Ještě než zdědíte hypotéku, musíte ji za zemřelého splácet

Zdědíte-li dům s hypotékou a do okamžiku rozhodnutí o dědictví nebudete komunikovat s bankou, kde měl zemřelý hypotéku, může se vám jeho dluh ještě navýšit. Přičtou se k němu sankční poplatky za nesplácení úvěru. A ty budou o to větší, čím více se bude dědické řízení protahovat. To se táhne někdy i řadu měsíců, v krajním případě let. Ve splácení dluhu je tedy třeba pokračovat i v průběhu dědického řízení, pokud se s bankou nedohodnete jinak.

Banku, u níž měl zemřelý sjednaný hypoteční úvěr, je třeba o úmrtí informovat předložením úmrtního listu. Banka nemá podle oslovených bankovních expertů příliš možností zjistit, že její klient zemřel. Může se sice pokoušet dotyčného dlužníka kontaktovat už krátce po té, co se zpozdí první splátka hypotéky. Ani na základě nevyzvednutých SMS, hovorů, emailů či dopisů se ale nemusí hned dozvědět o jeho smrti.

Pokud se o úmrtí nedozví a úvěr nebude pravidelně splácen, začne účtovat k hypotéce sankční poplatky. To by ale nemělo nastat, jestliže budete banku informovat o smrti dlužníka a domluvíte se s ní na dalším postupu do uzavření dědického řízení. Každý případ dědictví s hypotékou je ovšem posuzovaný individuálně a univerzální postup neexistuje, upozorňují právní specialisté tuzemských bank.

Pravidla dědění stanovuje občanský zákoník. Dědí se majetek nebo jeho část, ale do výše hodnoty tohoto majetku na dědice přecházejí i dluhy zemřelého. Dědictví lze odmítnout, ale v některých případech pak dědický nárok přechází na potomky toho, kdo dědictví odmítl, což jsou důsledky většinou nechtěné. Vypořádání dědictví se zpravidla řeší dohodou dědiců, která musí být uzavřena před notářem. Až při uzavření této dohody může dědic vyjádřit, že z dědictví nepožaduje žádný majetek.

Výsledkem dědického řízení je usnesení o dědickém řízení či dohoda o vypořádání dědictví. „Z rozhodnutí soudu musí být vždy zřejmé, kdo přebírá aktiva, jako jsou nemovitosti a kdo pasiva jako jsou dluhy. A pokud se dědicové nedohodnou jinak, ten kdo zdědí nemovitost, zpravidla zdědí i související úvěr,“ konstatuje právní expertka z UniCredit Bank Dagmar Ircingová.

Než se dědické řízení ukončí, měli by se podle Ircingové dědicové s bankou dohodnout, co se bude dít s úvěrem do té doby. Měli by pokračovat ve splácení dluhu i v průběhu dědického řízení: „Když jsou dědicové domluveni, tak jim většinou vždy navrhujeme, aby na účet, z něhož se platí hypotéka, dál vkládali peníze. Pokud dědicové na rozdělení majetku po zemřelém domluveni nejsou, lze se za určitých podmínek dohodnout s bankou na přerušení splácení úvěru, a to až do vyřízení dědického řízení. Úvěr se pak sice úročí dál, ale neběží už sankční úroky z prodlení.“ Do skončení dědického řízení může splátky úvěru po zemřelém hradit takzvaný správce dědictví ustanovený soudem. I tyto náklady se ale započítávají jako závazky do vypořádání dědictví.

Při vypořádání dědictví s hypotékou jsou většinou dva základní scénáře, které se odvíjejí podle toho, zda byl dlužník na hypotéku sám, či ji s někým sdílel. Bez ohledu na to zda měl zemřelý spoludlužníka, banka, v okamžiku, kdy se dozví o smrti svého klienta s hypotékou, přihlašuje automaticky pohledávky z úvěru do dědického řízení. „Pokud bylo spoludlužníků více, mohou ti zbylí pokračovat ve splácení. V takovém případě je ale jejich závazek společný a nerozdílný,“ upozorňuje Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank.

Když zbývající spoludlužník nebo dědic není schopen hypotéku splácet, jsou podle Kofroně nejčastěji nasnadě zhruba tyto čtyři varianty. K úvěru může přistoupit někdo z dalších příbuzných, nebo lze s bankou jednat o restrukturalizaci úvěru (například prodloužením splatnosti, lze snížit měsíční splátky), či případně – pokud měl dlužník životní pojištění, uhradit alespoň část úvěru z vyplaceného pojistného plnění. Zbytek úvěru už může být snazší splácet. Pokud všechno uvedené selže, je nutno uvažovat o prodeji nemovitosti a předčasném splacení úvěru. Ve všech případech se však podle Kofroně doporučuje jednat v úzké součinnosti s bankou.

