Úrokové sazby nezměníme, rozhodla ČNB

Jiří Hovorka | rubrika: Aktuality | 21. 12. 2022
Úrokové sazby nezměníme, rozhodla ČNB

Zdroj: Shutterstock

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %.

Od základních sazeb ČNB se nepřímo odvíjejí na jedné straně úroky komerčních bank na spoření, na druhé straně úroky u hypoték a dalších úvěrů.

Analytici takové rozhodnutí předpokládali. Rada počtvrté hlasovala v čele s guvernérem Alešem Michlem, novými (nebo staronovými) členy rady jsou Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. A i tentokrát hlasovala stejně, tedy pro zachování úroků na stávající úrovni.

Ve starém složení pod vedením Jiřího Rusnoka zvýšila bankovní rada úrokové sazby v boji proti rychle rostoucí inflaci devětkrát za sebou. Ještě loni v červnu byla repo sazba 0,25 %, teď už je na 7 %.

Vývoj základní úrokové sazby ČNB (dvoutýdenní repo sazba)

Zdroj: Peníze.cz, ČNB

Od poloviny února bude bankovní rada České národní banky v novém složení. Prezident Miloš Zeman do ní v půlce prosince jmenoval dva nové členy: Jana Kubíčka, vedoucího úřadu Národní rozpočtové rady a Jana Procházku, dosavadního ředitele Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP). V radě nahradí viceguvernéra ČNB Marka Moru a člena rady Oldřicha Dědka. Oběma končí první mandát v bankovní radě ČNB k 12. únoru.

Oldřich Dědek spolu s Alešem Michlem byli jediní dva členové bankovní rady, kteří během předchozích měsíců hlasovali proti růstu úrokových sazeb, když je ČNB začala zvedat kvůli rychle rostoucí inflaci. Od 13. února Dědka s Morou vystřídají dnes jmenovaní pánové. Novým viceguvernérem vedle Evy Zamrazilové bude za Moru dosavadní člen rady Jan Frait – také od 13. února.

Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země. Nejvíc bylo v poslední době vidět rychlé zvyšování úrokových sazeb, rada rozhoduje také třeba o měnových intervencích nebo o omezování hypotečního trhu. Guvernér v ní má jeden hlas ze sedmi. Každý člen bankovní rady je volen na šest let. Jmenování radních je čistě v kompetenci prezidenta.

Podepsali se na vašich penězích. Guvernéři ČNB od Tošovského po Michla:

Josef Tošovský
Zdroj: ČNB

Josef Tošovský

(* 1950) První guvernér České národní banky. Řídil ji od jejího vzniku v lednu 1993 do poloviny roku 2000. Ovšem s přestávkou od prosince 1997 do července 1998. Tehdy se po pádu vlády premiéra Václava Klause kvůli financování ODS stal předsedou přechodné vlády. Řízením ČNB byl pověřen Pavel Kysilka.

Před rokem 1989 byl Tošovský, který studoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické, nejprve úředníkem ve Státní bance československé, tedy centrální bance socialistického Československa. Později ho zaměstnávala pobočka Živnostenské banky v Londýně, kam se jako straník a prověřený kádr směl odstěhovat. Na konci roku 1989 je z Londýna odvolán, aby se mohl stát předsedou Státní banky československé, kterou pak vede až do rozdělení federace. Z ní pak přechází do nově vzniklé české centrální banky.

Českou národní banku opustil před koncem druhého funkčního období. V roce 2000 rezignoval a stal se ve Švýcarsku předsedou Institutu pro finanční stabilitu, který je součástí Banky pro mezinárodní platby. V roce 2016 se nakrátko vrátil i na stránky českého tisku, když v Americe po bezohledné jízdě zdemoloval Ferrari a zranil tři lidi. V témže roce odchází do penze.

Pavel KysilkaZdroj: ČNB

Pavel Kysilka

(*1958) Pavel Kysilka sice Českou národní banku vedl, ale guvernérem nikdy nebyl. Jako viceguvernér byl jejím řízením pověřen na dobu, kdy bude guvernér Josef Tošovský vázaný povinnostmi předsedy vlády. Bylo to něco přes půl roku – od prosince 1997 do července 1998. Na bankovkách z té doby jsou tedy pod slovem guvernér před Kysilkovým jménem písmena V a Z – v zastoupení.

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a po jejím skončení zůstával na akademické půdě – na VŠE a v Československé akademii věd. V roce 1992 byl jmenován členem bankovní rady a viceguvernérem Státní banky československé, kde řídil přípravu na rozdělení Československa, měnovou odluku obou zemí a zavedení koruny české. Se zaváděním národních měn pak o něco později jako expert Mezinárodního měnového fondu radil v několika postsovětských republikách.

Od roku 1999 po odchodu z ČNB, kterou mimochodem přeorientoval na politiku cílování inflace, pracoval pro Erste, respektive Českou spořitelnu, v letech 2011–2015 byl jejím generálním ředitelem. Je členem správní rady svojí alma mater a správní rady obecně prospěšné společnosti Smetanova Litomyšl, od roku 2020 také místopředsedá Radě České televize.

Zdeněk TůmaZdroj: ČSOB

Zdeněk Tůma

(* 1960) Absolvent Vysoké školy ekonomické byl v osmdesátých letech zaměstnán v Prognostickém ústavu Československé akademie věd. V devadesátých vedl katedru makroekonomie Institutu ekonomických studií FSV UK, kde i přednášel. Radil ministru průmyslu a obchodu Vladimíru Dlouhému, dělal hlavního ekonoma v Patria Finance a dva roky působil jako výkonný ředitel Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Na začátku roku 1999 ho prezident Václav Havel jmenoval viceguvernérem České národní banky a na konci roku 2000 guvernérem. Své druhé funkční období nedokončil, rezignoval rok před jeho završením. Později se věnoval politice, kandidoval na pražského primátora, byl partnerem v poradenské firmě KPMG. Je členem správních rad Nadace CERGE-EI a Czech Republic for Finance a členem dozorčí rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.

Miroslav Singer
Zdroj: Generali

Miroslav Singer

(* 1968) Studoval matematické metody v ekonomii na Vysoké škole ekonomické, doktorský titul získal na Pitsburské univerzitě. Pracoval v Akademii věd a CERGE-EI, ale brzy akademickou dráhu vyměnil za kariéru ve finančním holdingu Expandia. Nejprve byl hlavním ekonomem v Expandia Finance, pak ředitelem Investiční společnosti Expandia a nakonec ředitelem matky společnosti Expandia Holding. Od roku 2001 pracoval pro PricewaterhouseCoopers ČR až do roku 2005, kdy se stal členem bankovní rady a viceguvernérem České národní banky. Od 1. července 2010 byl jmenován guvernérem a ve funkci vydržel celé šestileté období. Za jeho řízení začala Česká národní banka s kontroverzními měnovými intervencemi: zavázala se, že udrží korunu v určitém kurzu k euru a nakupovala eura jak o život. Jedním z cílů této politiky bylo nastartovat inflaci, jakkoli se to při jejích dnešních hodnotách může zdát zvláštní. Měnové intervence skončily až za Singerova nástupce Jiřího Rusnoka.

Po odchodu z ČNB zakotvil Miroslav Singer jako hlavní ekonom u Generali a člen dozorčí rady Monety, předseda dozorčí rady v Generali České pojišťovně.

Jiří RusnokZdroj: ČNB

Jiří Rusnok

(* 1960) Druhý guvernér centrální banky, který si vyzkoušel, jaké to je být předsedou úřednické vlády. Zatímco Josef Tošovský si ale do Strakovky odskočil během guvernérování, Jiřího Rusnoka nejprve Miloš Zeman jmenoval v roce 2013 předsedou tzv. úřednické vlády (která nedostala důvěru Sněmovny) a až o tři roky později guvernérem ČNB.

