„České domácnosti si v posledních letech po finanční stránce viditelně polepšily a patrné je to i v jejich ochotě investovat do bydlení. To je dobrá zpráva pro naši ekonomiku i pro stavební spořitelny, které se na našem trhu konečně etablovaly jako úvěrové společnosti,“ říká Jana Hrušková, ředitelka produktů a marketingu Stavební spořitelny České spořitelny.
Stavební spořitelny si sice pochvalují situaci na trhu, počet jejich klientů ale dlouhodobě klesá. Jak dlouho bude tenhle trend pokračovat?
Z mého pohledu jde o přirozený úbytek. Dřív bylo stavební spoření extrémně populární, nejen díky vysoké státní podpoře, která šla postupně dolů, ale i díky nadprůměrnému zhodnocení vkladů. Řada lidí si dokonce uzavírala několik smluv naráz. Tohle už dnes není obvyklé. Odliv klientů ale viditelně zpomaluje a u nás už druhým rokem dochází k meziročnímu nárůstu nově uzavřených smluv. Myslím, že do dvou let se to zlomí a celkový počet smluv bude zase narůstat.
V roce 2008 mělo stavební spoření sjednané přes pět milionů lidí, dnes je to necelých 3,3 milionu. Jak se s tím propadem stavební spořitelny vyrovnávají po byznysové stránce?
I když je teď klientů méně než před lety, smysl celého systému stavebního spoření se z mého pohledu prohlubuje. Nejde totiž jen o spoření. V době ekonomického růstu a nízkých sazeb se Češi nebojí investovat do bydlení a stavební spořitelny se konečně začínají profilovat i jako stabilní úvěrové instituce. Na účtech jim už neleží obrovské částky jako dřív, ale drtivá většina vkladů se vrací k dalším klientům v podobě úvěrů. Je to jen důkaz toho, že systém funguje dobře a slouží svému účelu.
Do jaké míry si teď stavební spoření konkuruje s hypotékami?
Když to vezmu z pohledu naší spořitelny, tak si s hypotékami takřka nekonkurujeme, protože se hodně zaměřujeme na nezajištěné půjčky na rekonstrukce. Kdo chce nové bydlení, jde si do banky pro hypotéku, kdo chce rekonstruovat, zažádá o úvěr ze stavebního spoření. A doba rekonstrukcím opravdu přeje. Navíc díky stavebnímu spoření může klient u stavební spořitelny postupně našetřit část investice do bydlení a následně sjednat zajištěný úvěr a tím dohromady pokrýt celou investici.
Doba nepřeje konzervativním spořicím produktům, mezi které se počítá i stavební spoření. Spořicí účty a termínované vklady mají úroky skoro na nule a sazby snižují i stavební spořitelny. Jak jste na tom vy, neplánujete také snižování?
Už čtyři roky máme stále stejnou úrokovou sazbu – jedno procento bez jakýchkoli podmínek. Když k tomu připočtete státní podporu, tak se vám peníze můžou při dodržení šestileté vázací doby ročně zhodnotit až úrokem 3,4 procenta. A to je ve srovnání s dalšími vkladovými produkty se stejně nízkou mírou rizika hodně slušné.
Jak moc se dá hrát s nastavením tak konzervativního produktu, jako je stavební spoření?
Řekla bych, že stavební spoření je spíš předvídatelné a flexibilní. Klient dopředu zná všechny podmínky a může snadněji plánovat, nastavit si svůj investiční cíl a podle svých možností spořit. Máte ale pravdu, že jde o jednoduchý produkt, jeho znalost je hodně rozšířená a nastavení u všech hráčů na trhu je velmi podobné. My se proto soustředíme hlavně na obsluhu a dostupnost produktu.
To zní hodně abstraktně…
Jako jediná stavební spořitelna na trhu umožňujeme sjednat vkladovou smlouvu komplet online přes internet. Nemusíte nikam běhat, prostě všechno vyřídíte z domova od počítače. Tohle považuji za velkou konkurenční výhodu. Jednoduché produkty se stěhují na internet a je na finančních institucích, aby odstranily všechny překážky a přiblížily se klientovým potřebám.
Jak velkou část z vašich nových smluv dnes tvoří ty, které jsou sjednané kompletně online?
Nečekali jsme to, ta služba měla raketový nástup. Každý měsíc si smlouvu online sjedná několik stovek klientů. V současné době, kdy je služba rok na světě, se jedná o zhruba šest procent z nově uzavřených smluv. Výhodou sjednání smluv na stránkách www.burinka.cz je to, že jsme sjednotili poplatek za uzavření smlouvy na 495 korun. Na trhu je přitom obvyklé, že se platí jedno procento z cílové částky. Vedle toho, pokud klient požaduje poradenství, umožníme mu na internetu si smlouvu připravit a dokončit uzavření u prodejce. Díky jednoduchosti a komfortu pro klienta máme polovinu nových smluv sepsanou přes internet.
Ještě nedávno bylo hodně rušno kolem dětských smluv, o kterých musely rozhodovat opatrovnické soudy. Jak velká komplikace to byla?
Výrazná. Smluv pro nezletilé klienty tehdy citelně ubylo, protože se lidé báli, co všechno po nich budou opatrovnické soudy vyžadovat. Praxe u soudů byla navíc dost odlišná, někdy se rozhodovalo zcela bez komplikací, v jiných případech to bylo pro klienty hodně nepříjemné. Od novely zákona, která toto opatření zrušila, vystřelil počet dětských smluv opět vzhůru. Myslím, že to je ukázkový příklad toho, jak může necitlivá regulace poškodit trh i klienty.
Když už jsme u omezování stavebního spoření –. Když byl ministrem financí Miroslav Kalousek, chtěl mu výrazně přistřihnout křídla. Dnešní vláda zásadní změny nechtěla a nedělala. Nemáte ale strach, co může přijít po volbách?
Je pravda, že jsme toho už zažili hodně. Doufám ale, že se všichni z minulosti poučili, protože jestli má něco na stavební spoření negativní vliv, je to narušování jeho stability. Nemáme žádné signály, že by se mělo něco měnit. Teď byl pár let klid a jen se ukázalo, jak je to přínosné.
Podle našich informací si ale Česká národní banka stále pohrává s myšlenkou otevřít trh se stavebním spořením i obyčejným bankám…
Do plánů ČNB nevidím a žádný návrh momentálně na stole nemáme. Jsem ale přesvědčená, že i centrálním bankéřům jde o stabilitu trhu. Se zástupci Ministerstva financí jsme naopak vedli diskuze o tom, jak by se mohla rozšířit účelovost pro využití úvěrů. Rozšíření možností použití úvěru a jeho jasné určení by bylo pro klienty přínosem. Nepřijde mi například praktické, aby musel člověk při celkové rozsáhlejší rekonstrukci bydlení něco z úvěru vylučovat a půjčovat si na to zvlášť dalším úvěrem.
U stavebního spoření je pro většinu klientů zcela zásadní výše státní podpory. Ta se za dobu existence tohoto produktu několikrát snižovala až na současné dva tisíce za rok. Může přijít další omezení?
Myslím, že se státní příspěvek posunoval směrem dolů už dost. V roce 2008 na něj stát dal 14,2 miliardy korun, v loňském roce to bylo jen 4,3 miliardy, letos 3,9 miliardy, takže další snižování už není pro státní kasu z hlediska úspor moc zajímavé.
Pojďme se ještě vrátit k úvěrování. Zmiňovala jste, že se zaměřujete na nezajištěné půjčky. Kolik si u vás dnes klienti průměrně půjčují?
Na nezajištěných úvěrech je to v průměru 340 tisíc korun. Bez zajištění si u nás tímto způsobem můžou klienti půjčit až osm set tisíc.
Půjdete s maximální částkou nezajištěného úvěru ještě nahoru?
Myslím, že je to teď tak akorát. V individuálních případech, kdy bereme v potaz konkrétní situaci klienta, jsme schopni udělat výjimku, ale většinou to není potřeba. Naši klienti nejčastěji využívají nezajištěné úvěry na rekonstrukce kuchyní a koupelen, na to takhle vysoký úvěr stačí. Na rozsáhlejší rekonstrukce můžou využít náš zajištěný úvěr, jehož výše takto omezena není.
Kolik lidí si k vám jde přímo pro úvěr a kolik z nich už má delší dobu vkladovou smlouvu o stavebním spoření?
Lidé řeší momentální potřebu, takže si jdou v devadesáti procentech případů přímo pro úvěr. Zatím si jen málo lidí dnes zakládá stavební spoření s tím, že si za čtyři roky vezmou ve stavební spořitelně půjčku. Očekáváme ale, že vlivem opatření České národní banky o nutnosti vlastních zdrojů se situace změní a lidé začnou víc plánovat.
Česká národní banka se snaží omezovat půjčky na bydlení. Už v podstatě zakázala stoprocentní hypotéky a také zpřísnila poskytování úvěrů v pásmu 80 až 90 procent hodnoty nemovitosti. Mluví se o tom, že se na dofinancování nákupu nemovitosti používají úvěry ze stavebního spoření a že to se centrálním bankéřům logicky nezamlouvá…
V tomhle ohledu jsme v naší finanční skupině obezřetní a dlouhodobě máme nastavené principy zodpovědného půjčování. Myslím, že podobné je to i jinde. Pravidla jsou přísná a banky ani stavební spořitelny do rizika nepůjdou a dodržují nastavené limity dané Českou národní bankou. Nejsem si ale tak jistá, jak to vypadá u nebankovních společností, ke kterým míří klienti s podobnou žádostí, pokud neuspějou u banky.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
6. 9. 2017 10:49, DD
Já si ale myslím, že právě to, že má člověk jasně černý na bílým napsáno, kolik bude po šesti letech mít, vypovídá o jednoduchosti produktu. Kdo si chce na šest let investovat do podílových fondů, tak tohle nemá. A poplatky si bere každý - investička, banka i spořitelna.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.