Systém spoření na důchod se státním příspěvkem nefunguje efektivně a lidé s náročnou prací by měli chodit dříve do důchodu. Na tom se na dnešním jednání shodla většina členů důchodové komise, informuje agentura ČTK. Naopak většinově odmítla návrh na sdílení výdělků manželů pro účely výpočtu důchodu.
Třetí penzijní pilíř, ve kterém nyní na důchod spoří asi 4,4 milionu lidí, by se tedy měl upravit. "Dnes jsme zmapovali základní představy. Shoda napříč členy komise panovala na tom, že třetí pilíř není efektivní," uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Podle šéfky komise Danuše Nerudové panuje shoda na tom, že třetí pilíř představuje jen "doplňkové, okrajové pojištění". Ministryně pak považuje za problém, že si nespoří mladí a lidé si odkládají jen malé částky.
Maláčová dodala, že do příštího jednání, které bude na konci června, připraví její úřad „konkrétní scénář řešení“. Co by měl přesně obsahovat, neupřesnila. Jednou z variant by mohl být státní spořicí fond, podotkla Nerudová.
Jednu z jeho možných podob představili Piráti, podle kterých by takový fond měl garantovat vklady a vyrovnávat inflaci.
Zástupce penzijních společností se závěry komise nesouhlasí. „Bohužel jsme nebyli přizváni k jednání komise a nemáme možnost nahlédnout do konkrétních podkladů a úvah, ze kterých ministryně vyvozuje svá tvrzení o neefektivnosti. Její vyjádření vnímáme spíše jako politický výkop, který by měl rozproudit odbornou diskusi,“ reagoval prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop.
Třetí pilíř je podle něj nastavený správně, je srozumitelný, věří mu 4,4 milionu občanů, kteří v něm mají naspořeno přes 457 miliard korun. „Systém zde funguje 25 let, přežil všechny ekonomické krize, je průběžně vylepšován a připravený pro další rozvoj,“ dodal.
Komise debatovala také o dřívějším důchodu pro náročné profese. Vláda Andreje Babiše (ANO) v programovém prohlášení slíbila, že návrh připraví. Do důchodu mohou nyní o sedm let dříve odcházet horníci. Prosadila to v minulém volebním období vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), hlavním důvodem bylo zavírání dolů, připomíná ČTK.
V Česku do roku 1993 existovaly takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let.
„Existuje i shoda na tom, že by se odchod fyzicky náročných profesí do penze měl řešit pomocí kategorií. To je jasné stanovení dalšího směru,“ řekla po jednání komise Maláčová. Návrh s vymezením profesí bude komise probírat na přespříštím jednání.
Podle šéfky sněmovního sociálního výboru Radky Maxové (ANO) by dříve do penze mohlo podle vznikajících pravidel jít asi 400 tisíc lidí. Starobní důchod v Česku celkem pobírá asi 2,4 milionu lidí.
„Je jasné, že by měli přispívat zaměstnavatelé. Je otázka, do jaké míry a zda dobrovolně se mají podílet i zaměstnanci a popřípadě trochu i stát,“ řekl k tomu další člen důchodové komise, komunistický poslanec Jiří Dolejš. Už dříve se mluvilo o tom, že by dřívější důchod měly firmy lidem z těžkých profesí zaplatit přes povinné příspěvky do třetího pilíře.
Čtěte více: Změny ve spoření na penzi: Povinně pro všechny a s příspěvkem od firmy?
Sdílejte článek, než ho smažem