Nechceme vám lakovat svět na růžovo ani psát hororové scénáře. Jedno je ale jisté: práce na dálku je levná. Na druhou stranu ale chytrý zaměstnavatel ví, že na tomto způsobu práce vydělá jen tehdy, když bude jeho zaměstnancům vyhovovat.
Z kancelářských doupat do open space
Architekti první poloviny dvacátého století to mysleli dobře. Doufali, že lepší svět bude svět beze zdí. A mysleli tím nejen metaforické zdi, sociální bariéry, ale i zdi skutečné. Jak popisuje George Musser ve Scientific American, někteří architekti přitom nešetřili ani silnými slovy. Jeden z nejvýznamnějších amerických architektů Frank Lloyd Wright třeba považoval zdi za vyloženě fašistické. Tak vznikly první open space kanceláře s dlouhými řadami stolů. V padesátých letech přišly polootevřené boxy a začalo se experimentovat s uspořádáním stolů.
Dnes má open space po desetiletích svého vývoje podoby celkem různorodé – ty však mají jedno společné: jsou to levné otevřené prostory, kde mají k sobě lidé blíž, ale zároveň se také víc ruší a mají méně soukromí. A výzkumy to potvrzují. Ještě v roce 2001 byly ovšem tyto studie naplněné optimismem. Článek nazvaný Kanceláře, které fungují od Franklina Beckera a Williama Simse z newyorské Cornellovy univerzity dochází dokonce k závěru, že čím otevřenější je kancelářský prostor, tím více přispívá k efektivitě tam, kde je práce založena hlavně na komunikaci.
Pak přišly pochybnosti. Například studie Vineshe Oommena Proč můžete onemocnět ze své kanceláře uvedla, že v 90 procentech případů má práce v open space kanceláři negativní důsledky – zaměstnanci jsou více vystresovaní, trpívají vysokým krevním tlakem a častěji mění práci. K podobnému výsledku došla i česká agentura Commservis. V připravovaném výzkumu došla k závěru, že 92 procent lidí má v open space problém, který snižuje jejich výkonnost. Každý druhý má dokonce psychosomatické problémy. „Jednoznačně se ukazuje, že zatímco v kancelářích po maximálně dvou lidech bralo léky na zklidnění sedm procent zaměstnanců, v open space je to 22 procent, tzn. každý pátý,“ vysvětluje ředitel Commservisu Tomáš Zdechovský.
Nemůžu se v tom kraválu soustředit
Nejčastějším problémem otevřených kanceláří pak bývá snížená schopnost koncentrace. „Řada lidí má problém se v takovém v takovém ruchu soustředit na práci a raději si nosí práci domů nebo si rezervují zasedačky, kde mají klid,“ popisuje psycholog a kouč Jan Benda. Proč by si tedy tito většinou introvertní zaměstnanci nemohli nosit práci domů takříkajíc legálně, v pracovní době? Zvlášť když na tom firma jen ušetří?
„Pokud pracuji z domova, pracuji na úkolech, které nevyžadují takovou interakci s ostatními kolegy a zároveň představují větší nárok na soustředění,“ potvrzuje Daniela Černá, ředitelka Centra expertízy ze společnosti Vodafone Czech Republic. Ta tráví prací na dálku v průměru asi pětinu svého pracovního času. A vypočítává další výhody: možnost řídit si svůj pracovní čas nebo pružně reagovat na problémy – je totiž všude „online“, a když je potřeba, spojí se s kolegou pomocí videokonference. „Práce z domova mi také pomáhá vybalancovat rodinný a pracovní život. Navíc šetřím čas – neplýtvám jím cestováním do práce a z práce a nemusím chodit na oběd do pizzerie, ale mohu si dát si dobrý oběd doma,“ dodává Daniela Černá.
Práce z domova: noční můra?
Že si to neumíte představit? Bydlíte v panelákové garsonce a vaše žena je na mateřské? Nebudeme si namlouvat, že práce na dálku je vynikající řešení pro každou firmu. Může se ale snadno stát, že sice nepřijdete o svou židli v kanceláři a přesto na dálku pracovat budete. A místo abyste vyrazili na svou oblíbenou služební cestu s dietami nebo na školení v krásném hotelu, všechno vyřídíte od svého počítače pomocí videokonference. I když vás tato představa nemusí těšit, jednu útěchu pro vás přeci jen máme: nejste v tom sami, tímto směrem míří celý svět.
A práce z domova? Můžeme vás ujistit, že pokud nebudete chtít, jen hodně zaslepený zaměstnavatel vás bude nutit. Naopak praxe velkých zahraničních firem ukazuje, že nejvýhodnějším řešením pro obě strany bývá flexibilita. Čili ber, nebo nech být. A možná vás to překvapí, ale zaměstnanci takových firem bývají produktivnější a loajálnější. Jednoduše řečeno, často si takové svobody váží.
Ovšem i skalní příznivci práce z domova si připouštějí její stinné stránky. Mívají problémy s oddělením rodinného a pracovního života nebo mají tendence pracovat nonstop. „Občas se cítíme trochu samotářsky; ale to se řeší srazy a večírky,“ vysvětluje Tomáš Baránek, ředitel společnosti Jan Melvil Publishing. Toto nakladatelství si jako jediný svůj prostor ponechalo jednu místnost s výlohou do ulice. Ta plní zároveň funkci mikroredakce, odběrního místa e-shopu i zasedačky. A většinu svého času fungují jeho pracovníci na dálku.
Peníze nešetří technologie, ale lidé
Bylo by tedy asi naivní předpokládat, že vás nové technologie minou obloukem. Když váš zaměstnavatel bude moci ušetřit, udělá to. Pokud bude ale zároveň dost chytrý, bude vědět, že tyto úspory mu nakonec přinesou jen lidé, kteří s těmito technologiemi budou pracovat. Tedy ne lidé otrávení a naštvaní, ale především lidé motivovaní a nadšení.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
6. 9. 2012 11:21, Pamětník
Naštěstí ještě pořád existují i klasické kanceláře.
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.