Otěže světové ekonomiky začínají přebírat ženy

V roce 1950 měla placené zaměstnání pouze třetina amerických žen v produktivním věku. Dnes už to jsou dvě třetiny, přičemž Američanky zároveň tvoří už téměř polovinu pracovní síly Spojených států. Podle údajů "Bureau of Labour Statistics" je trend zřejmý: míra mužské zaměstnanosti od roku 1950 klesla o 12 procentních bodů.
Podobné je to i v kontinentální Evropě, ženská zaměstnanost je tu v některých zemích dokonce ještě vyšší než v USA. Např. v Dánsku a ve Švédsku momentálně přesahuje 70 %.

Tomuto vývoji pomohla kromě jiného významná proměna typů zaměstnání. Výroba, tradiční doména mužů, postupně ztrácí, zatímco služby zaznamenaly významnou expanzi. To pochopitelně přineslo redukci poptávky po manuální práci a vyrovnalo mezi pohlavími šance na pracovní uplatnění.

Větší vliv než ekonomika Číny

Většina pracujících žen má nicméně stále na starosti domácí práce a např. v rozvinutých zemích zatím ženy produkují méně než 40 % oficiálního HDP. Jak ale podotýká týdeník The Economist, kdybychom připočítali i hodnotu práce, kterou ženy vykonávají v domácnosti, jejich podíl na celkovém ekonomickém výsledku by už možná přesáhl polovinu.

I tak ovšem zvyšování zaměstnanosti žen významně přispělo k tvorbě celosvětového růstu v uplynulých dekádách. Od roku 1970 totiž ženy obsazují každá dvě nově vytvořená místa oproti jednomu obsazenému muži. Různé studie naznačují, že zaměstnání těchto žen "navíc" nejen že přispělo k růstu HDP více než místa obsazená muži, ale dokonce se na světovému růstu podílelo víc než například Čína!

Ženy se postupně stávají na globalizovaném trhu stále důležitějšími nejen jako pracovní síla, ale také jako spotřebitelky, podnikatelky, manažerky a investorky. Tradičně vykonávají většinu domácích nákupů, stále častěji ovšem utrácejí peníze podle vlastních představ. Jak ukazují některé průzkumy, ženy mají na svědomí až 80 % nákupních rozhodnutí, ať už je to z oblasti zdravotní péče, bydlení či stravy.

Další hybnou silou tohoto jevu je bezpochyby vzdělání. Dívky na školách trvale dosahují lepších výsledků než chlapci. Nyní však získávají ve většině rozvinutých zemích přes polovinu univerzitních titulů. Např. ve Spojených státech úspěšně absolvuje vyšší školy 140 dívek na 100 chlapců, ve Švédsku je to dokonce 150. Je logické, že vzdělanější ženy budou v budoucnu získávat více špičkových zaměstnání.

"Glass ceiling efekt" stále působí

Zároveň ale platí, že je stále mnoho žen, které nemají přístup na pracovní trh. Například v Japonsku pracuje pouhých 57 % žen, v Německu a ve Francii se jejich podíl pohybuje mezi 55 a 60 % a v Itálii pracuje dokonce méně než 50 % žen (podle údajů Goldman Sachs je ovšem v evropských zemích ve věkové skupině 25 - 29 let tento poměr stejný jako ve Spojených státech, "kazí" ho zejména ženy ve věku od 55 do 59 let) .

Problém zastoupení něžného pohlaví ve vedoucích funkcích firem a státní správě lze s jistou nadsázkou označit za "evergreen". V tomto případě navíc ani nelze hovořit o existenci nadějného trendu. V roce 1995 konstatovala tzv. "Glass Ceiling Comission" v USA (komise se zabývala problematikou bariér, které znemožňují ženám dosáhnout nejvyšší pozice ve firemních hierarchiích), že ženy zastávají necelých 46 % amerických zaměstnání a jsou držitelky více než poloviny univerzitních titulů. Ovšem zároveň je 95 % pozic v senior managementu firem obsazeno muži a manažerky vydělávají v průměru pouhých 68 % platu svých mužských protějšků.

