Tuzemské domácnosti vydávají za bydlení v průměru 15,9 procenta ze svých čistých peněžních příjmů. V posledních pěti letech tento podíl klesal, protože příjmy domácností rostly v průměru rychleji než jejich náklady na bydlení. Mezi jednotlivými typy domácností ale najdeme výrazné rozdíly, uvádí Český statistický úřad ve svém časopise Statistika a my.
Největší podíl vůči čistým příjmům – až 30 procent – dávají za bydlení domácnosti jednotlivců starších 65 let. Domácnosti, v nichž žije jeden dospělý s dětmi, dávají 26,7 % příjmů. Úplné rodiny s dětmi platí na bydlení ze svého rozpočtu jenom 13 %.
„Pro téměř desetinu domácností představují výdaje na bydlení včetně energií více než 40 % z jejich čistých peněžních příjmů. Jednoznačně nejvíce takových domácností – více než čtvrtina – je mezi samotnými nepracujícími důchodci,“ uvádí Jiří Pekárek z oddělení sociálních šetření ČSÚ.
Naopak třetina úplných rodin s dětmi a čtvrtina dvoučlenných s alespoň jedním pracujícím průměrně měsíčně vydává na bydlení méně než 10 % ze svých příjmů.
Náklady se u všech kategorií domácností zvyšují s velikostí obcí, v nichž žijí. Ve městech s více než 100 tisíci obyvateli platí domácnosti s pracujícími členy v průměru 16,5 % příjmů, domácnosti bez pracujících členů 29,7 % příjmů. Naopak v obcích do dvou tisíc obyvatel dosahovaly průměrné náklady na bydlení 12,5 % čistých příjmů.
Z pohledu průměrně vynaložených měsíčních nákladů vychází bydlení v rodinném domě o více než čtvrtinu levněji než v bytovém domě.
Do výdajů za bydlení počítají statistici nájemné nebo úhradu za užívání bytu, dále platby za dodávky energií, vodné a stočné, odvoz odpadků, paliva a ostatní služby spojené s bydlením. Naopak do nich nepočítají náklady na pořízení bydlení, ale ani splátky hypotéky (či jiného úvěru) nebo náklady na běžnou údržbu či rekonstrukci.
Zajímají vás podrobnosti včetně grafů?
Sdílejte článek, než ho smažem