Původně měli zaměstnanci z 3. kategorie rizikových prací získat možnost odejít dřív do důchodu, a to až o pět let bez krácení penze. Stejně jako hasiči nebo záchranáři a také lidé pracující v profesích 4. kategorie (třeba horníci nebo lidé pracující s nebezpečnými chemikáliemi). Počítal s tím návrh důchodové reformy.
Při jejím schvalování ale nakonec byli zaměstnanci 3. kategorie vyškrtnuti s tím, že se pro ně připraví jiná úleva – a tou je právě nyní poslanci schválený povinný příspěvek zaměstnavatelů na penzijní spoření. Návrh na jeho zavedení vypracovala skupina poslanců a podílelo se na něm ministerstvo financí.
Do 3. kategorie patří činnosti, u kterých jsou často překračovány hygienické limity – při práci se tak musí používat ochranné pracovní prostředky. Zaměstnanci rovněž často trpí nemocemi z povolání. Jsou to třeba kováři, svářeči, skladníci v mrazírnách, lakýrníci, pracovníci v hutnictví či v lesnictví.
Návrh, který teď zamíří ke schválení do Senátu, počítá se zavedením povinného příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření. Konkrétní produkt a poskytovatele si vybere zaměstnanec sám a může ho v průběhu času změnit.
Aby měl zaměstnanec na příspěvek nárok, musí odpracovat na rizikové pozici alespoň tři směny v měsíci. V takovém případě bude výše příspěvku činit čtyři procenta z vyměřovacího základu, tedy z hrubé mzdy.
„Náklady jsou nižší než v případě pracovníků ve 4. kategorii rizik, kde je to až pět procent z hrubé mzdy. Udržuje se tím i tlak na to, aby zaměstnavatelé omezili takto riziková pracovní prostředí na minimum,“ vysvětluje poslanec Viktor Vojtko (STAN), který je spoluautorem materiálu.
Novinka využívá 3. pilíř penzijního systému, který nabízí i takzvaný předdůchod. Ten lidem umožňuje přestat pracovat o 24 až 60 měsíců dřív, než dosáhnou důchodového věku.
Ovšem jen za předpokladu, že mají v doplňkovém penzijním spoření naspořeno alespoň 30 procent průměrné mzdy dané státem na každý měsíc předdůchodu. Více jsme o předdůchodu psali zde: Dříve do penze, ale ne předčasné. Kdo může využít předdůchod?
„Pro pracovníky ve 3. kategorii rizik jsme nastavili povinný příspěvek zaměstnavatele tak, aby po odpracování zhruba 10 let s průměrnou mzdou, mohl odejít do předdůchodu o 15 měsíců dříve a po 33 letech práce dosáhl až 60 měsíců předdůchodu,“ vysvětluje nastavené parametry návrhu poslanec Vojtko. „To je postaveno na předpokladu čistého zhodnocení úspor pět procent ročně, což už v našich podmínkách dokážou poskytnout dynamické penzijní fondy, které vzhledem k časovému horizontu dávají pro tyto účely nejvyšší smysl,“ dodává.
Počítá se také s mírnějšími pravidly u čerpání předdůchodu. „Upravili jsme minimální dobu čerpání předdůchodu z 24 na 15 měsíců. A zkrátily se také potřebné lhůty pro ty, kdo mají do důchodu kratší dobu, než je standardně požadovaných 10 let spoření,“ pokračuje poslanec.
Zaměstnanci 3. kategorie rizikových prací tak budou mít výjimku z jinak obecné podmínky, která se pro čerpání dávek ve 3. penzijním pilíři vyžaduje.
S naspořenými penězi si budou lidé moci naložit, jak budou chtít. Na předdůchod je využít můžou, ale nemusí. Novinka se dotkne zhruba 100 tisíc zaměstnanců.
Jak uvádí ministerstvo financí, pokud již teď zaměstnavatel platí zaměstnancům příspěvek na penzijní spoření ve výši požadované navrženým zákonem, nemusí jej měnit. Pokud ale platí příspěvek nižší nebo žádný, musí ho zvýšit na požadovanou úroveň.
„Jak dále uvádí důvodová zpráva k návrhu zákona, obecně není vyloučeno, aby zaměstnavatel platil zaměstnancům i vyšší příspěvek na produkty spoření na stáří, než požaduje navržený zákon. Může tak činit čistě dobrovolně, nebo může taková povinnost vyplývat z pracovní smlouvy, kolektivní smlouvy, kolektivní dohody nebo z vnitřního předpisu zaměstnavatele," vysvětluje pro web Peníze.cz Gabriela Krušinová z tiskového odboru ministerstva.
Když si zaměstnanec nebude chtít na penzi spořit, zaměstnavatel mu povinný příspěvek platit nebude. „Podmínkou pro vznik práva na povinný příspěvek je aktivní krok ze strany zaměstnance, který musí zaměstnavateli sdělit, u které penzijní společnosti má penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, a další údaje nezbytné pro zaplacení příspěvku, zpravidla číslo smlouvy," dodává Krušinová.
Upozorňuje ovšem, že zaměstnavatel je povinen předat zaměstnanci relevantní informace tak, aby zaměstnanec mohl právo na příspěvek využít.
Novinka, pokud ji schválí Senát a podepíše prezident republiky, by měla začít platit 1. ledna 2026.
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem