Nová rada ČNB nechává úroky vysoko. A nevylučuje další růst

Jiří Hovorka | rubrika: Aktuality | 29. 9. 2022 14:33 aktualizováno 29. 9. 2022 16:07 | 1 komentář
Nová rada ČNB nechává úroky vysoko. A nevylučuje další růst

Zdroj: Shutterstock

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %.

Rada podruhé hlasovala v čele s guvernérem Alešem Michlem, novými (nebo staronovými) členy rady jsou Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. A podruhé hlasovala stejně, tedy pro zachování úroků na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu. Analytici takové rozhodnutí předpokládali. 

Ve starém složení pod vedením Jiřího Rusnoka zvýšila bankovní rada úrokové sazby v boji proti rychle rostoucí inflaci devětkrát za sebou. Ještě loni v červnu byla repo sazba 0,25 %, teď už je na 7 %.

„Úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, brzdí tedy růst množství peněz v ekonomice. Bankovní rada konstatuje, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou rovněž umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních a zodpovědná rozpočtová politika. Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší,“ napsala bankovní rada ČNB ve společném prohlášení.

Vývoj základní úrokové sazby ČNB (dvoutýdenní repo sazba)

Zdroj: Peníze.cz, ČNB

Inflace v srpnu zpomalila. „Což vyznívá ve prospěch dnešního rozhodnutí. Ačkoliv meziroční tempo zdražování dosahuje nadále alarmujících 17,2 %, meziměsíčně už pokleslo na 0,4 %, což lze interpretovat jako znatelné uklidnění. Poptávková inflace – tedy ta tažená ochotou zákazníků akceptovat rostoucí ceny – pak slábne už delší dobu a do popředí se dostávají hlavně ceny energií,“ říká Vít Hradil, analytik společnosti Cyrrus.

Podle bankovní rady ale jde jen o dočasný jev a inflace opět začne růst. „Nárůst bude způsoben zejména cenami plynu a elektřiny. Stále je možné, že inflace na podzim dosáhne hodnot kolem 20 %,“ říká bankovní rada ve svém prohlášení.

Hradil si není jistý, jak dlouho centrální banka vydrží bojovat s vysokou inflací jen přes kurzové intervence. „Česká koruna zůstává pod tlakem. Nesvědčí jí ani probíhající evropská energetická krize, ani nárůst globální averze k riziku, který stahuje kapitál do bezpečnějších přístavů. Oporu pak koruně přestává dodávat i rozdíl mezi českými a zahraničními úrokovými sazbami. Zatímco ty české totiž svůj růst zastavily, od centrálních bank Spojených států a eurozóny se všeobecně očekává jejich další zvyšování, což činí korunu méně atraktivní,“ vysvětluje.

Jejímu oslabení – které by hrozilo přes dražší dovozy dále zvýšit českou inflaci – tak ČNB brání devizovými intervencemi, které se ovšem mohou v dohledné době stát neudržitelně nákladnými. „V takovém případě by ČNB musela režim intervencí buďto utlumit, nebo koruně dodat oporu zvýšením sazeb. Vzhledem k nadále objemným devizovým rezervám, kterými ČNB disponuje, ovšem předpokládáme, že ke změnám v letošním roce ještě donucena nebude. Očekáváme tak po zbytek roku stabilní úrokové sazby i pokračování devizových intervencí,“ předpovídá analytik.

ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny, řekl guvernér Michl na tiskové konferenci po dnešním jednání rady bez bližších podrobností.

Klíčové sazby

  • Dvoutýdenní repo sazba a diskontní sazba určují, za jakých podmínek ČNB přijímá vklady od tuzemských bank. Čím vyšší úrok nabídne, tím víc peněz si u ní běžné banky uloží – tím ČNB takzvaně stahuje likviditu, tedy množství peněz na finančním trhu dostupných pro úvěry lidem a firmám.
  • „Když má obchodní banka přebytek peněz (třeba přijala víc vkladů, než kolik upotřebí na úvěrech), může s nimi udělat dvě věci. Buď je poskytnout jiné bance (za úrokovou sazbu mezibankovního trhu PRIBOR), která třeba nepřijala tolik vkladů, aby pokryla úvěry. Nebo je právě uložit u ČNB – a to je sázka na jistotu,“ vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
  • Jedna obchodní banka nepůjčí jiné obchodní bance, pokud za to nezíská určitý úrok navíc oproti uložení peněz u ČNB. Diskontní sazba tedy představuje spodní hranici pro tržní úrokovou sazbu PRIBOR.
  • Čím nižší PRIBOR je, tím levnější jsou zpravidla úvěry pro klienty jakékoli obchodní banky. Obchodní banky úročí své produkty (hypotéky, spotřebitelské úvěry a podobně) tak, že vyjdou z PRIBORu, přičtou přirážku za riziko a ziskovou marži.
  • PRIBOR přitom zároveň nebude vyšší, než je třetí z klíčových sazeb ČNB – sazba lombardní. „Ta určuje, za jaký úrok si obchodní banky mohou od ČNB naopak půjčit. ČNB má jistotu, že banky si nebudou na mezibankovním trhu půjčovat za sazbu vyšší, než je sazba lombardní. Proč by si půjčovaly dráž, když si mohou od ČNB půjčit levněji? Lombardní sazba tedy představuje horní hranici pro úrokovou sazbu PRIBOR,“ vysvětluje Kovanda.

Tihle muži se podepsali na vašich penězích. Od Tošovského po Michla:

Josef Tošovský
Zdroj: ČNB

Josef Tošovský

(* 1950) První guvernér České národní banky. Řídil ji od jejího vzniku v lednu 1993 do poloviny roku 2000. Ovšem s přestávkou od prosince 1997 do července 1998. Tehdy se po pádu vlády premiéra Václava Klause kvůli financování ODS stal předsedou přechodné vlády. Řízením ČNB byl pověřen Pavel Kysilka.

Před rokem 1989 byl Tošovský, který studoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické, nejprve úředníkem ve Státní bance československé, tedy centrální bance socialistického Československa. Později ho zaměstnávala pobočka Živnostenské banky v Londýně, kam se jako straník a prověřený kádr směl odstěhovat. Na konci roku 1989 je z Londýna odvolán, aby se mohl stát předsedou Státní banky československé, kterou pak vede až do rozdělení federace. Z ní pak přechází do nově vzniklé české centrální banky.

Českou národní banku opustil před koncem druhého funkčního období. V roce 2000 rezignoval a stal se ve Švýcarsku předsedou Institutu pro finanční stabilitu, který je součástí Banky pro mezinárodní platby. V roce 2016 se nakrátko vrátil i na stránky českého tisku, když v Americe po bezohledné jízdě zdemoloval Ferrari a zranil tři lidi. V témže roce odchází do penze.

Pavel KysilkaZdroj: ČNB

Pavel Kysilka

(*1958) Pavel Kysilka sice Českou národní banku vedl, ale guvernérem nikdy nebyl. Jako viceguvernér byl jejím řízením pověřen na dobu, kdy bude guvernér Josef Tošovský vázaný povinnostmi předsedy vlády. Bylo to něco přes půl roku – od prosince 1997 do července 1998. Na bankovkách z té doby jsou tedy pod slovem guvernér před Kysilkovým jménem písmena V a Z – v zastoupení.

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a po jejím skončení zůstával na akademické půdě – na VŠE a v Československé akademii věd. V roce 1992 byl jmenován členem bankovní rady a viceguvernérem Státní banky československé, kde řídil přípravu na rozdělení Československa, měnovou odluku obou zemí a zavedení koruny české. Se zaváděním národních měn pak o něco později jako expert Mezinárodního měnového fondu radil v několika postsovětských republikách.

Od roku 1999 po odchodu z ČNB, kterou mimochodem přeorientoval na politiku cílování inflace, pracoval pro Erste, respektive Českou spořitelnu, v letech 2011–2015 byl jejím generálním ředitelem. Je členem správní rady svojí alma mater a správní rady obecně prospěšné společnosti Smetanova Litomyšl, od roku 2020 také místopředsedá Radě České televize.

Zdeněk TůmaZdroj: ČSOB

Zdeněk Tůma

(* 1960) Absolvent Vysoké školy ekonomické byl v osmdesátých letech zaměstnán v Prognostickém ústavu Československé akademie věd. V devadesátých vedl katedru makroekonomie Institutu ekonomických studií FSV UK, kde i přednášel. Radil ministru průmyslu a obchodu Vladimíru Dlouhému, dělal hlavního ekonoma v Patria Finance a dva roky působil jako výkonný ředitel Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Na začátku roku 1999 ho prezident Václav Havel jmenoval viceguvernérem České národní banky a na konci roku 2000 guvernérem. Své druhé funkční období nedokončil, rezignoval rok před jeho završením. Později se věnoval politice, kandidoval na pražského primátora, byl partnerem v poradenské firmě KPMG. Je členem správních rad Nadace CERGE-EI a Czech Republic for Finance a členem dozorčí rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.

Miroslav Singer
Zdroj: Generali

Miroslav Singer

(* 1968) Studoval matematické metody v ekonomii na Vysoké škole ekonomické, doktorský titul získal na Pitsburské univerzitě. Pracoval v Akademii věd a CERGE-EI, ale brzy akademickou dráhu vyměnil za kariéru ve finančním holdingu Expandia. Nejprve byl hlavním ekonomem v Expandia Finance, pak ředitelem Investiční společnosti Expandia a nakonec ředitelem matky společnosti Expandia Holding. Od roku 2001 pracoval pro PricewaterhouseCoopers ČR až do roku 2005, kdy se stal členem bankovní rady a viceguvernérem České národní banky. Od 1. července 2010 byl jmenován guvernérem a ve funkci vydržel celé šestileté období. Za jeho řízení začala Česká národní banka s kontroverzními měnovými intervencemi: zavázala se, že udrží korunu v určitém kurzu k euru a nakupovala eura jak o život. Jedním z cílů této politiky bylo nastartovat inflaci, jakkoli se to při jejích dnešních hodnotách může zdát zvláštní. Měnové intervence skončily až za Singerova nástupce Jiřího Rusnoka.

Po odchodu z ČNB zakotvil Miroslav Singer jako hlavní ekonom u Generali a člen dozorčí rady Monety, předseda dozorčí rady v Generali České pojišťovně.

Jiří RusnokZdroj: ČNB

Jiří Rusnok

(* 1960) Druhý guvernér centrální banky, který si vyzkoušel, jaké to je být předsedou úřednické vlády. Zatímco Josef Tošovský si ale do Strakovky odskočil během guvernérování, Jiřího Rusnoka nejprve Miloš Zeman jmenoval v roce 2013 předsedou tzv. úřednické vlády (která nedostala důvěru Sněmovny) a až o tři roky později guvernérem ČNB.

Jiří Rusnok vystudoval jako dosud všichni šéfové ČNB Vysokou školu ekonomickou, za socialismu pracoval ve Státní plánovací komisi, později byl ministerským úředníkem a většinu devadesátých let profesionálním odborářem. Ve vládě ale Rusnok nezačínal hned jako premiér – vyzkoušel si to už dřív, nejprv byl ministerským náměstkem, pak ministrem financí v poslední Zemanově vládě a ministrem průmyslu a obchodu pod Špidlou. Z politiky odešel dělat předsedu představenstva penzijního fondu ING a byl šéfem Asociace penzijních fondů ČR, dokud ho Miloš Zeman nejmenoval guvernérem.

Šestileté funkční období Jiřího Rusnoka končí letos posledního června. Nahradí ho Aleš Michl.

Aleš Michl
Zdroj: ČNB/Tomáš Nosil

Aleš Michl

(* 1977) Vystudoval samozřejmě Vysokou školu ekonomickou. Pracoval jako analytik a investiční stratég v Raiffeisenbank, byl ekonomickým poradcem Andreje Babiše, spoluzaložil algoritmický investiční fond. Od roku 2018 je členem bankovní rady a 1. července se ujme funkce jejího guvernéra, do které ho na jaře jmenoval prezident Miloš Zeman.

Jméno mezi ekonomy si Michl začal dělat jako publicista a později i autor knih. Od jeho předchůdců ho nejspíš odliší otevřenost a méně konzervativní styl komunikace. Nový způsob, jak mluvit s lidmi, by podle něj měla najít celá instituce. Ovšem je otázka, nakolik se Michlovi podaří své sklony k exhibici utlumit na úroveň, jaká sluší důstojné a z povahy věci konzervativní instituci, jakou je centrální banka.

Kdo je nový guvernér České národní banky a jak se v průběhu let měnil jeho pohled na ekonomiku a svět, skvěle dokumentuje série pravidelných novoročních rozhovorů s Ondřejem Tůmou, které vznikaly pro Peníze.cz a Finmag.cz. Tady je poslední díl s rozcestníkem k dílům starším: Místo Netflixu se radši naučte investovat, radí Michl

Jiří Hovorka

Autor článku Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+33
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 1 komentářů

Oblíbená témata

ČNB, inflace, úrokové sazby

A tohle už jste četli?

Úrok vyšší než Tatry. Nejlepší spořicí účet ale komplikuje daň

15. 11. 2022 | Petr Kučera | 4 komentáře

Úrok vyšší než Tatry. Nejlepší spořicí účet ale komplikuje daň

S nejvyšším úrokem na spořicím účtu přichází nováček ze Slovenska. Prozkoumali jsme jeho nabídku a porovnali ji s konkurencí.

Úrokové sazby nezměníme, rozhodla ČNB. Dál chce bránit korunu

3. 11. 2022 | Petr Kučera | 1 komentář

Úrokové sazby nezměníme, rozhodla ČNB. Dál chce bránit korunu

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní... celý článek

Vysoký úrok jen na rok? Krátké fixace jsou teď nejdražší

27. 10. 2022 | Olga Skalková

Vysoký úrok jen na rok? Krátké fixace jsou teď nejdražší

Úroky u hypoték jsou rekordně vysoké. Sázka na kratší fixace vypadá logicky. Inflace vrcholí, říká se. Až se bouře přežene, budou úroky klesat. Za jednoleté fixace se ale připlácí.

Máte starší stavebko? Je to poklad, když chcete půjčit na bydlení

25. 10. 2022 | Petr Kielar | 1 komentář

Máte starší stavebko? Je to poklad, když chcete půjčit na bydlení

Třetina českých domácností může dosáhnout na výhodný úvěr ze stavebního spoření. Úrokové sazby u smluv sjednaných před rokem 2022 začínají na 2,99 % a končí (ano, končí!) na 4,50 %. celý článek

Dáme víc, hlásí banky. Nové porovnání spořicích účtů

24. 10. 2022 | Petr Kučera | 3 komentáře

Dáme víc, hlásí banky. Nové porovnání spořicích účtů

Jak co nejlíp ochránit úspory před inflací, když je potřebujete mít snadno po ruce a nechcete zkusit investice? Tady je nezávislé porovnání spořicích účtů a termínovaných vkladů.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.