Nové cenové výměry Energetického regulačního úřadu (ERÚ) určují regulovanou složku cen pro rok 2026. U domácností připojených na nízké napětí půjde podle úřadu o průměrný nárůst kolem sedmi procent. To odpovídá zvýšení v řádu stovek korun na megawatthodinu.
Nová vláda ale plánuje zbavit domácnosti povinnosti přispívat na povinné zdroje energie. Jejich podporu by na sebe měl vzít cele stát. A pak by elektřina naopak významně zlevnila.
Mohlo být hůř
Regulovaná část ceny, tedy platba za distribuci, poplatky na podporu obnovitelných zdrojů a další tvoří u domácností až 45 procent ceny. To znamená, že jen něco málo přes polovinu ceny může zákazník nějak ovlivnit výběrem dodavatele.
Regulované ceny sice rostou, ale nakonec míň, než ERÚ před dvěma měsíci navrhoval. Ke zmírnění nárůstu podle šéfa ERÚ Jana Šefránka přispělo několik pozitivních faktorů, které se do výpočtů promítly na poslední chvíli. Jedním z nich je nižší odhad výdajů na podporu obnovitelných zdrojů (POZE). „Došlo ke zpřesnění celkových výdajů na POZE, kde se snížil odhad výdajů ze 44 miliard na necelých 42 miliard, což bude mít pozitivní dopad do cen,“ uvedl.
Pořád je ale potřeba nějak zaplatit modernizaci přenosových sítí, investice do nich mají do roku 2030 dosáhnout téměř 200 miliard korun.
Spočítejte si na naší kalkulačce, o kolik víc na ně v účtech za elektriku v příštím roce zaplatíte právě vy. Kalkulačka ovšem počítá s tím, že budete platit stejně za samotnou elektřinu. Připomínáme ovšem, že právě platbu za elektřinu můžete změnit vhodným výběrem dodavatele, a tak dost možná růst platby za distribuci kompenzovat nebo dokonce přebít.
Položky, které najdete na vyúčtování za elektřinu a plyn, jde rozdělit do dvou skupin. Jedna je neregulovaná (komerční), druhá regulovaná státem.
Největší část neregulované složky (komerční nebo obchodní složky) zabere cena za samotnou energii, tedy za spotřebované kilowatthodiny silové elektřiny nebo plynu. Kolik bude zákazník platit, závisí – kromě jeho spotřeby, samozřejmě – na tom, kterou z nabídek dodavatelů si vybere a na jaké ceně se s dodavatelem dohodne.
Největší část regulované složky je platba za distribuci. Tedy v zásadě za použití drátů a trubek, kterými se elektřina nebo plyn ke spotřebiteli dostanou. Je úplně jedno, jakého dodavatele elektřiny nebo plynu si vyberete. Cena za distribuci bude pořád stejná. Lišit se může jen podle toho, na území kterého distributora elektřinu nebo plyn odebíráte.
Zdroj: Energetický regulační úřadMapky distribučních území elektřiny a plynu zvětšíte kliknutím
Víc podle dnešního rozhodnutí Energetického regulačního úřadu zaplatíme v regulovaných cenách nejen za spotřebovanou energii. Rostou i měsíční platby za rezervovaný příkon (za jistič). I ty se liší jak podle distribučních oblastí, tak podle tarifních sazeb.
Nejčastější sazba elektřiny pro domácnosti: stovka na megawatt navíc
Pro ilustraci se podívejme, jak stoupne cena za 1000 kWh u elektřiny v nejběžnější sazbě pro domácnosti, které elektřinou netopí a neohřívají vodu, což je sazba D02d. Na všech největších distribučních územích poroste cena zhruba o sto korun na megawatthodinu.
- na území ČEZ distribuce na 2078,58 Kč (v roce 2025 to je 2099,63 Kč, v roce 2024 to bylo 2015,66 Kč a v roce 2023 rovných 1611 Kč)
- na území EG.D na 2295,34 Kč (v roce 2025 to je 2171,45 Kč, v roce 2024 bylo 2100,79 Kč a v roce 2023 rovných 1738 Kč)
- na území PRE distribuce na 1516,53 Kč (v roce 2025 to je 1405,58 Kč, v roce 2024 bylo 1388,28 Kč, v roce 2023 rovných 1304 Kč)
Jak je tedy vidět, ceny za distribuci rostou plus minus stejným tempem už několik let.
Sazba za nejběžnější jistič (kategorie pod 1×25 A a pod 3×10 A) se zvýší takto:
- na území ČEZ distribuce z 98 korun za měsíc na 102 korun za měsíc
- na území EG.D z 94 korun za měsíc na 100 korun za měsíc
- na území PRE distribuce z 83 korun za měsíc na 87 korun za měsíc
Bude vše jinak?
Šefránek připomněl, že základem výpočtu je platné usnesení vlády, které vyčleňuje 24,6 miliardy korun na podporu obnovitelných zdrojů. „Základem, podle kterého ceny a výměry musíme vydat do 30. listopadu, je aktuálně platné usnesení vlády ohledně podpory podporovaných zdrojů, které vyčleňuje ze státního rozpočtu dotaci ve výši 24,6 miliardy Kč,“ řekl.
Zbytek peněz na podporu solárních elektráren, elektráren větrných nebo na biomasu doplácejí spotřebitelé. Připravovaná vláda Andreje Babiše ale už avizovala, že by poplatky na obnovitelné zdroje hrazené domácnostmi ve vyúčtování za elektřinu ráda přenesla komplet na stát. Pak by ceny pro odběratele mohly významněji klesat.
„Pokud v budoucnu dojde k rozhodnutí o přenesení podpory obnovitelných zdrojů na stát, jsme připraveni neprodleně vydat změnový cenový výměr. Pro nízké napětí by to znamenalo meziroční pokles regulovaných cen o více než 15 procent,“ vysvětluje šéf Energetického regulačního úřadu Šefránek dopad případného rozhodnutí nové vláda na domácnosti.
Gabriel Pleska
Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz. Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem