Nejlepší spořicí účty a termínované vklady. Úroky klesají, kdo dá víc?
12. 4. 2024 | Petr Kučera | 1 komentář
Banky dál snižují úročení na spoření. Kam se teď podívat, když si chcete vyšší úroky udržet co nejdéle?
Zdroj: Shutterstock
Bankovní rada České národní banky dnes podeváté za sebou rozhodla o zvýšení úrokových sazeb, tentokrát o 1,25 procentního bodu. Základní dvoutýdenní repo sazbu zvedá na 7 %, lombardní sazbu na 8 % a diskontní sazbu na 6 %. Nové sazby začnou platit zítra.
Vzhledem k vysoké inflaci se další zvýšení úroků očekávalo. Spotřebitelské ceny v květnu meziročně rostly už o 16 %, inflace je tak nejvyšší od roku 1993.
Ještě loni v červnu byla repo sazba 0,25 %, inflace ale už tehdy začínala růst (byla kolem 3 %). Radní úroky postupně zvedají, a nyní je tedy základní úrok 7 %. V blízkosti sedmi procent byl naposledy v roce 1999.
Bankovní rada hlasovala naposledy ve starém složení a s Jiřím Rusnokem jako guvernérem. Od začátku července Rusnok končí a ve funkci ho nahradí dosavadní radní Aleš Michl. Prezident Miloš Zeman od začátku července jmenoval také tři nové radní.
Rada tak bude od příštího zasedání jednat v novém složení. Že by to ale automaticky měnilo poměr sil ve prospěch vidění světa prezidenta Zemana, kterému se rychlý růst úrokových sazeb nelíbí, není jisté. Psali jsme o tom:
„Pro zklidnění budou trhy (koruna) potřebovat vidět, že nová bankovní rada nebude apriori vylučovat další pohyb sazeb směrem vzhůru a bude jasně komunikovat, že stabilizace rozvolněných inflačních očekávání je nyní naprostou prioritou. Věříme, že k tomu nakonec dojde, ale může to trvat i několik nadcházejících měsíců – do srpnového/zářijového zasedání. V mezičase bude klíčové, aby měly trhy jistotu, že bankovní rada neodvolá probíhající intervence na podporu koruny,“ říká Jan Bureš, ekonom Patria Finance.
„S přihlédnutím k aktuální výši sazeb a více holubičím příchozím členům očekáváme, že dnešní zvýšení bylo v letošním roce poslední a na srpnovém zasedání se již rada přikloní ke stabilitě sazeb. Ta by měla trvat minimálně do konce letošního roku,“ myslí si Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank. Jako holubice jsou ve finanční hantýrce v tomto případě označováni ti, kdo jsou proti aktivnímu boji centrální banky s inflací, a jsou tedy proti zvyšování sazeb. Druhý „tábor“ se označuje jako jestřábi.
Celková situace je momentálně nepředvídatelná. Ruská invaze na Ukrajinu výrazně zvýšila nejistotu na trzích, což dál tlačí na inflaci: drahá je ropa, plyn nebo třeba pšenice. Jistotou je jenom vysoká inflace, která má v příštích měsících vystoupat na vrchol a pak snad začít postupně padat.
„Inflace pravděpodobně dosáhne lokálního vrcholu v červnu tohoto roku, podle našich aktuálních odhadů v okolí 17 %. Dražší energie a potraviny na globálních trzích pak ovšem mohou vést ke konci roku 2022 k dosažení druhého a vyššího vrcholu. Celkový ústup od vyšší inflace v roce 2023 by pak byl daleko pomalejší a i po většinu tohoto roku by se inflace pohybovala vysoko nad inflačním cílem ČNB,“ říká Bureš.
Centrální banky zvyšují úroky, když chtějí ekonomiku přibrzdit. Vyšší úroky totiž znamenají dražší úvěry a výhodnější spoření. Tato kombinace má snížit ochotu lidí a firem utrácet. A když klesne poptávka, mají klesat i ceny. Na druhou stranu s vysokými cenami komodit na světových trzích toho ČNB moc nenadělá.
Růst ceny peněz už je vidět nějakou dobu na hypotečním trhu. Zatímco před rokem banky hypotéky běžně nabízely s úrokem kolem 2,5 %, teď už je průměrný úrok blízko 6 % a bude dál růst.
Úroky už banky zvedly i u spoření. Několik jich teď nabízí na spořicím účtu úrok začínající čtyřkou. Raiffiesenbank dává 4,5 % na vklad do 250 tisíc korun, pokud máte v bance i běžný účet a uděláte kartami od RB alespoň tři transakce za měsíc. Banka Creditas nabízí 4,1 % na vklady do 350 tisíc korun bez dalších podmínek.
Úroky v reakci na zdražování zvyšují i jiné centrální banky. Polská centrální banka před dvěma týdny zvýšila základní úrokovou sazbu na 6 %, Polsko má podobně vysokou inflaci jako Česko.
Od uvolněné měnové politiky postupně odchází také americký Fed, který před týdnem zvýšil cílové pásmo základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,50 až 1,75 %. Jednalo se o nejrazantnější zvýšení úrokových sazeb od roku 1994. Inflace je v USA nejvyšší za posledních 40 let (8,6 % v květnu). Šéf Fedu Jerome Powell navíc upozornil, že na příštím zasedání koncem července očekává další zvýšení o půl až tři čtvrtě procentního bodu a do konce roku má být základní úroková sazba v pásmu 3,25 až 3,5 %.
Spočítejte si, jak inflace znehodnocuje úspory. Co udělá s hodnotou vašich peněz a jak klesá kupní síla? Ukážeme, kolik vám zůstane v následujících letech, když meziroční inflace dosáhne určité hodnoty. A umíme to i naopak: Kolik vám zůstalo z vašich úspor v předchozích letech?
„Fed je ve velice složité pozici. V novodobé historii se totiž jedná o první cyklus zvyšování úrokových sazeb, v jehož rámci americká ekonomika zpomaluje. Navíc americkou ekonomiku trápí obrovský dluh, který je na absolutním historickém maximu. Poměr vládního dluhu k HDP činí 125 % a v absolutním vyjádření dosahuje americký vládní dluh 30 bilionů dolarů,“ říká Michal Stupavský, investiční stratég Conseq Investment Management.
„Jednoduchou matematikou pak zjistíme, že zvýšení úrokových sazeb o jeden jediný procentní bod přibližně znamená zvýšení ročních úrokových plateb z amerického vládního dluhu o 300 miliard dolarů! To samozřejmě za předpokladu paralelního posunu americké výnosové křivky. Jsem proto toho názoru, že vzhledem k bezprecedentní úrovni amerického dluhu, vládního i soukromého, nebude mít Fed v žádném případě prostor zvýšit základní úrokové sazby výrazně nad 4 %,“ dodává Stupavský.
V půlce června poprvé za 15 let úroky zvýšila také švýcarská centrální banka. V porovnání s Českem jde ovšem pořád o jiný svět – hlavní úrokovou sazbu zvedla na minus 0,25 % z dosavadních minus 0,75 %. Signál je ale jasný, proti rostoucí inflaci bude švýcarská centrální banka aktivní a vedle rostoucích úroků nevylučuje ani měnové intervence. Meziroční míra inflace ve Švýcarsku v květnu vyrostla na 2,9 %, nejvýš za téměř 14 let.
Od července by pak úroky měla začít zvyšovat i Evropská centrální banka (ECB), která sazby nastavuje pro celou eurozónu a základní úrok stále drží na nule. Inflace v eurozóně naposledy v květnu vystoupala na 8,1 %, ale ECB musí řešit sazby pro země s rozdílnými podmínkami: například v Estonsku je inflace 20,1 %, v Řecku 10,5 %, v Německu 8,7 % nebo ve Francii 5,8 %. ECB má těžkou pozici i s ohledem na vysoké zadlužení některých převážně jihoevropských zemí. Když nedávno oznámila plán na utažení měnové politiky včetně růstu úroků, trh ihned reagoval.
„ECB by sice s ohledem na velmi vysokou inflaci ráda svoji politiku utáhla a nechala euro posílit, ale první takový pokus trh potrestal výprodejem italského vládního dluhopisu, takže ECB musela přispěchat s ujištěním, že italské kreditní marže nenechá roztáhnout. To však v praxi znamená, že ECB bude muset do své bilance kupovat více a více italských dluhopisů, což (pokud tuto politiku nebude nějak jinak sterilizovat) může znamenat další uvolnění měnových podmínek a fakticky i tlak na oslabení eura,“ říká Jan Čermák, analytik ČSOB.
Zdroj: Peníze.cz, ČNB
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
22. 6. 2022 17:47, Hans
My máme alespoň šanci se těmi úrokovými sazbami bránit, protože máme dluh jen 40% HDP. Zatímco FED, ECB a JCB můžou pouze předstírat, že bojují s inflací. Ve skutečnosti nedokážou reálně zvednout sazby nad 3%, protože při dluhu 100+% HDP by zbankrotovaly. Takže to co hrajou je akorát psychologické divadlo a snaha vyvolat recesi a tím schladit inflaci. Jenže ta inflace má krom špatné monetární politiky i vnější příčiny (ceny ropy, energií, lockdowny v číně, OPEC na straně Ruska), takže to co nás čeká je nejspíš stagflace, jak tady tvrdím už pár měsíců. Z těch 3 - FED, ECB a JCB jako první cracknou buď ECB nebo JCB. Všechny 3 banky už bojují se zhroucením dluhopisového trhu pomocí tzv. YCC (yield curve control), což je akorát další forma QE, tj centrální banky skupují masivně dluhopisy, aby udržely jejich výnosy pod kontrolou. To je taky důvod výrazného oslabování yenu. Takže z mého pohledu buďme rádi že nemáme euro a že máme relativně malý dluh. I tak nás to nejspíš smete, protože jsme malá zemička plně závislá na vnějším světě.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
22. 6. 2022 15:11
To jsou kroky, které spolu s s vládou potopí naši ekonomiku.
V diskuzi je celkem (30 komentářů) příspěvků.