Jdeme do Evropy, nebo opačným směrem?

Jdeme do Evropy, nebo opačným směrem?
Český Institut pro sociální a ekonomické analýzy představil výsledky svých nejnovějších výzkumů. Jeden z nich porovnával trh práce Evropské unie s českým a výsledky pro nás bohužel příliš pozitivní nejsou. Je dokonce možné říct, že některé trendy v naší zemi jsou oproti Evropě zcela opačné.

V pátek prezentovali představitelé Institutu pro sociální a ekonomické analýzy výsledky dvou svých výzkumů. Jeden se zabýval vlivem současného českého sociálního a daňového systému na rozdělení příjmů ve společnosti (budeme se mu věnovat v příštích dnech) a druhý zkoumal český trh práce. Zaměřil se na to v čem je a v čem není flexibilní oproti Evropské unii a snažil se navrhnout řešení v problematických oblastech.

Vysvětlovat, proč potřebujeme mít v prostředí neustále rostoucí mezinárodní konkurence či stále rychlejší proměny produktů a služeb pod vlivem moderních technologií co nejflexibilnější trh práce by asi bylo zbytečné. Je zřejmé, že potřeba tradiční, rutinní a dlouhodobě neměnné lidské práce postupně klesá, v důsledku čehož dochází ke zmenšování počtu pracovních míst a růstu nezaměstnanosti.

Narozdíl od EU u nás nezaměstnanost stoupá

Ze základních ekonomických ukazatelů vyplývá, že Česká republika na tom není právě nejlépe. Stačí se podívat na porovnání nezaměstnanosti a hlavně nezaměstnanosti delší než 1 rok (tzv. dlouhodobé) v České republice a v ostatních evropských státech. V roce 2000 byla nezaměstnanost u nás vyšší než průměr zemí EU o 0,6 %, dlouhodobá nezaměstnanost pak o 0,7 %. Podstatné však je, jak řekl sociolog Jiří Večerník, člen ISEA, že z dlouhodobého hlediska nezaměstnanost v Evropské unii klesá (z 10 % na 7 %), zatímco v ČR naopak stoupá. Podle nedávno zveřejněných údajů Českého statistického úřadu míra nezaměstnanosti poprvé v novodobé historii svobodné České republiky překročila hranici 10 % a vyšplhala se až na 10,2 %. Prakticky to samé platí pro dlouhodobou nezaměstnanost, zde je rovněž trend oproti Evropské unii opačný.

Také další důležité faktory poukazují na neradostný stav tuzemského pracovního trhu. Například v produktivitě práce zaostáváme nejen za všemi členy Evropské unie, ale je před námi třeba i Polsko a Maďarsko. Je u nás také velmi nízká participace lidí starších 65 let. ISEA přitom tvrdí, že kdyby se na pracovním trhu vyskytovala větší část populace, snížily by se tím nároky na sociální výdaje.

Náš pracovní trh není příliš flexibilní

Flexibilita trhu práce (tj. flexibilita pracovní doby, pracovních podmínek, funkční flexibilita, která v podstatě umožňuje zaměstnavateli přesunout zaměstnance na různé pracovní úkoly atd.) všechny tyto faktory zásadním způsobem ovlivňuje. Jejím porovnáváním v České republice a v ostatních evropských zemích došli členové Institutu pro ekonomický a sociální výzkum k zajímavým výsledkům.
V České republice je zřejmý nižší zájem o atypické pracovní formy. Pokud jde například o částečné úvazky, v Evropské unii jich v roce 2000 využívalo 17,7 % lidí, zatímco v ČR pouhá 2,2 %. To souvisí s mnoha faktory jako jsou třeba v tuzemsku nižší reálné mzdy, tradičně vysoké zapojení žen na plný úvazek nebo i sociální systém, který v podstatě formou nároku na podporu v nezaměstnanosti upřednostňuje plnou neaktivitu před částečnou aktivitou. Rozložení atypických pracovních forem také výrazně ovlivňuje struktura zaměstnanosti, kdy oproti průměru EU má ČR doposud nízkou zaměstnanost ve službách (54,8 % oproti 68,8 % v roce 2000).






ISEA rovněž zkoumal, jak jsou Češi ochotní k "osobním investicím" v zájmu získání práce či vyššího výdělku v porovnání s ostatními Evropany. Výsledky výzkumu ukázaly, že Češi si zdaleka neváží práce tolik jako lidé na západě, ovšem nedopadli jsme nejlépe ani při srovnání s jinými transformujícími se evropskými zeměmi. Češi bez zaměstnání například nejsou příliš ochotní stěhovat se za prací či naučit se nový jazyk. Jejich ochota k těmto změnám by výrazně stoupla až ve chvíli, kdy by měli možnost získat místo s dvojnásobným platem.
Velmi zajímavé je také srovnání počtu různých životních změn od roku 1989. Výzkum zjišťoval kolikrát například lidé od roku 1989 změnili zaměstnání, zda začali podnikat, jestli u nich došlo k profesnímu růstu či naopak k sestupu, zda a kolikrát ztratili práci a podobně. V České republice došlo v roce 1989 ke změně politického systému, který byl následován řadou významných společenských změn včetně ekonomické reformy. Přesto u 50 % ekonomicky aktivních obyvatel "reformní" České republiky nedošlo od roku 1989 k žádné změně, oproti pouhým 39,7 % u lidí "stabilní" Velké Británie! Tento fakt logicky vyvolává otázku jak "mobilní" budou obyvatelé Česka, až to bude stabilní zemí...



Pracovní mobilita - změny od roku 1989
(% z osob po celou dobu ekonomicky aktivních )
Česká republika Velká Británie
Změnil zaměstnání jednou 31,3 18,6
Změnil zaměstnání vícekrát 25,7 27,2
Změnil povolání jednou 24,9 9,4
Změnil povolání vícekrát 13,1 7,7
Začal podnikat 26,4 7,8
Profesní růst 23,6 22,3
Profesní sestup 10 2,2
Zahájil vedlejší zaměstnání 13,4 6,4
Ztratil zaměstnání jednou 16,8 11,3
Ztratil zaměstnání vícekrát 7,6 4,2
Celkový počet změn
žádná 50 39,7
1-2 24,8 45,4
3 více 25,2 15



Jak z toho ven?

ISEA navrhuje tři základní cesty k řešení tohoto neradostného stavu. Zaprvé by mělo dojít k reformě sociálního a daňového systému. Znamená to například redukci příliš vysokého zdanění práce či úpravu systému tak, aby podmínky výplaty sociálních dávek neodrazovaly od práce na částečný úvazek. Zadruhé by mělo být předcházeno segmentaci pracovního trhu, tzn. nepřispívat nadměrnou sociální ochranou a výhodami pro pracovníky s dobou určitou k marginalizaci pracovníků v atypických formách či umožnit pracovníkům ve flexibilních pracovních formách přístup k celoživotnímu vzdělávání. Třetí cestou by mělo být prosazování nenákladných kroků, které mohou zlepšit kvalitu pracovního, rodinného a osobního života. Tedy například umožnit vhodné rozložení pracovní doby pro sladění pracovních a rodinných povinností nebo ponechat pracovníkům větší autonomii v rozhodování.

Volnost v rozhodování (% rozhoduje sám pracovník)
Oblast
rozhodování
ČR Maďarsko Slovinsko VB Nizozemí Švédsko
Pracovní doba 21 22 22 31 34 36
Pracovní náplň 18 23 22 31 42 36
Přesčasy 27 25 25 44 62 59
Místo práce 19 21 20 21 26 28



Váží si podle vás Češi práce? Co si myslíte o našem sociálním systému? Je vyhovující, nebo by potřeboval změnit? Jak byste problémy českého trhu práce řešili vy? Zapojte se do diskuse!

Líbil se vám článek?

-6
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 27 komentářů

Chcete prodat svou nemovitost?

Nechte si zpracovat ZDARMA cenovou nabídku!

Stačit nám bude pár základních informací o vašem bytě nebo domě a kontakt.

Cenu zjistíte OBRATEM.

Mám zájem prodat:

Prodej bytuByt
Prodej domuDům
Prodej pozemkuPozemek
Ostatní prodej nemovitostiJiné
Zpět

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

12. 3. 2003 10:05, ZikaM

Dobrý den, děkuji vám za názory. Pokud jde o ochotu Čechů naučit se cizí jazyk - otázka pokládaná respondentům zněla takto: "Představte si, že jste bez zaměstnání, přičemž nové můžete získat jen za určitých podmínek. Byl byste ochoten...?" Čili si myslím, že to vypovídá o skutečné ochotě, i když s Vámi souhlasím v tom, že pro nezaměstnaného mnohdy může být problematické se k jazykovému vzdělání dostat. A co se týká ochoty ke stěhování, potažmo bydlení - jeden z faktorů, které Vámi do uvozovek zasazení výzkumníci ve své analýze označují za negativní, je regulace trhu s byty. Ta totiž podle nich brání tzv. prostorové mobilitě. Pokud tedy máte pocit, že v závěrečném odstavci měly být uvedeny širší souvislosti, je to možná spíše o tom, jak široké souvislosti by článek snesl. V každém případě díky za připomínku.

Zobrazit celé vlákno

+7
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

11. 3. 2003 9:03, TGP

Úřady propojené jsou, ale standardem je opravdu nabízet jen místa z trvalého bydliště - pokud uchazeč neprojeví zájem i o jiná. Ale často o tom neví a zprostředkovatelky mu to automaticky nenabídnou :-(

Zobrazit celé vlákno

-2
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (27 komentářů) příspěvků.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

A tohle už jste četli?

Škromachův novoroční dárek

24. 1. 2003 | Simona Ely Plischke

Škromachův novoroční dárek

Kolektivní vyjednávání o obsahu letošních výplatních sáčků vrcholí. Ačkoli produktivita práce spíše stagnuje a průměrná míra inflace byla nejnižší od roku 1990, odboráři drží v rukou... celý článek

Náhodně škrtat je špatné, říká finská specialistka

9. 1. 2003 | Martin Zika

Náhodně škrtat je špatné, říká finská specialistka

Debata o tom, jak uzdravit různými neduhy trpící veřejné finance, se rozběhla naplno. Například včera o návrhu reformy, který předložil ministr financí, začala jednat česká vláda. Na... celý článek

Penzijní systém ve Švédsku

6. 12. 2001 | Tomáš Matoušek

Penzijní systém ve Švédsku

Všechny vyspělé země čelí problematice stárnutí populace a jsou nuceny přistoupit k reformám penzijních systémů. Některé země tyto reformy již provedly a jejich zkušenosti mohou být... celý článek

Ani po zvýšení se pracovat nevyplatí

5. 12. 2001 | Jan Heřman | 1 komentář

Ani po zvýšení se pracovat nevyplatí

Vláda vyrukovala do boje s nezaměstnaností s další zbraní. Zvýšila minimální mzdu. Podrobnější analýza však ukazuje, že ostří této zbraně je poněkud tupé. Při současné výši státní sociální... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.