Ceny rezidenčních nemovitostí ve Velké Británi, Spojených státech, Irsku či Španělsku rostly před současnou finanční krizípodobným tempem jako v Česku. Zatímco rok 2008 byl pro jmenované země rokem poklesu cen nemovitostí od zhruba dvaceti procent (Spojené státy americké) do tří procent (Španělsko), v Česku růst trval. Oproti roku 2007 se ale zpomalil. Ke konci prvního pololetí 2008 ceny bytů i pozemků v Česku vzrostly kolem třinácti procent, rodinné a bytové domy zhruba o deset procent. Růst cen nemovitostí v době propukající recese podnítil obavy, které Česká národní banka prezentovala v loňské Zprávě o finanční stabilitě (ZFS), zda se trh s nemovitostmi v České republice nepřehřívá a zda nehrozí pád cen nemovitostí
Pokud by v Česku existovala takzvaná nemovitostní bublina, tedy odchýlení cen od „správné“ cenyvlivem příliš rychlého růstu, která by „praskla“, mohlo by to mít tvrdý dopad na domácí ekonomiku. Rostoucí ceny nemovitostí způsobují, že se lidé cítí bohatší a banky jistější, protože když dlužník nesplácí úvěr, který je zajištěný nemovitostí, je veliká šance, že ztráta banky z nesplaceného úvěru bude minimální či žádná. Prudký propad cen nemovitostí by naopak tedy znamenal, že se lidé už nebudou cítit tak bohatí a nebudou tolik utrácet. Banky se pak budou bát poskytovat úvěry, protože jejich portfolio úvěrů bude obsahovat více rizikovějších úvěrů než dříve.
Prvním ukazatelem, který analytici sledují při zkoumání „přehřátí“ nemovitostního trhu, jsou ukazatele podílů ceny nemovitostí k průměrnému příjmu (price-to-income) a ceny nemovitostí k nájemnému (price-to-rent). Odhad ČNB ukazuje, že pro rok 2008 ukazatele mírně poklesly a ve srovnání s některým zeměmi, kde se trh nemovitostí propadl, je na tom Česko docela dobře. „Na druhou stranu jsou však tyto ukazatele vyšší, než pro hlavní obchodní partnery (Německo a Rakousko, pozn. red.) České republiky,“ tvrdí aktuální ZFS.
Pro podrobnější analýzu je vhodné podívat se i na určující činitele cen nemovitostí. Michal Hlaváček a Luboš Komárek testovali různé nabídkové a poptávkové faktory, které by mohly mít vliv na ceny nemovitostí a snažili se pomocí modelu určit, zda jsou ceny nemovitostí v Česku nadhodnocené. Výsledek, ke kterému došli, sami autoři hodnotí opatrně, jelikož v minulosti takový test prováděn nebyl a data, která mohou autoři testovat, sahala „jen“ do roku 1997. Nicméně studie Hlaváčka a Komárka tvrdí, že nemovitostní bubliny byly v Česku v posledním desetiletí dvě. Mezi lety 2002 a 2003 se jednalo o bublinu spekulační povahy, která souvisela se vstupem České republiky do Evropské unie. Další menší bublina se objevila na přelomu let 2007 a 2008. Podle studie tak růst cen nemovitostí lze vysvětlit vývojem ekonomických veličin. Ty se ale nepohybují jen jedním „žádoucím“ směrem, například tento rok se již výrazně zvýšila nezaměstnanost, která má na cenu nemovitostí vliv. V souvislosti s dopady finanční krize do tuzemské ekonomiky však nelze zcela vyloučit opětovné nafouknutí bubliny zdola,“ tvrdí Hlaváček a Komárek. K takové situaci by došlo, pokud by ceny nemovitostíneodrážely recesi, do které se Česko dostalo, pokud by se zhoršily faktory určující ceny nemovitostí. Ty by ale tento vývoj neodrážely.
„Pokles meziročních růstů nabídkových cen ve druhé polovině roku 2008 souvisí především s efektem vysoké srovnávací základny a jeví se jako relativně málo významný. V prvním čtvrtletí 2009 se však již objevily i signály poklesu absolutních nabídkových cen,“ tvrdí ZFS. Odhad současné situace je ale složitý. Hlaváček a Komárek vycházejí z údajů v daňovém přiznání (pro výpočtu daně z nemovitosti), které mohou být podle nich ale zavádějící z důvodu toho, že se lidé snaží o daňovou optimalizaci. Přesto jsou prý lepší než nabídkové ceny realitních kanceláří. „Rozdíl mezi nabídkovými a realizovanými cenami na našem trhu je větší, než by ukázala jakákoli analýza uskutečněných obchodů. Velká část nabízených nemovitostí se totiž v dohledné době neprodá, protože požadované ceny jsou mimo realitu trhu,“ tvrdí Jan Borůvka, generální sekretář Asociace realitních kanceláří ČR.
ČNB počítala scénář poklesu nemovitostí při ekonomické depresi, kterou definuje „jako velmi výrazné zpomalení domácí i zahraniční ekonomické aktivity, částečně i z důvodu zamrznutí nabídky úvěrů reálné ekonomice. Přitom by pokles českého HDP byl větší než v případě eurozóny a dosáhl by v prvním čtvrtletí 2010 hodnoty -10 procent.“ Výsledek tohoto extrémně špatného scénáře pro ekonomiku, která ještě nedosedla na dno recese, by podle ČNB byl pokles cenymetru čtverečního bytu o více jak 30 procent.
Je podle Vás v Česku nemovitostní bublina?
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 7. 2009 18:54, Stanislav
Pokles nemovitostí o cca 30% neřeší recesi ani vyšší poptávku po nákupech realit. Musí jít dolů alespoň o 60-70%.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
17. 7. 2009 13:14, Pavel
jéje, bublina je na všech aktivech nejenom na nemovitostech. kdyby se nedělalo šrotovný, tak by cena předraženejch aut šla rychleji dolu, takhle pokles není takovej. A domácnosti tudíž zaplatí zisky automobilek ze svých daní a pak ještě dražší auta. NECHAL BYCH TO NA TRHU AŤ SE PROČISTÍ, je to nejefektivnější způsob jak se zbavit špatností.
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.