Jiří Rusnok vystudoval jako dosud všichni šéfové ČNB Vysokou školu ekonomickou, za socialismu pracoval ve Státní plánovací komisi, později byl ministerským úředníkem a většinu devadesátých let profesionálním odborářem. Ve vládě ale Rusnok nezačínal hned jako premiér – vyzkoušel si to už dřív, nejprv byl ministerským náměstkem, pak ministrem financí v poslední Zemanově vládě a ministrem průmyslu a obchodu pod Špidlou. Z politiky odešel dělat předsedu představenstva penzijního fondu ING a byl šéfem Asociace penzijních fondů ČR, dokud ho Miloš Zeman nejmenoval guvernérem.

Šestileté funkční období Jiřího Rusnoka končí letos posledního června. Nahradí ho Aleš Michl.

Aleš Michl
Zdroj: ČNB/Tomáš Nosil

Aleš Michl

(* 1977) Vystudoval samozřejmě Vysokou školu ekonomickou. Pracoval jako analytik a investiční stratég v Raiffeisenbank, byl ekonomickým poradcem Andreje Babiše, spoluzaložil algoritmický investiční fond. Od roku 2018 je členem bankovní rady a 1. července se ujme funkce jejího guvernéra, do které ho na jaře jmenoval prezident Miloš Zeman.

Jméno mezi ekonomy si Michl začal dělat jako publicista a později i autor knih. Od jeho předchůdců ho nejspíš odliší otevřenost a méně konzervativní styl komunikace. Nový způsob, jak mluvit s lidmi, by podle něj měla najít celá instituce. Ovšem je otázka, nakolik se Michlovi podaří své sklony k exhibici utlumit na úroveň, jaká sluší důstojné a z povahy věci konzervativní instituci, jakou je centrální banka.

Kdo je nový guvernér České národní banky a jak se v průběhu let měnil jeho pohled na ekonomiku a svět, skvěle dokumentuje série pravidelných novoročních rozhovorů s Ondřejem Tůmou, které vznikaly pro Peníze.cz a Finmag.cz. Tady je poslední díl s rozcestníkem k dílům starším: Místo Netflixu se radši naučte investovat, radí Michl

Jiří Hovorka

Autor článku Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+23
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Levnější hypotéky? Banky vysvětlují, proč teď nesníží úroky

22. 3. 2024 | Olga Skalková

Levnější hypotéky? Banky vysvětlují, proč teď nesníží úroky

Cenu hypoték ovlivňuje především cena dlouhodobých zdrojů a nikoli základní sazba ČNB, připomínají bankéři. Brzdou je také snadná možnost předčasného splacení.

ČNB dál snižuje sazby. Stejným tempem jako minule

20. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ

ČNB dál snižuje sazby. Stejným tempem jako minule

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání rozhodla o snížení úrokových sazeb o 0,5 procentního bodu na 5,75 procenta počínaje 21. březnem. Jde o nejnižší hodnotu od... celý článek

Nejlepší spořicí účty v březnu. První porovnání s novou bankou

8. 3. 2024 | Petr Kučera | 2 komentáře

Nejlepší spořicí účty v březnu. První porovnání s novou bankou

Banky postupně snižují úročení na termínovaných vkladech, některé i na spořicích účtech. Kam se teď podívat, když si chcete vyšší úroky udržet co nejdéle?

ČNB snižuje úrokové sazby. Výrazněji než minule

8. 2. 2024 | Petr Kučera | 1 komentář

ČNB snižuje úrokové sazby. Výrazněji než minule

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání rozhodla o snížení úrokových sazeb o 0,5 procentního bodu počínaje 9. únorem. 

Úroky na spoření klesají. Jak si ještě udržet vyšší?

8. 2. 2024 | Petr Kučera

Úroky na spoření klesají. Jak si ještě udržet vyšší?

Česká národní banka dnes podruhé za sebou snížila základní úrokové sazby, od nichž se odvíjejí i sazby jednotlivých bank na spořicích produktech. Na termínovaných vkladech si můžete... celý článek