Počet zahraničních firem v Česku roste a vyjet za prací do zahraničí je čím dál snazší. Chcete vědět, jestli máte šanci najít zaměstnání u zahraniční firmy? Zkuste si nejdříve odpovědět na následující otázky:
Pokud jste aspoň u pěti otázek odpověděli kladně, můžete to s klidem u nějaké zahraniční firmy zkusit. V případě některých profesí se dokonce můžete rovnou vydat přímo do zahraničí.
To je třeba případ lékařů. V posledním srpnovém týdnu zveřejnilo kuvajtské velvyslanectví v českých denících inzerát, že hledá anesteziology, rentgenology a chirurgy. Kromě vysokého platu na ně bude na březích Perského zálivu čekat třicet pět dní dovolené ročně či zaplacení letenky domů. Není známo, kolik českých lékařů Kuvajťané zatím ulovili. Jisté je, že problémy s hledáním práce nemá v podstatě žádná lékařská odbornost, bariérou bývá jen znalost jazyka, potvrzuje předseda Lékařského odborového klubu (LOK) Martin Engel.
Za lepšími platovými i pracovními podmínkami už do ciziny odešly údajně stovky až tisíce lékařů a zdravotnického personálu. Přesná čísla nezná ani Ministerstvo zdravotnictví, ani úřady práce, protože neexistuje povinnost hlásit, že dotyčný má práci v jiné zemi. Podle Engela se to dá pouze odhadnout podle počtu potvrzení o bezúhonnosti, který LOK vydává, a bez nějž by lékař nemohl v zahraničí legálně pracovat.
U lékařů ovšem výčet profesí, které opouští českou kotlinu, zdaleka nekončí. Česko přichází třeba o návrháře obuvi, které si domácí podniky nemohou z finančních důvodů dovolit. "Kvůli nepříznivé situaci v oboru nemá řada firem na design prostředky, a kvalitní česká designérská škola tak nachází uplatnění hlavně u velkých módních domů v Evropě i v zámoří, " stěžují si představitelé firmy Baťa ze Zlína.
Do zahraničí jsou přetahováni i mladí vědci. Míří nejčastěji do Spojených států, Kanady, Velké Británie a Irska. Důvodem je špatné platové ohodnocení a nedostatečně vybavená výzkumná pracoviště v tuzemsku.
Doktorand Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Alois Típek, kterého vybrala Grantová agentura a Fullbrightova komise jako jednoho z dvaceti mladých vědců mezi nejnadanějšími českými talenty si postěžoval: "Po dokončení doktorandského studia jsem měl nástupní plat zhruba 10 tisíc korun. Na malý byt v Praze za 2 miliony bych si nikdy nevydělal. Přijal jsem proto nabídku na výzkumné pracoviště v Irsku a do Čech se zatím nehodlám vrátit."
Ani odchod vědeckých pracovníků není v Česku statisticky sledován.
Podle odhadů Evropské komise může chybět po roce 2010 v celé Evropě až milion pracovníků ve výzkumné a vývojové základně. Kolik to bude u nás, nikdo neumí vyčíslit.
| Peníze jsou základ šťastného života |
|
Peníze mají v současné době větší důležitost v životě lidí než dříve. Na základě průzkumu agentury Median je o tom určitě přesvědčeno 36 % Čechů, k postoji „spíše ano“ se kloní 39 % lidí. Pouhých pět procent si myslí, že nikoliv. Dostatek peněz, jako jeden z nejzákladnějších předpokladů šťastného života, považuje bez výhrad 22 % lidí, k postoji „spíše ano“ se kloní 41 % dotázaných. Platy IT odborníků a bankovních manažerů se pohybují v Česku vysoko nad celostátním průměrem, přesto nedosahují úrovně ve vybraných zemích EU. Podle údajů mezinárodní společnosti v oblasti náboru specialistů Hays Czech Republic například manažer v oboru bankovnictví (risk manager) si vydělá po 5 letech praxe 40 až 100 000 Kč a IT Project Manager po minimálně 3 letech praxe 50 až 140 000 Kč. Na horní hranici dosáhne zhruba 10 procent lidí, většina (cca 50 %) se pohybuje ve středním pásmu. |
Česko má zatím z nových členských států EU nejvíce odborníků v oblasti informačních technologií (IT). Podle údajů Českého statistického úřadu jejich počet tvořil v loňském roce 1,8 procenta z celkové zaměstnané populace. To je blízko vyspělým zemím, jakými jsou Švédsko, Norsko nebo Nizozemsko. Tato dobrá čísla ovšem nemusí trvat věčně. Nejen IT a telekomunikační firmy se už několik let potýkají s častými příchody a odchody specialistů. Ti se často po škole v některé z místních firem nastartují, získají zkušenosti a nakonec odcházejí na Západ.
Důvodem jsou kromě vyšších příjmů a dalších zaměstnaneckých výhod také širší možnosti dalšího vzdělávání a seberealizace. Tahákem je i snazší zužitkování vlastních nápadů. Když dotyčný specialista na volné noze vymyslí něco nového, nemá problém to patentovat a najít partnery pro uvedení do komerční praxe.
V poslední době lze pozorovat ještě jeden jev, který pohyb pracovníků za prací provází. I nadnárodní firmy už mají co dělat, aby si udržely špičkové mozky, a snaží se je královsky motivovat. Vedoucí představitelé amerických technologických firem hovoří dokonce vážně o tom, že se stávají rukojmími špičkových specialistů. Nesvazují je totiž geografické hranice, tradiční hodnoty jako rodina, přátelé, kultura země, kde se narodili. Jdou tam, kde dostanou více, a své požadavky stupňují.
Symbolem globalizace tak už zdaleka nejsou jen velké nadnárodní koncerny. Globálními se stávají také schopní jedinci.
Jste prototypem globálního pracovníka, nebo byste jim chtěli být?
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
4. 9. 2007 12:53, Pavel
Jsem instalatér a pracoval jsem rok v Anglii. i když mě tady neplatili špatně, v Anglii to bylo super. Moh jsem splatit hypotéku na byt, naučil jsem se slušně anglicky a už jsem umluvil manželku, že zase vyrazím. Zkušenejm a pracovitejm řemeslnikum vřele doporučuju.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
4. 9. 2007 9:47, jezevec
Být špičkovým specialistou, který nemá rodinu, přátele, kulturu země kde se narodili, furt se stěhuje jen za prachama a zelenější trávou, a svým zaměstnavatelem je vnímán jako terorista . . . . to musí být skutečně super život. Ještě infarkt ve dvvačtyřiceti a je mi jasný co přesně bych nechtěl.
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.