Úroky dál klesnou. ČNB znovu snižuje základní sazbu

pa | rubrika: Aktuality | 7. 11. 2024

Zdroj: Shutterstock

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání rozhodla o snížení úrokových sazeb o dalšího 0,25 procentního bodu na rovná čtyři procenta počínaje 8. listopadem.

Diskontní sazbu snížila ve stejném rozsahu na tři procenta a lombardní sazbu na pět procent.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v rozhovoru pro agenturu Bloomberg už koncem října avizovala, že se na dnešním zasedání bude rozhodovat mezi snížením sazeb o čtvrt procentního bodu a jejich zachováním na stávající úrovni. „Prostor pro další pokles sazeb ještě vidím, ale zvažuji, jak ho rozložit v čase,“ řekla.

Analytik Raiffeisenbank Martin Kron podotkl, že někteří členové bankovní rady nad dalším snížením sazeb váhali kvůli mírně zrychlující inflaci v posledních měsících. „Tento trend bude pravděpodobně pokračovat i v posledním kvartále letošního roku, nicméně zejména kvůli nižší srovnávací základně z minulého roku. Na měnově-politickém horizontu ovšem ČNB očekávala inflaci pohybující se okolo 2% cíle. Na tom se nejspíše nic nezmění ani v nejnovější makroekonomické prognóze, kterou představí guvernér Aleš Michl,“ avizuje Kron.

Od základních sazeb ČNB se nepřímo odvíjejí na jedné straně úroky komerčních bank na spořicích účtech a termínovaných vkladech, na druhé straně úroky u hypoték a dalších úvěrů.

„A je tu čas na naši oblíbenou otázku z posledních měsíců: Jaký to bude mít vliv na sazby hypotečních úvěrů? A jako již tradičně tu máme opět stejnou odpověď: Pravděpodobně žádný. Hypotéky jsou v Česku vyprodané, plány splněné, tržní podíly bank na povolených limitech a jejich zaměstnanci už jsou z toho frmolu unavení. Dává někomu ekonomický smysl poskytovat slevy na zboží, po kterém je velká poptávka? V nějakém jiném oboru se to snad děje? Ale vydržme. Myslím, že pozvolná změna se blíží,“ říká Michael Opočenský z OVB Allfinanz.

Pod vedením Jiřího Rusnoka zvýšila bankovní rada úrokové sazby v boji proti rychle rostoucí inflaci devětkrát za sebou. Ještě v červnu 2021 byla dvoutýdenní repo sazba 0,25 %, do června 2022 vystoupala na 7 %. Tam ji držela i nová rada pod vedením Aleše Michla až do 21. prosince 2023, kdy rozhodla o snížení na 6,75 %.

Vývoj základní úrokové sazby ČNB (dvoutýdenní repo sazba)

Zdroj: Peníze.cz, ČNB

Dvoutýdenní repo sazba ČNB
od	%
8. 11. 2024	4,0
26. 9. 2024	4,25
2. 8. 2024	4,5
28. 6. 2024	4,75
3. 5. 2024	5,25
21. 3. 2024	5,75
9. 2. 2024	6,25
22. 12. 2023	6,75
23. 6. 2022	7
6. 5. 2022	5,75
1. 4. 2022	5
4. 2. 2022	4,5
23. 12. 2021	3,75
5. 11. 2021	2,75
1. 10. 2021	1,5
6. 8. 2021	0,75
24. 6. 2021	0,5
11. 5. 2020	0,25
27. 3. 2020	1
17. 3. 2020	1,75
7. 2. 2020	2,25
3. 5. 2019	2
2. 11. 2018	1,75
27. 9. 2018	1,5
3. 8. 2018	1,25
28. 6. 2018	1
2. 2. 2018	0,75
3. 11. 2017	0,5
4. 8. 2017	0,25
2. 11. 2012	0,05
1. 10. 2012	0,25
29. 6. 2012	0,5
7. 5. 2010	0,75
17. 12. 2009	1
7. 8. 2009	1,25
11. 5. 2009	1,5
6. 2. 2009	1,75
18. 12. 2008	2,25
7. 11. 2008	2,75
8. 8. 2008	3,5
8. 2. 2008	3,75
30. 11. 2007	3,5
31. 8. 2007	3,25
27. 7. 2007	3
1. 6. 2007	2,75
29. 9. 2006	2,5
28. 7. 2006	2,25
31. 10. 2005	2
29. 4. 2005	1,75
1. 4. 2005	2
28. 1. 2005	2,25
27. 8. 2004	2,5
25. 6. 2004	2,25
1. 8. 2003	2
26. 6. 2003	2,25
31. 1. 2003	2,5
1. 11. 2002	2,75
26. 7. 2002	3
26. 4. 2002	3,75
1. 2. 2002	4,25
22. 1. 2002	4,5
30. 11. 2001	4,75
27. 7. 2001	5,25
23. 2. 2001	5
26. 11. 1999	5,25
27. 10. 1999	5,5
5. 10. 1999	5,75
3. 9. 1999	6
30. 7. 1999	6,25
25. 6. 1999	6,5
4. 5. 1999	6,9
9. 4. 1999	7,2
12. 3. 1999	7,5
29. 1. 1999	8
18. 1. 1999	8,75
23. 12. 1998	9,5
4. 12. 1998	10,5
13. 11. 1998	11,5
27. 10. 1998	12,5
25. 9. 1998	13,5
14. 8. 1998	14
17. 7. 1998	14,5
20. 3. 1998	15
17. 12. 1997	14,75
10. 12. 1997	15
9. 12. 1997	15,5
4. 12. 1997	16,75
3. 12. 1997	17,5
2. 12. 1997	18
1. 12. 1997	18,5
31. 10. 1997	14,8
4. 8. 1997	14,5
1. 8. 1997	14,7
28. 7. 1997	14,9
24. 7. 1997	15,2
23. 7. 1997	15,4
22. 7. 1997	15,7
16. 7. 1997	16
9. 7. 1997	16,2
8. 7. 1997	16,5
7. 7. 1997	17
1. 7. 1997	17,9
30. 6. 1997	18,2
24. 6. 1997	18,5
23. 6. 1997	20
20. 6. 1997	22
18. 6. 1997	25
11. 6. 1997	29
4. 6. 1997	39
21. 6. 1996	12,4
9. 5. 1996	11,8
29. 4. 1996	11,6
29. 3. 1996	11,5
8. 12. 1995	11,3
Zdroj: ČNB

Klíčové sazby

Dvoutýdenní repo sazba a diskontní sazba určují, za jakých podmínek ČNB přijímá vklady od tuzemských bank. Čím vyšší úrok nabídne, tím víc peněz si u ní běžné banky uloží – tím ČNB takzvaně stahuje likviditu, tedy množství peněz na finančním trhu dostupných pro úvěry lidem a firmám.
„Když má obchodní banka přebytek peněz (třeba přijala více vkladů, než kolik upotřebí na úvěrech), může s nimi udělat dvě věci. Buď je poskytnout jiné bance (za úrokovou sazbu mezibankovního trhu PRIBOR), která třeba nepřijala tolik vkladů, aby pokryla úvěry. Nebo je právě uložit u ČNB – a to je sázka na jistotu,“ vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
Jedna obchodní banka nepůjčí jiné obchodní bance, pokud za to nezíská určitý úrok navíc oproti uložení peněz u ČNB. Diskontní sazba tedy představuje spodní hranici pro tržní úrokovou sazbu PRIBOR.
Čím nižší PRIBOR je, tím nižší jsou zpravidla úvěry pro klienty jakékoli obchodní banky. Obchodní banky úročí své produkty (hypotéky, spotřebitelské úvěry a podobně) tak, že vyjdou z PRIBORu, přičtou přirážku za riziko a ziskovou marži.
PRIBOR přitom zároveň nebude vyšší, než je třetí z klíčových sazeb ČNB – sazba lombardní. „Ta určuje, za jaký úrok si obchodní banky mohou od ČNB naopak půjčit. ČNB má jistotu, že banky si nebudou na mezibankovním trhu půjčovat za sazbu vyšší, než je sazba lombardní. Proč by si půjčovaly dráž, když si mohou od ČNB půjčit levněji. Lombardní sazba tedy představuje horní hranici pro úrokovou sazbu PRIBOR,“ vysvětluje Kovanda.