Kdy půjdete do důchodu? Spočítejte si, co schválili poslanci
11. 11. 2024 | Kateřina Hovorková
Důchodová reforma zvyšuje hranici věku odchodu do důchodu. Naše kalkulačka ukáže, v kolika letech můžete jít do penze právě vy.
Zdroj: Pleska / Midjourney
Na penzi si spoří něco přes čtyři miliony obyvatel Česka. Do starých transformovaných fondů, takzvaného penzijního připojištění (PP), už od roku 2013 nelze vstupovat, je v nich ale 2 066 758 klientů. V nových fondech, tedy v doplňkovém penzijním spoření (DPS), je teď 1 939 679 klientů. Dohromady mají všichni v penzijku uloženo 604 miliard korun.
Podle Asociace penzijních společností (APS) se kvůli letošním legislativním změnám u penzijka rozpohyboval přechod klientů ze starých fondů do nových, takže do konce roku počet klientů DPS převýší počet lidí v PP. „Brzy tak budeme mít více investorů než střadatelů,“ vysvětluje asociace.
To je podle expertů na důchodové spoření dobrá zpráva. Staré fondy totiž garantují klientům takzvanou „černou nulu“. To znamená, že jejich peníze jsou zhodnocovány velmi konzervativně a lidé ani po dlouholetém spoření nezískají sumu, která by jim penzi slušně doplnila.
Naopak v DPS si mohou vybrat, jak chtějí své úložky zhodnotit – zda konzervativně, vyváženě nebo dynamicky. Investiční strategii si mohou volit, a tím i lépe zhodnocovat ukládané peníze.
„Od začátku roku do konce srpna přešlo do účastnických fondů téměř 130 tisíc lidí. To je o 38 procent víc než za celý loňský rok a je to suverénně nejvíc od roku 2013, kdy migrace začala existovat,“ vypočítává Aleš Poklop, prezident APS.
Velmi tomu podle něj pomohla letošní právní úprava, která umožňuje přestoupit z transformovaných fondů jedné penzijní společnosti přímo do účastnických fondů jiné penzijní společnosti. Více jsme psali zde: Zkuste nové penzijko, staré rušit nemusíte. Stát umožní obojí
Podle expertů, kteří se sešli na konferenci pořádané k 30. výročí existence penzijního spoření, by se lidé měli k přestupu ze starých do nových fondů motivovat. Právě proto, aby na důchod měli našetřeno výrazně více peněz a jejich životní úroveň v penzi neklesla.
Úlohu by měly sehrát penzijní společnosti, které by měly klientům více vysvětlovat, v čem je DPS výhodný. Ovšem zda by to přechodu ze starých do nových fondů pomohlo, je otázkou.
Chcete si i v penzi plnit sny? Poradíme!
Najděte si nejvýhodnější penzijní spoření a získejte státní příspěvky i slevy na dani. Podpořit vás může i zaměstnavatel.
Podle Dušana Hradila, vrchního ředitele sekce finančních trhů ministerstva financí, drží v transformovaných fondech řadu klientů právě to, že riziko ztráty peněz je zcela minimální. A pak také to, že je u nich možnost čerpat výsluhovou penzi, která u DPS není. Výsluhová penze znamená možnost získat peníze z penzijka dřív, a to po 15 letech, kdy si majitel může vybrat až polovinu naspořených peněz.
Pokud se podíváme na konkrétní čísla, pak se za posledních deset let peníze klientů v dynamických fondech DPS zhodnotily o 6,3 procenta, ve vyvážených o 3,8 procenta a v konzervativních o 1,2 procenta. Za pět let je u dynamických fondů skoro desetiprocentní zhodnocení, vyvážené fondy dosáhly zhodnocení ve výši 6 procent a konzervativní 2,2 procenta.
„Dynamické fondy penzijka si v ničem nezadají s jinými akciovými,“ tvrdí Poklop, podle něhož by právě to mohlo přilákat k produktu mladé lidi. Jejich počet podle něj pomalu roste. „Zatímco v roce 2019 uzavřeli lidé ve věku 18 až 26 let 29 tisíc smluv, loni to bylo 44 tisíc smluv. Zároveň konstantně roste počet dětských účastníků, kterým posílají peníze rodiče či prarodiče, a to z 60 tisíc smluv v roce 2019 na 160 tisíc v letošním roce,“ dodává.
