Český ministr financí již ve vládě prosadil svůj návrh změn stavebního spoření. Úpravy jsou součástí chystané reformy veřejných financí a mají státní kase ušetřit nějakou tu korunu (co vlastně ministr Sobotka vládě předložil si můžete přečíst v článku Stavební spoření téměř dořešené). Legislativní úprava však ještě musí projít českým parlamentem, a tak vůbec není jisté, jak to všechno dopadne. O změnách se tedy bude ještě debatovat, proto jistě není od věci podívat se, jak stavební spoření funguje v zemích našich sousedů (jak jsme to ostatně již začali činit v článcích Inspirace na rakouský způsob a Bez přátelských klientů to nejde). Dnes prozkoumáme Německo.
Již přes sto let
První stavební spořitelna byla v zemi našeho největšího "hraničního" souseda založena už v roce 1885 jako "Stavební spořitelna pro každého" pastorem von Bodeschwingh v Bielefeldu. Rozkvět tu stavební spoření zažilo především v letech 1924 až 1929, když bylo po první světové válce nezbytné získávat pro znovuvýstavbu peníze na bydlení.
Koncem třicátých let došlo k první zásadní změně v systému. Bylo zavedeno hodnotící číslo jako kritérium pro získání úvěru místo dosavadního systému, který byl založen na losování. Po měnové reformě v roce 1948 začalo období "hospodářského zázraku" a také dalšího intenzivního rozvoje stavebního spoření, Německu v té době totiž chybělo 5-6 milionů bytů. V roce 1948 počet smluv jen lehce přesahoval 300 tisíc, o 23 let později jich bylo již více než 12 milionů.
Fakta o SS v Německu |
Stavební spořitelny |
11 veřejných (patří k Landesbankám) 17 soukromých |
Počet klientů |
cca 25 mil. (z toho 9 mil. veřejné) |
Výše vkladů (2002) |
101,7 mld. eur (32,4 mld. eur veřejné) |
Úvěry (2002)* |
31,8 mld. euro |
Smlouvy |
677 mld. eur (217 mld. eur veřejné) |
*To je přibližně 10 % stavu všech úvěrů souvisejících s bytovou výstavbou v Německu. |
|
Státní podpora nejistá
V německém stavebním spoření se výše státní podpory určuje primárně podle Zákona o budování majetku. Ten nařizuje diferenciaci, která probíhá podle příjmu, počtu dětí, podle toho zda účastník žije samostatně či v soužití s někým a tak dále. To může také znamenat, že někteří lidé podle zákona na státní podporu nedosáhnou.
Podpora se tak jako v ČR vyplácí pouze k vloženým prostředkům na spořících účtech. Pokud je klient použije ještě před uplynutím sedmileté vázací doby jinak než na bytové potřeby (účelové použití je povinen prokázat), státní podporu musí vrátit. Po uplynutí vázací lhůty již ovšem žádným omezením limitován není. "Požadavky na neomezenou povinnost vázání prostředků na bytové potřeby, které občas zaznívají od politiků, se dají jednoduše odmítnout," říká Ralf Conradi, který pracuje v centrále Landesbausparkassen (veřejné stavební spořitelny) v Berlíně. "Náklady, které by vznikly v souvislosti s dozorem nad takovým systémem, by totiž významným způsobem převýšily dosažené úspory," dodává.
Výši státní podpory mohou dále ovlivnit příspěvky pro zaměstnance, jde o tzv. platby významné pro tvorbu majetku. Příspěvky zajišťují zaměstnavatelé, pokud jsou k tomu povinování dohodou v tripartitě či vnitřními podnikovými předpisy. Mohou dosáhnout až 40 euro za měsíc. K tomu stát přidává zvláštní "zaměstnaneckou prémii ke spoření", jestliže není překročena určitá hranice příjmů za rok. Ta je stanovena na 17 900 eur u svobodných a 35 800 eur u vdaných či ženatých.
Státní podpora činí maximálně 50 eur ročně pro svobodné a u lidí v manželském svazku pak nejvíce 102 eur za rok. Zdvojnásobení prémie souvisí se společným zdaněním manželů. Narozdíl od ČR si účastníci stavebního spoření v Německu nemohou z daní odečíst úroky úvěru a také musejí (tak jako v Rakousku) danit úrokové výnosy. Tato povinnost ovšem nastává až ve chvíli, kdy je překročena nezdanitelná částka. Ta je 1 550 euro ročně u svobodných a 3 100 u ženatých či vdaných.
V Německu jako v Čechách
Podle předsedy představenstva české Hypo stavební spořitelny (profil, názory, koupit) Edgara Pillatha funguje systém stavebního spoření v Německu v podstatě stejně jako v tuzemsku. Průměrná cílová částka se pohybuje v přepočtu kolem 100 tisíc korun, splátky úvěru dosahují zhruba 5 promile a doba splácení úvěru je přibližně 11 let.
Stavební spoření má velký význam pro mladé, byť ti mohou získat státní podporu až od 16 let. Podle Ralfa Conradiho se úspěch produktu v tomto segmentu neměří počtem smluv, ale tím, že se vůbec daří mladé lidi motivovat k uzavření.
Také v Německu je stavební spoření pouze jedním z korálků z celkového řetězce financování bydlení, které si tu většinou nelze pořídit pouze pomocí úvěru ze stavebního spoření. Studie vypracovaná institutem Infratest v období 1998 až 2000 ukázala, že 52 % těch, kteří si pořizují nové či starší bydlení, využívá uspořené prostředky ze stavebního spoření a 47 % jich žádá o úvěr či překlenovací úvěr.
Na otázku, zda by se Česká republika měla v něčem nechat německým systémem inspirovat Conradi odpověděl: "Vzhledem k tomu, že výše státní podpory v ČR je daleko vyšší než v Německu, měla by si spíše německá vláda vzít příklad z vás." Takto ovšem reagoval ještě předtím, než český kabinet schválil změny navržené ministrem financí.
Jak hodnotíte německý systém stavebního spoření? Obsahuje podle vás něco, co bychom měli převzít? Co říkáte na diferenciaci u přidělování státní podpory? Připojte svůj názor!
Pokud vás zajímá jaké výhrady má k chystanému vládnímu návrhu změn ve stavebním spoření Asociace českých stavebních spořitelen, přečtěte si článek Stavební spořitelny si žijí...