Další snížení úroků. ČNB znovu pohnula se sazbami

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání rozhodla o dalším snížení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu počínaje 26. zářím. Jde o sedmý pokles v řadě.

Dvoutýdenní repo sazba tak klesne na 4,25 % z dosavadních 4,5 %, kde byla od 2. srpna. Diskontní sazba klesne na 3,25 % a lombardní sazba na 5,25 %.

Analytici takové snížení očekávali. Hlasovalo pro něj šest členů bankovní rady, jeden člen byl pro snížení sazeb o 0,5 procentního bodu.

V rozhovoru pro agenturu Reuters z poloviny srpna na jeho vhodnost poukázal také člen bankovní rady ČNB Jan Kubíček. „Jsem rád, že jsme zmírnili tempo snižování sazeb na standardních 0,25 procentního bodu, ale myslím si, že ještě nenastal čas, abychom stejně jako Evropská centrální banka sazby jednou snížili, podruhé ne a potom zase ano,“ uvedl.

Jako důvod pro další pokles sazeb Kubíček označil hlavně nevýrazná data z české ekonomiky, mírně silnější měnový kurz, inflaci poblíž dvouprocentního cíle a nižší růst mezd.

„Podle nejnovějších dat z ČSÚ sice v posledních dvou měsících mírně roste spotřebitelská i podnikatelská důvěra, ale tempo je skutečně zanedbatelné. U spotřebitelů je to dokonce především vlivem toho, že mírně klesá počet těch, kteří svou situaci v dalších dvanácti měsících vidí hůře než před rokem, což není dobrý výsledek,“ podotýká k rozhodnutí centrální banky analytik Citfin Tomáš Volf.

Podle analytika Raiffeisenbank Víta Mikuška snižování úrokových sazeb ještě nekončí. „Základní sazba by tak do konce roku mohla klesnout až na 3,75 %,“ odhaduje.

Podobně mluv i ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. „Ve zbytku letošního roku nás čekají ještě dvě standardní měnověpolitická zasedání a pokud mezitím nedojde k něčemu překvapivému, předpokládáme, že se na obou dočkáme stejného výsledku jako dnes, a základní sazba tedy klesne až na hodnotu 3,75 %,“ uvádí.

Od základních sazeb ČNB se nepřímo odvíjejí na jedné straně úroky komerčních bank na spořicích účtech a termínovaných vkladech, na druhé straně úroky u hypoték a dalších úvěrů.

Centrální banky zvyšují úrokové sazby v situaci, kdy chtějí ekonomiku přibrzdit. Vyšší úroky totiž znamenají dražší úvěry a výhodnější spoření. Tato kombinace má snížit ochotu lidí a firem utrácet. A když klesne poptávka, mají klesat i ceny.

Naopak snížením úrokových sazeb se centrální banky snaží rozhýbat ekonomiku. Nižší úroky totiž znamenají levnější úvěry a také menší chuť lidí držet peníze na spořicích účtech, tedy vyšší ochotu utrácet. Říká se tomu uvolnění měnové politiky.

Ve starém složení pod vedením Jiřího Rusnoka zvýšila bankovní rada úrokové sazby v boji proti rychle rostoucí inflaci devětkrát za sebou. Ještě v červnu 2021 byla dvoutýdenní repo sazba 0,25 %, do června 2022 vystoupala na 7 %. Tam ji držela i nová rada pod vedením Aleše Michla až do 21. prosince 2023, kdy zahájila postupné snižování sazeb.

Sdílejte článek, než ho smažem