S nutností zapojit více mladých lidí souhlasí Radek Moc, člen představenstva Generali penzijní společnosti. „Nyní máme dvě třetiny lidí starších 40 let a jen jedna třetina patří těm ve věku od 18 do 40 let. Mladé musíme více motivovat,“ říká Moc.
Uvádí příklad, proč je dobré do penzijního spoření „naskočit“ už v mladém věku. „Tři lidé by teď vstoupili do systému, ukládali by 1700 korun a všichni tři by si vybrali dynamický fond. Jednomu by bylo třicet let, druhému čtyřicet a jednomu lehce přes padesát. Ten třicetiletý by v šedesáti letech měl naspořeno přes dva miliony korun. Čtyřicátník by získal 900 tisíc a padesátník už by si přišel jen na 350 tisíc. Dlouhodobé spoření je velmi důležité,“ tvrdí expert.
Mladé může nalákat také novinka: alternativní investice. Ta bude spíše pro odvážnější klienty. „Nabídne je už z kraje roku 2025 několik penzijních společnosti, včetně té naší. Lidé tak budou moci investovat například do private equity, komunitních derivátů, nemovitostí a podobně. U těchto investic se dá předpokládat vyšší zhodnocení než u dynamických fondů,“ doplňuje Moc.
Lidé si přitom budou moct peníze ukládané do penzijka rozdělit. Část si můžou nechat ve vyvážených či dynamických fondech a část poslat na alternativní investice. Musí ale počítat s tím, že alternativní fondy budou dražší na poplatcích.
A jak dál chce stát přilákat mladé lidi? „Mohli bychom je motivovat vyšším státním příspěvkem například do 30 let. Další možností by bylo zatraktivnění dětských smluv, na které dětem přispívají rodiče, prarodiče. Dá se předpokládat, že tito mladí lidé, až dosáhnou plnoletosti, budou ve spoření pokračovat. A v diskuzi je i reformní řešení, kdy by zaměstnavatelé založili každému novému zaměstnanci penzijní spoření s tím, že pokud by ho vyloženě nechtěl, mohl by ho zrušit,“ vyjmenovává Moc.
Víceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová zmínila ještě možnost mírnějších pravidel při výběru části naspořených peněz po určité době v případě, že by jimi chtěl účastník řešit svou bytovou situaci.
Další výzvou pro penzijní spoření je zapojit více zaměstnavatelů, kteří by pracovníkům přispívali. Teď dostávají příspěvek od zaměstnavatele dva z pěti klientů.
Jak velké mají štěstí klienti se štědrým šéfem, ukazuje Moc na dalším příkladu. „Kdyby si člověk dával průměrnou výši úložky, která je nyní 900 korun a k tomu by dostával průměrný příspěvek od zaměstnavatele, který se nyní pohybuje kolem 1200 korun, tak si po 30 letech spoření přijde na 2,5 milionu korun. Klient bez osvíceného zaměstnavatele při úložce 900 korun měsíčně odejde ze spoření jen s 1,1 milionem korun. Rozdíl 1,4 milionu je obrovský,“ upozorňuje Moc.
Podle Dušana Hradila z ministerstva financí ale stát už dělá dost. Z daňového pohledu dotuje každé jedno spoření až 98 tisíci korunami ročně. Zaměstnanec si totiž může odečíst ze základu daně až 48 tisíc (jde ale o součet peněz poslaných na všechny produkty spoření na stáří) a zaměstnavatel až 50 tisíc korun ročně. „Je to výhodné pro obě strany. Do limitů neplatí daň ani pojištění,“ říká Hradil.