Představme si například situaci, kdy si hypotéku sjednali manželé, kteří mají dvě děti, a jeden z nich zemře. Zástavní právo je potom podle experta Raiffeisenbank Jana Bureše vázáno na nemovitost a bude tedy váznout i na podílech, které by případně zdědily děti dlužníka. V případě, že pozůstalý spoludlužník je schopen hypotéku dále sám splácet, není nutné, aby další dědicové vstupovali do úvěru jako další spoludlužníci. Pokud zbylý dlužník na splácení nemá prostředky, pak je přistoupení dalších dědiců k úvěru vhodné (pochopitelně za předpokladu, že přistupitel je dostatečně bonitní).

Banku je také třeba následně informovat o ukončení dědického řízení a nabytí právní moci rozhodnutí o dědictví. K tomu slouží doklad soudu o rozhodnutí o dědictví. Současně se s bankou v této chvíli můžete podle Michala Teubnera z Komerční banky dohodnout na případné změně podmínek smlouvy o úvěru (jedná se zejména o změnu běžného účtu určeného pro splácení hypotečního úvěru). Připravte se ovšem na to, že v některých bankách budete muset hradit až několikatisícové poplatky.

Když se nezmění podmínky stávající smlouvy o hypotečním úvěru, není v Komerční bance změna osoby dlužníka zpoplatněná. V Raiffeisenbank zaplatíte za dodatek ke smlouvě kvůli změně v osobě dlužníka 3000 korun, v České spořitelně 5000 korun. Pokud se změní smluvní podmínky, je změna (dodatek ke smlouvě) ovšem zpoplatněná i v Komerční bance a to 2000 korunami. V případě, že si jako dědic vezmete zcela nový úvěr, třeba když potřebujete vyplatit ostatní dědice, nebo pokud původní hypotéka je výrazně dražší než nový úvěr, počítejte s klasickými poplatky za sjednání nového úvěru. (Spočítejte si, jakou budete mít měsíční splátku hypotéky)

Jestliže chcete jako držitelé hypotéky do budoucna pro jistotu svým nástupcům „ulehčit“ a zkrátit dědické řízení, pak je podle Ircingové z UniCredit Bank vhodné sepsat závěťa rovnou v ní určit dědice, na kterého má přejít nemovitost včetně hypotečního závazku. Ani závěť ovšem není podle prezidenta Notářské komory ČR Martina Foukala spásným řešením, pokud existují takzvaní neopomenutelní dědici ze zákona.

V takové situaci notář nejprve vyzve neopomenutelné dědice, aby se vyjádřili, zda závěť uznávají za pravou a platnou. Pokud závěť odporuje zákonným ustanovením o neopomenutelných dědicích, jde o závěť v této části neplatnou. Když jsou takovými dědici nezletilé děti, krácení podílu není možné. U zletilých potomků může být jejich podíl krácen jen tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků.

Dědicové, kteří tak i nadále trvají na svém dědickém podílu, získají odpovídající podíl na dědictví, včetně podílu na hypotéce, a to jako nerozdílní dlužníci. Stanou se tím společnými ručiteli závazku. V praxi to podle Foukala, znamená, že kdyby původní většinový spoludlužník i případní další přestali hypotéku splácet, banka může chtít celé splátky úvěru i po dědici, který vlastní třeba jen desetinu domu.

Dalším faktorem, který může podle Jana Holinka z České spořitelny vše dědicům usnadnit, je dostatečně vysoké pojištění schopnosti splácet či životní pojištění pro případ smrti. Nejjednodušší to pro dědice je, když pojistka je sjednaná minimálně ve výši úvěru. V takovém případě totiž stačí, aby dědicové pojišťovně nahlásili pojistnou událost. V relativně krátké době, řádově jednoho či dvou měsíců, by pak mělo pojistné plnění uhradit nesplacený dluh po zemřelém a dědicům zůstane oddlužená nemovitost, s níž mohou naložit podle svých potřeb.

V případě, že neexistuje dědic a zůstane po zemřelém nesplacená hypotéka bez pojistky, veškerý majetek i závazky zemřelého přecházejí podle expertů Raiffeisenbank na stát, zastoupený Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten pak vypořádá závazky zůstavitele prodejem zděděného majetku. Tím se splatí i hypotéka.

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem