Úroky nezvýšíme, hlásí nová rada ČNB. Dál chce bránit korunu

Petr Kučera | rubrika: Aktuality | 4. 8. 2022 14:35 aktualizováno 4. 8. 2022 15:55 | 14 komentářů
Úroky nezvýšíme, hlásí nová rada ČNB. Dál chce bránit korunu
Pražské sídlo ČNB.
Zdroj: Radomir Rezny, Shutterstock

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %.

Rada poprvé hlasovala v čele s guvernérem Alešem Michlem, novými (nebo staronovými) členy rady jsou Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Pro zachování sazeb hlasovalo pět ze sedmi členů rady, dva hlasovali pro zvýšení sazeb o jeden procentní bod.

Analytici s tímto rozhodnutím počítali, někteří se přikláněli k mírnému zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. 

„Dle očekávání si ČNB na dnešním měnovém jednání dala ve zvyšování sazeb pauzu a rozhodla se spíše vyčkávat a vyhodnocovat, jak se ve vývoji ekonomiky odrazí utahování měnové politiky a zvyšování sazeb z posledního roku. To se totiž projevuje s určitým zpožděním a teprve nyní se začíná ve vývoji tuzemské ekonomiky postupně promítat,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.

„Svou roli bezesporu sehrává i personální obměna v bankovní radě, jelikož noví členové bankovní rady jsou dle dosavadních mediálních komentářů vůči dalšímu zvyšování sazeb spíše skeptičtější a považují prozatím současnou úroveň úrokových sazeb za dostatečně restriktivní,“ připomíná Seidler.

Ve starém složení pod vedením Jiřího Rusnoka zvýšila bankovní rada úrokové sazby devětkrát za sebou. Ještě loni v červnu byla repo sazba 0,25 %, teď už je na 7 %.

„Poslední zvýšení sazeb bylo razantnější, a proto si ČNB dnes mohla dovolit sazby neměnit. Nová data o inflaci však dorazí již v následujících dnech a dá se očekávat, že červencové ceny porostou o více než 18 %. Dnešní rozhodnutí znamená tedy nejspíš jen pauzu ve zvyšování sazeb a není vyloučeno, že na dalším jednání ČNB sazby opět mírně zvedne,“ myslí si Tomáš Volf z finanční skupiny Citfin.

Vývoj základní úrokové sazby ČNB (dvoutýdenní repo sazba)

Zdroj: Peníze.cz, ČNB

Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny, oznámila bez bližších podrobností.

„Bohužel, stejně jako doposud nevíme, v jakém objemu, případně k jaké výši kurzu budou intervence cílit,“ reaguje Pavel Peterka, hlavní ekonom skupiny Roklen.

„ČNB disponuje velkým objemem devizových rezerv i díky intervencím z let 2013 až 2017, kdy naopak rada držela slabší kurz koruny. Problémem můžou být stále sílící tlaky na oslabení koruny, které si žádají stále větší objem intervencí, aby byl kurz koruny udržen na současných hodnotách. Je proto možné, že na dalších zasedáních bude muset rada k nevoli některých členů přistoupit k dalšímu zvýšení sazeb, které by opět vytvořilo tlak na pevnější korunu,“ dodává Peterka.

„Pokud by ČNB od intervencí ustoupila a koruna oslabila, tak by to jen zesílilo již tak silné tlaky na růst cen,“ vysvětluje ekonom Martin Gürtler z Komerční banky.

V nové prognóze ČNB očekává, že meziroční inflace v nejbližších měsících dál poroste až na 20,4 % za září. Za celý letošní rok dosáhne průměrná inflace 16,5 % (v předchozí – květnové – prognóze ČNB počítala s 13,1 %). Výrazně vyšší je také předpokládaná průměrná inflace v příštím roce: klesne sice na 9,5 %, ještě letos na jaře však ČNB počítala s 4,1 %. Za rok 2024 by pak měla míra inflace klesnout na 2,4 %.

Průměrný kurz koruny k euru podle ČNB letos dosáhne 24,80 místo dosud předpokládaných 24,20. V roce 2023 koruna oslabí na průměrných 25,70, v roce 2024 má být průměrný kurz 25,50, očekává ČNB.

Připravujeme podrobnosti.

Tihle muži se podepsali na vašich penězích. Od Tošovského po Michla:

Josef Tošovský
Zdroj: ČNB

Josef Tošovský

(* 1950) První guvernér České národní banky. Řídil ji od jejího vzniku v lednu 1993 do poloviny roku 2000. Ovšem s přestávkou od prosince 1997 do července 1998. Tehdy se po pádu vlády premiéra Václava Klause kvůli financování ODS stal předsedou přechodné vlády. Řízením ČNB byl pověřen Pavel Kysilka.

Před rokem 1989 byl Tošovský, který studoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické, nejprve úředníkem ve Státní bance československé, tedy centrální bance socialistického Československa. Později ho zaměstnávala pobočka Živnostenské banky v Londýně, kam se jako straník a prověřený kádr směl odstěhovat. Na konci roku 1989 je z Londýna odvolán, aby se mohl stát předsedou Státní banky československé, kterou pak vede až do rozdělení federace. Z ní pak přechází do nově vzniklé české centrální banky.

Českou národní banku opustil před koncem druhého funkčního období. V roce 2000 rezignoval a stal se ve Švýcarsku předsedou Institutu pro finanční stabilitu, který je součástí Banky pro mezinárodní platby. V roce 2016 se nakrátko vrátil i na stránky českého tisku, když v Americe po bezohledné jízdě zdemoloval Ferrari a zranil tři lidi. V témže roce odchází do penze.

Pavel KysilkaZdroj: ČNB

Pavel Kysilka

(*1958) Pavel Kysilka sice Českou národní banku vedl, ale guvernérem nikdy nebyl. Jako viceguvernér byl jejím řízením pověřen na dobu, kdy bude guvernér Josef Tošovský vázaný povinnostmi předsedy vlády. Bylo to něco přes půl roku – od prosince 1997 do července 1998. Na bankovkách z té doby jsou tedy pod slovem guvernér před Kysilkovým jménem písmena V a Z – v zastoupení.

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a po jejím skončení zůstával na akademické půdě – na VŠE a v Československé akademii věd. V roce 1992 byl jmenován členem bankovní rady a viceguvernérem Státní banky československé, kde řídil přípravu na rozdělení Československa, měnovou odluku obou zemí a zavedení koruny české. Se zaváděním národních měn pak o něco později jako expert Mezinárodního měnového fondu radil v několika postsovětských republikách.

Od roku 1999 po odchodu z ČNB, kterou mimochodem přeorientoval na politiku cílování inflace, pracoval pro Erste, respektive Českou spořitelnu, v letech 2011–2015 byl jejím generálním ředitelem. Je členem správní rady svojí alma mater a správní rady obecně prospěšné společnosti Smetanova Litomyšl, od roku 2020 také místopředsedá Radě České televize.

Zdeněk TůmaZdroj: ČSOB

Zdeněk Tůma

(* 1960) Absolvent Vysoké školy ekonomické byl v osmdesátých letech zaměstnán v Prognostickém ústavu Československé akademie věd. V devadesátých vedl katedru makroekonomie Institutu ekonomických studií FSV UK, kde i přednášel. Radil ministru průmyslu a obchodu Vladimíru Dlouhému, dělal hlavního ekonoma v Patria Finance a dva roky působil jako výkonný ředitel Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Na začátku roku 1999 ho prezident Václav Havel jmenoval viceguvernérem České národní banky a na konci roku 2000 guvernérem. Své druhé funkční období nedokončil, rezignoval rok před jeho završením. Později se věnoval politice, kandidoval na pražského primátora, byl partnerem v poradenské firmě KPMG. Je členem správních rad Nadace CERGE-EI a Czech Republic for Finance a členem dozorčí rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.

Miroslav Singer
Zdroj: Generali

Miroslav Singer

(* 1968) Studoval matematické metody v ekonomii na Vysoké škole ekonomické, doktorský titul získal na Pitsburské univerzitě. Pracoval v Akademii věd a CERGE-EI, ale brzy akademickou dráhu vyměnil za kariéru ve finančním holdingu Expandia. Nejprve byl hlavním ekonomem v Expandia Finance, pak ředitelem Investiční společnosti Expandia a nakonec ředitelem matky společnosti Expandia Holding. Od roku 2001 pracoval pro PricewaterhouseCoopers ČR až do roku 2005, kdy se stal členem bankovní rady a viceguvernérem České národní banky. Od 1. července 2010 byl jmenován guvernérem a ve funkci vydržel celé šestileté období. Za jeho řízení začala Česká národní banka s kontroverzními měnovými intervencemi: zavázala se, že udrží korunu v určitém kurzu k euru a nakupovala eura jak o život. Jedním z cílů této politiky bylo nastartovat inflaci, jakkoli se to při jejích dnešních hodnotách může zdát zvláštní. Měnové intervence skončily až za Singerova nástupce Jiřího Rusnoka.

Po odchodu z ČNB zakotvil Miroslav Singer jako hlavní ekonom u Generali a člen dozorčí rady Monety, předseda dozorčí rady v Generali České pojišťovně.

Jiří RusnokZdroj: ČNB

Jiří Rusnok

(* 1960) Druhý guvernér centrální banky, který si vyzkoušel, jaké to je být předsedou úřednické vlády. Zatímco Josef Tošovský si ale do Strakovky odskočil během guvernérování, Jiřího Rusnoka nejprve Miloš Zeman jmenoval v roce 2013 předsedou tzv. úřednické vlády (která nedostala důvěru Sněmovny) a až o tři roky později guvernérem ČNB.

Jiří Rusnok vystudoval jako dosud všichni šéfové ČNB Vysokou školu ekonomickou, za socialismu pracoval ve Státní plánovací komisi, později byl ministerským úředníkem a většinu devadesátých let profesionálním odborářem. Ve vládě ale Rusnok nezačínal hned jako premiér – vyzkoušel si to už dřív, nejprv byl ministerským náměstkem, pak ministrem financí v poslední Zemanově vládě a ministrem průmyslu a obchodu pod Špidlou. Z politiky odešel dělat předsedu představenstva penzijního fondu ING a byl šéfem Asociace penzijních fondů ČR, dokud ho Miloš Zeman nejmenoval guvernérem.

Šestileté funkční období Jiřího Rusnoka končí letos posledního června. Nahradí ho Aleš Michl.

Aleš Michl
Zdroj: ČNB/Tomáš Nosil

Aleš Michl

(* 1977) Vystudoval samozřejmě Vysokou školu ekonomickou. Pracoval jako analytik a investiční stratég v Raiffeisenbank, byl ekonomickým poradcem Andreje Babiše, spoluzaložil algoritmický investiční fond. Od roku 2018 je členem bankovní rady a 1. července se ujme funkce jejího guvernéra, do které ho na jaře jmenoval prezident Miloš Zeman.

Jméno mezi ekonomy si Michl začal dělat jako publicista a později i autor knih. Od jeho předchůdců ho nejspíš odliší otevřenost a méně konzervativní styl komunikace. Nový způsob, jak mluvit s lidmi, by podle něj měla najít celá instituce. Ovšem je otázka, nakolik se Michlovi podaří své sklony k exhibici utlumit na úroveň, jaká sluší důstojné a z povahy věci konzervativní instituci, jakou je centrální banka.

Kdo je nový guvernér České národní banky a jak se v průběhu let měnil jeho pohled na ekonomiku a svět, skvěle dokumentuje série pravidelných novoročních rozhovorů s Ondřejem Tůmou, které vznikaly pro Peníze.cz a Finmag.cz. Tady je poslední díl s rozcestníkem k dílům starším: Místo Netflixu se radši naučte investovat, radí Michl

Klíčové sazby

  • Dvoutýdenní repo sazba a diskontní sazba určují, za jakých podmínek ČNB přijímá vklady od tuzemských bank. Čím vyšší úrok nabídne, tím víc peněz si u ní běžné banky uloží – tím ČNB takzvaně stahuje likviditu, tedy množství peněz na finančním trhu dostupných pro úvěry lidem a firmám.
  • „Když má obchodní banka přebytek peněz (třeba přijala víc vkladů, než kolik upotřebí na úvěrech), může s nimi udělat dvě věci. Buď je poskytnout jiné bance (za úrokovou sazbu mezibankovního trhu PRIBOR), která třeba nepřijala tolik vkladů, aby pokryla úvěry. Nebo je právě uložit u ČNB – a to je sázka na jistotu,“ vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
  • Jedna obchodní banka nepůjčí jiné obchodní bance, pokud za to nezíská určitý úrok navíc oproti uložení peněz u ČNB. Diskontní sazba tedy představuje spodní hranici pro tržní úrokovou sazbu PRIBOR.
  • Čím nižší PRIBOR je, tím levnější jsou zpravidla úvěry pro klienty jakékoli obchodní banky. Obchodní banky úročí své produkty (hypotéky, spotřebitelské úvěry a podobně) tak, že vyjdou z PRIBORu, přičtou přirážku za riziko a ziskovou marži.
  • PRIBOR přitom zároveň nebude vyšší, než je třetí z klíčových sazeb ČNB – sazba lombardní. „Ta určuje, za jaký úrok si obchodní banky mohou od ČNB naopak půjčit. ČNB má jistotu, že banky si nebudou na mezibankovním trhu půjčovat za sazbu vyšší, než je sazba lombardní. Proč by si půjčovaly dráž, když si mohou od ČNB půjčit levněji? Lombardní sazba tedy představuje horní hranici pro úrokovou sazbu PRIBOR,“ vysvětluje Kovanda.

Petr Kučera

Autor článku Petr Kučera

Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+7
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 14 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

4. 8. 2022 19:55, L.

Pan Michl oznámil, že inflace bude 20% a že ČNB s tím nic nebude dělat. Za co celá bankovní rada bere své nemravné platy? Celá léta úmyslně znehodnocovali korunu a tím mají na současném stavu podstatný podíl protože slabá koruna zdražuje všechny dovozy včetně energií!

+15
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

4. 8. 2022 15:34, Cynická Svině

Sbohem Česká koruno.... Doufám, že poskok Michl i s celou populisticko -politickou centrální bankou, teď dostane od trhu zase přes držku. Euru bych teď taky nevěřil, ale Dolar za 24Kčs je v tomhle světle i hezká cena. Jaké jsou vůbec poplatky ve směnárnách za větší sumu směny z těch českejch kopějek?

-8
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.

Oblíbená témata

ČNB, rada ČNB, úrokové sazby, úroky

A tohle už jste četli?

Nejlepší spořicí účty: Úrok nad 5 % zvedá další banka

29. 7. 2022 | Petr Kučera | 25 komentářů

Nejlepší spořicí účty: Úrok nad 5 % zvedá další banka

Nejvyšší úrok na spořicím účtu mezi bankami dál nabízí UniCredit: 5,5 % ročně (p. a.). Jde však jenom o speciální akci pro zcela nové klienty, kteří u UniCredit dosud nemají vůbec žádný... celý článek

Hypotéky jsou rekordně drahé, úroky stouply nad 6 %

12. 7. 2022 | Jiří Hovorka | 13 komentářů

Hypotéky jsou rekordně drahé, úroky stouply nad 6 %

Banky teď nabízejí hypotéky s průměrným úrokem 6,24 %. Ukazuje to statistika Fincentrum Hypoindex, která vychází z nabídkových cen (dříve – do letošního března – sledovala hodnoty až... celý článek

Splátky hypoték vyskočí o tisíce. Pomůžeme, slibují banky

24. 6. 2022 | Olga Skalková | 39 komentářů

Splátky hypoték vyskočí o tisíce. Pomůžeme, slibují banky

Nejdůležitější je včasná reakce klienta, zdůrazňují banky. Možností je odklad splátky, ale i prodloužení celkové splatnosti.

Rusnokova rozlučka. ČNB opět výrazně zvedá úroky

22. 6. 2022 | Jiří Hovorka, Gabriel Pleska | 30 komentářů

Rusnokova rozlučka. ČNB opět výrazně zvedá úroky

Bankovní rada ČNB znovu výrazně zdražila peníze. Úroky rychle rostou i ve Spojených státech, na boj s vysokou inflací se chystá už i švýcarská centrální banka.

Je to rozbitý! Proč teď nefunguje řízení inflace

13. 6. 2022 | Jiří Hlavenka | 22 komentářů

Je to rozbitý! Proč teď nefunguje řízení inflace

„Tlustý zhubne, hubený zhebne,“ praví ošklivé přísloví pro případy velkých krizí. Nechte tlusté trochu zhubnout, ale zachraňte ty, které by to mohlo úplně položit, radí Jiří Hlavenka. celý článek

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.