Státní důchod má jednoduchou konstrukci: co se vybere na příspěvcích těch, kteří nyní vydělávají, tedy na sociálním pojištění, se používá na výplatu penzí současných důchodců. Dřív býval jiný poměr ekonomicky aktivních přispěvatelů na straně jedné a důchodců na straně druhé, existovaly dokonce i přebytky. To je ale dávno minulost, populace zestárla. Dnes prakticky vyplácíme víc, než vybereme. Vývoj důchodového účtu vidíte v boxu vpravo.
Ten, kdo dnes platí, tahá za kratší konec provazu. Může jen doufat, že až sám bude starý, najde se dost lidí, kteří budou na důchody pro jeho generaci vydělávat. V podstatě jde o Ponziho systém, finanční letadlo, kdy na výplaty těch, kteří jsou v systému déle, přispívají noví členové. V klasickém letadle ale vždycky přijde ten okamžik, kdy nově přispívající dojdou a na výplaty těch kteří přišli v posledních vlnách, už nebude.
Takový je ostatně s nejvyšší pravděpodobností scénář vývoje českých penzí: V důchodové hře už noví plátci přestávají stačit na uspokojení požadavků těch, kteří do letadla nastoupili dřív. Prognóza dlouhodobého vývoje populace v české kotlině potvrzuje celoevropský trend stárnutí populace, porodnost je příliš nízká a nezdá se, že by v příštích letech mohla výrazně vzrůst. Dnes na každého důchodce „vydělává“ zhruba 2,11 pracujícího. V horizontu třiceti let to podle modelů může vypadat tak, že jeden pracující bude živit a šatit a platit nájem jednoho důchodce. Není to ovšem jen obrázek budoucnosti české, ale evropské vůbec.
Dopady stárnutí populace lze zmenšit nebo na chviličku ještě oddálit úpravou parametrů průběžného systému. Je možné posunout věk odchodu do důchodu, nicméně tuto možnost vláda již vyčerpala – pro mladší ročníky dosahuje věk odchodu do penze takřka věku dožití podle úmrtnostních tabulek. Další alternativou je zrušení započítání náhradní doby důchodového pojištění do počtu let, která si člověk musí odsloužit, než ho do důchodu pustí. Mezi tyto náhradní doby patří kromě let studia, vojenské služby a jiných také doba denní péče o dítě do čtyř let. Rušení náhradních dob tedy může být i kontraproduktivní: bude míň aktivních pracujících.
Kolik tedy dostanu od státu, až půjdu do důchodu? Každý by chtěl znát odpověď. Ta ale není vůbec jednoduchá. I když je český průběžný systém jeden z nejméně zadlužených v Evropě, je zároveň jedním z nejvíce mezigeneračně solidárních: na své důchodce momentálně odvádíme desítky procent z peněz, které vyděláme.
„Je velmi těžké odhadnout, jaké budou důchody za třicet čtyřicet let. Kalkulačky a výpočty, které jsou dnes k dispozici, se dopouštějí jedné zásadní chyby: počítají s nereálnou variantou, že důchody zůstanou stejné jako dnes. Tedy bez ohledu na inflaci a snižující se počet daňových poplatníků ‚sponzorujících‘ první pilíř,“ poukazuje Petr Borkovec, generální ředitel finančněporadenské společnosti Partners.
Dnes činí náhradový poměr (tedy poměr výše příjmu k výši penze) zhruba 53 procent čisté mzdy. Jeho výše však není, při snižování či alespoň zachování výše státního dluhu, dlouhodobě udržitelná. Při nezměněném náhradovém poměru a předpokládaném demografickém vývoji by kumulace schodků vedla k vytvoření dluhu, který by v roce 2050 dosáhl 135 procent HDP. To si jakákoli vláda bude moci dovolit jen s obtížemi. Aby se zabránilo dalšímu zadlužování, musel by se náhradový poměr snížit přibližně na 35 procent v roce 2030 a 25 procent v roce 2050. „Jestliže lidé budou odvádět do průběžného systému to, co odvádějí nyní, a stát nenajde nějaký zázračný zdroj peněz, ze kterých by dotoval důchodový účet, za třicet let budou důchody proti dnešním poloviční. Poměr mezi pracujícími a šťastnými či spíše nešťastnými důchodci bude totiž dvakrát vyšší, než je nyní. Pokud budeme chtít udržet důchody na dnešní nominální úrovni, tak budou všichni produktivní lidé muset platit dvakrát tolik. Každý si tedy může udělat představu o tom, co je reálné,“ argumentuje Jakub Strnad, předseda představenstva Allianz penzijní společnosti.
Další variantou vedoucí k zabránění zadlužování je zvýšení odvodů na důchodové pojištění z dnešních 28 procent hrubé mzdy. S velkou pravděpodobností je třeba se na postupné zvyšování odvodů na důchodové pojištění připravit. Další z možností je využít pro financování důchodů jiných daní. Což ovšem při stavu a úrovni správy státního rozpočtu lze očekávat jen stěží.
Budoucí generace by se tedy měly připravit na postupné zvyšování daní a odvodů a zároveň na snižování náhradového poměru.
Když lidé slyší, že státní důchody v budoucnu nepokryjí naši životní úroveň snad ani z poloviny a musejí si na postproduktivní věk šetřit jinak, zvedá se vlna nesouhlasu. Mladí rádi prohlašují, že se důchodu stejně nedožijou.
Je pravda, že dnešní třicátníci půjdou do důchodu o pět let později než ti, kteří jdou do penze nyní. Letos narozené děti pak bude čekat důchod až v 73 (!) letech. Člověk, který v roce 2013 dosáhne 30 let věku, bude odcházet do důchodu v 68 letech věku. Pravděpodobnost, že se tohoto věku dožije, je 77 procent pro muže a asi 88 procent pro ženu.
Fakta o prvním pilíři tedy mluví jasně: snižování počtu ekonomicky aktivních povede ke snižování výše státních důchodů a zároveň lidé v penzi stráví delší dobu. Proto je nutné si na penzi začít spořit co nejdřív.
Pokud bude člověk chtít v důchodu pobírat alespoň 75 procent svých příjmů z doby v produktivním věku, měl by od vstupu do zaměstnání investovat na tento účel nejméně deset procent ze své hrubé mzdy. Pokud by začal třeba o deset let později, už by jeho měsíční úložka musela být vyšší, cca 18 procent příjmu měsíčně. To si ovšem žádá jistou disciplinu.
Psáno pro Euro
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
16. 3. 2013 18:01, Radek
Vydělávám 9000. A žádnou lépe placenou práci neseženu. Ať si někdo povídá, že se mám stěhovat za prací, že se mi nechce dělat a podobné blbosti.
Je mi 48 a jsem pro každého nezajímavý.
A obírat důchodce na parkovišti pomocí extra laciných voňavek a podobných nesmyslů rozhodně nechci.
V diskuzi je celkem (25 komentářů) příspěvků.