ČNB znovu snižuje úroky. Klesnou i na spoření a půjčkách

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání rozhodla o snížení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu počínaje 9. květnem. 

Dvoutýdenní repo sazba tedy klesne na 3,5 procenta a bude na nejnižší úrovni za poslední tři a půl roku. Diskontní sazba se sníží na 2,5 procenta a lombardní sazba na 4,5 procenta.

Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden člen byl pro ponechání sazeb na stávající úrovni.

Od základních sazeb ČNB se nepřímo odvíjejí na jedné straně úroky komerčních bank na spořicích účtech a termínovaných vkladech, na druhé straně úroky u hypoték a dalších úvěrů.

Centrální banky snižují úrokové sazby v situaci, kdy se snaží rozhýbat ekonomiku. Nižší úroky totiž znamenají levnější úvěry a také menší chuť lidí držet peníze na spořicích účtech, tedy vyšší ochotu utrácet. Říká se tomu uvolnění měnové politiky.

Naopak zvýšením úrokových sazeb chtějí ekonomiku přibrzdit. Vyšší úroky znamenají dražší úvěry a výhodnější spoření. Tato kombinace má snížit ochotu lidí a firem utrácet. A když klesne poptávka, mají klesat i ceny (nebo přinejmenším zpomalit jejich růst).

„Velmi pravděpodobně znovu poklesnou sazby na depozitech, zvlášť v případě termínovaných a spořicích účtů. Zlevnění úvěrů se mohou dočkat firmy s variabilním úročením půjček. Pokud jde o hypotéky, tam se vývoj úroků řídí spíše střednědobými sazbami na trhu než přímo rozhodnutími ČNB. Jak napovídá třeba vývoj pětileté swapové sazby, prostor pro další pokles hypotečních úroků stále existuje,“ reaguje na dnešní rozhodnutí Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.

„Důvodem k dnešnímu snížení sazeb byl nejspíš pozitivní vývoj a výhled inflace, která má tendenci vracet se ke dvouprocentnímu cíli centrální banky,“ vysvětluje Dufek. Očekává, že na příštím jednání (25. června) nechá bankovní rada sazby beze změny.

„Dopad do úrokových sazeb spořicích produktů se dostaví brzy. V tomto ohledu banky většinou reagují svižně. Ale cenotvorba hypotečních úvěrů, kde bychom nějaké zlepšení podmínek uvítali, se od repo sazby přímo neodvíjí,“ připomíná David Eim, místopředseda představenstva Gepard Finance.

U hypoték Eim čeká jen pokračování velice pozvolného poklesu sazeb. „Žádný skokový pokles, na který by mělo smysl čekat, se téměř jistě nedostaví. Pokud někdo má v plánu investovat do pořízení nemovitosti, tak čekat na lepší sazby a investici kvůli tomu odkládat dnes nedává smysl. Ceny nemovitostí rostou rychleji, než co by se časem mohlo ušetřit na trochu nižší úrokové sazbě,“ radí.

„Na konci letošního roku očekáváme repo sazbu na 3 %, když předpovídáme snížení sazeb o 25 bazických bodů jednou za čtvrtletí. Konkrétně na srpnovém a listopadovém zasedání, kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu a bude mít tedy dostatek podkladů pro vyhodnocení nových informací,“ říká Martin Gürtler z analytického týmu Komerční banky.

Ve starém složení pod vedením guvernéra Jiřího Rusnoka zvýšila bankovní rada ČNB úrokové sazby v boji proti rychle rostoucí inflaci devětkrát za sebou. Ještě v červnu 2021 byla dvoutýdenní repo sazba 0,25 %, do června 2022 vystoupala na 7 %. Pod vedením Aleše Michla pak bankovní rada v prosinci 2023 zahájila postupné snižování sazeb. Přestávku si dala jen loni v prosinci a letos v březnu – v obou případech nechala sazby beze změny.

Sdílejte článek, než ho smažem