O 10 let později se zjistilo, že nedošlo k žádné významné změně. V roce 2005 byl podíl amerických žen v top managementu o 2 % vyšší a oproti roku 1995 zmenšily manažerky o pouhá 4 % propast, která je dělila od výše platů jejich mužských kolegů. Podobný obrázek existuje i v dalších rozvinutých zemích. Například v Kanadě, navzdory masivní kampani bank, musejí ženy při získávání úvěru na rozjezd podnikání stále překonávat více překážek než muži.

Ženský element posiluje stabilitu společnosti

Podle řady studií přitom využívání ženských schopností významně prospívá obchodu. Např. ty americké společnosti, v jejichž senior managementu jsou ženy zastoupeny více, mají vyšší návratnost vloženého kapitálu než firmy s menším obsazením žen. Jedním z důvodů může být již několika respektovanými publikacemi obhajovaný názor, že při řešení problémů a zjišťování možných ohrožení pro firmu jsou smíšené pracovní skupiny mužů a žen lepší než "jednobarevné" týmy. A to, že při budování týmu a komunikaci jsou ženy obecně lepší než muži, již není žádnou novinkou.

Větší zapojení žen na pracovním trhu podle některých odborníků přináší pomoc při vyrovnávání hrozby stárnutí či zmenšování populace, a také již zmíněnou podporu růstu. Kathy Matsui z tokijské Goldman Sachs tvrdí, že pokud by se v Japonsku zvýšil podíl pracujících žen na úroveň USA (65 %), posílilo by to roční růst země o 0,3 % v průběhu 20 let. Podle stanoviska OECD nevyužití ženského potenciálu, které lze vyjádřit například horším vzděláním, nižší zaměstnaností či platy, znamená, že rozsáhlé ekonomické zdroje nejsou rozmístěny optimálně.

Míra zaměstnanosti žen ve věku 15 – 64

Zdroj: OECD

"Kdo je lepší vůdce?

Zaznívají ovšem i hlasy, že vyšší podíl zapojení žen na pracovním trhu bude mít (a už má) některé významně negativní sociální dopady, např. pokles míry porodnosti. Čísla ovšem ukazují něco jiného. V zemích, kde ženy častěji pracují, např. v USA nebo ve Švédsku, se ukazuje tendence k vyšší porodnosti než ve státech, kde je zaměstnanost žen nižší (Německo, Japonsko či Itálie)."

Studie OECD ukazují, že nerovnost mezi pohlavími působí jako žába na prameni dlouhodobého růstu. Je totiž zřejmé, že vzdělanější ženy, které více kontrolují zdroje domácnosti, se více věnují svým dětem. To znamená, že věnují více času, peněz a energie do jejich vzdělávání, zdraví a výživy, čímž investují do budoucích generací. OECD to nazývá pozitivním vedlejším efektem investování do dívčího a ženského vzdělávání. Z dlouhodobého hlediska to totiž znamená jednoznačný přínos v podobě vyššího počtu vzdělaných a schopných pracovních sil.

Nejeden hlas tedy volá po větším zastoupení žen v důležitých funkcích firem a společenských organizací. Někteří si dokonce myslí, že to je obzvlášť nutné. Maria Wisniewska, která v roce 2005 šéfovala polské Bank Pekao, řekla: "Vztah mezi racionální a emocionální částí mozku je výraznější u žen než u mužů. A jestliže tomu tak je, a jestliže vedení znamená spolupráci emocí a inteligence, pak jsou možná ženy lepší než muži".

V článku bylo využito informací The Economist, OECD a Českého statistického úřadu.

Psáno pro čtvrtletník Přítomnost.

Jakou roli ve světovém ekonomice hrají ženy podle vás? Myslíte si, že se jejich význam či přínos bude v budoucnu měnit? Pokud ano, jak?