Jak dodává Radek Moc, diskuze o nějaké formě nařízeného zapojení zaměstnavatelů by z politického hlediska byla komplikovaná. „Ale je možné škálovat. Třeba tu povinnost zaměřit jen na rizikové profese, nebo to může být dimenzováno podle velikosti zaměstnavatele. Ale příspěvek od zaměstnavatele ohromně zvyšuje konečnou výši penzijka. Změna v této oblasti by měla obrovský vliv na to, aby částka v důchodu byla dostatečná,“ dodává expert.
Nastěhujte se do vlastního! Poradíme.
Na nový dům či byt najdeme hypoteční úvěr s nejvýhodnějšími podmínkami. Stejně jako půlmilionu klientů před vámi.
Jak zdůraznil Hradil, debaty nad úpravou penzijního spořední se v budoucnu ještě povedou. „Ale penzijní spoření má být a mělo by zůstat především dobrovolné," doplňuje.
V září roku 1994 se zájemcům o penzijní připojištění se státním příspěvek poprvé v historii otevřely tři fondy. Zájem byl velký a za pouhý rok bylo v systému už milion účastníků. Nahrávalo tomu to, že tehdy nebyly příliš rozšířené spořící produkty. Rostl také počet nabízených fondů, v roce 1996 jich na trhu působilo 44.
V roce 2000 přišlo několik úprav tehdy penzijního připojištění. Zvýšil se státní příspěvek, a to z původních 120 korun k pětisetkorunové úložce na 150 korun. A v této výši zůstal dalších 13 let. Na penzijko mohli začít přispívat také zaměstnavatelé, a to až do výše tří procent hrubé mzdy, aniž by je museli danit. Třetí novinkou byla možnost snížit si daňový základ až o 12 tisíc korun ročně.
V roce 2005 si na důchod spořily tři miliony lidí, přičemž penzijní společnosti jim spravovaly kolem 100 miliard korun. Na čtyři miliony účastníků se penzijko dostalo v roce 2008. A na tomto počtu se drží plus minus dodnes.
Zásadní změny přišly v roce 2013. Tehdy se zakonzervoval dosavadní systém penzijního připojištění (PP) a zavedl se nový produkt spoření na stáří – doplňkové penzijní spoření (DPS). Lidé, kteří si chtěli začít spořit, tak mohli vstoupit už jen do DPS. „Tehdy se položil základ pro penzijko jako ryze investiční nástroj, se všemi riziky a bonusy, které investování na akciových trzích přináší,“ popisuje Asociace penzijních společností.
Původní fondy PP totiž střadatelům garantují takzvanou „černou nulu“, tedy že se jejich investice nikdy nedostane do záporu. Zhodnocení peněz klientů ale bylo a je kvůli tomu minimální, protože se posílají jen do velmi konzervativních nástrojů. Naopak nové DPS nabídlo lidem možnosti peníze investovat rizikověji, ale s možností vyššího výnosu.
Výraznou změnou v tom roce bylo také navýšení hranic pro přiznání státních příspěvků. Spodní hranice se posunula na 300 korun, horní na 1000 korun, k těm dostal účastník nově 230 korun.
V roce 2013 také zákon nabídl čerpání takzvaného předdůchodu. Více jsme o něm psali zde: Předdůchod bude žádanější, míní penzijní společnost. Kdo ho může využít?
A dalších zásadních změn se penzijko dočkalo v letošním roce. Došlo k navýšení státních příspěvků, ovšem při vyšší úložce. Nově je třeba investovat alespoň 500 korun, aby klient dosáhl na státní příspěvek, jehož horní hranice na 340 korun u úložky 1700 korun měsíčně. Došlo také k navýšení daňových odpočtů z 24 tisíc na 48 tisíc korun. To je ovšem společný limit pro všechny státem podporované produkty zajištění na stáří, tedy vedle penzijka ještě na životní pojištění, dlouhodobý investiční produkt (DIP) a na pojištění dlouhodobé péče.
Nově také musí lidé v penzijku spořit minimálně 10 let. Jednodušší je i přechod ze starých transformovaných fondů do DPS. O státní příspěvek pak přišli lidé, kteří mají přiznaný starobní důchod. Více jsme o všech letošních změnách u penzijního spoření psali zde: Změny v penzijním spoření: Nová pravidla pro příspěvek i daňový odpočet
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem