda.
Nemilá novinka: povinnost platit zdravotní a sociální pojištění
Od počátku letošního roku platí, že zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce se za ty kalendářní měsíce, ve kterých měli výplatu (přesněji: „byl jim účtován od jednoho zaměstnavatele započitatelný příjem“) vyšší než deset tisíc korun účastní nemocenského pojištění. A účastnit se nemocenského pojištění znamená muset platit z částky, která přesáhne oněch deset tisíc zmíněných korun, odvody na zdravotní a sociální pojištění.
A ještě jedna letošní novinka: zaměstnavatel musí zaměstnanci po ukončení dohody o provedení práce vydat potvrzení o zaměstnání, takzvaný zápočtový list.
Dohoda o pracovní činnosti: dvacet hodin týdně
Pravidla dohody o pracovní činnosti nezměnila novela zákoníku tak razantně, ale pár novinek se přece najde.
Dohoda o pracovní činnosti je vhodnou formou zaměstnání pro lidi, kteří hledají hlavně příležitostné zaměstnání či brigádu. Například tedy pro studenty, kteří si chtějí během školního roku nějakou tu korunu přivydělat, ale vzhledem ke školním povinnostem mají jen omezené časové možnosti.
Zákoník práce totiž stanoví, že na základě dohody o pracovní činnosti je možné pracovat v průměru nejvýš polovinu stanovené týdenní pracovní doby, tedy nejvýš dvacet hodin týdně. V průměru – to znamená, že může pracovat i nepravidelně. Například v jednom týdnu odpracuje 15 hodin, ve druhém opět 15 hodin, ve třetím 30 hodin, další týden neodpracuje nic a podobně. Pochopitelně je nutné dodržet, aby za období, na které byla dohoda o pracovní činnosti sjednána (nejdéle však za 52 týdnů), zaměstnanec v průměru za týden odpracoval maximálně polovinu stanovené týdenní pracovní doby.
Také dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně. Podle zákoníku práce v ní musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.
I zaměstnanci pracující na základě dohody o pracovní činnosti mají nárok minimálně na minimální mzdu.
Dohoda o pracovní činnosti a nemocenské pojištění
Nemocenské pojištění se dohody o pracovní činnosti týká v případě, že dohoda trvala nebo měla trvat aspoň patnáct kalendářních dnů, to zaprvé. A zároveň musí sjednaná částka započitatelného příjmu dosáhnout částky rozhodného příjmu, kterým je nyní 2500 korun.
Účast na pojištění se sleduje měsíčně. V měsíci, kdy jeho příjem není ve výši alespoň 2500 korun, neúčastní se zaměstnanec nemocenského pojištění, to jest z jeho příjmu se neodvádí pojistné na sociální zabezpečení.
Zrušit dohodu o pracovní činnosti jednostranně s udáním i bez udání důvodu je možné s 15denní výpovědní dobou. Ta běží ode dne, kdy byla výpověď doručena druhé straně. A pak je tu možnost okamžitého zrušení dohody, za stejných podmínek, za jakých je možné zrušit okamžitě pracovní poměr.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
15. 10. 2012 8:36, R.Hájková
Kdyby stát zrušil odvody zaměstnavatelů za zaměstnance, tak by bylo tolik zaměstnaných... Žádného zaměstnavatele by finančně netlačilo, když by přijal tolik lidí, kolik skutečně potřebuje- každý zaměstnaný přece odvádí zdravotní, sociální a daně ze svého platu.
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.