ČNB zvyšuje úroky víc, než se čekalo

Bankovní rada České národní banky dnes po osmé za sebou rozhodla o zvýšení úrokových sazeb, tentokrát o 0,75 procentního bodu. Základní dvoutýdenní repo sazbu zvedá na 5,75 %, lombardní sazbu na 6,75 % a diskontní sazbu na 4,75 %. Nové sazby začnou platit zítra.

Vzhledem k inflaci se další zvýšení úroků očekávalo. Inflace v březnu vyskočila na 12,7 %, je nejvyšší od roku 1998 a dál roste. Analytici se ale většinou shodovali, že tentokrát bankovní rada nezvýší sazby o víc než 0,5 procentního bodu. Někteří radní totiž v posledních dnech mluvili o tom, že ekonomický růst zpomaluje, takže už není potřeba úroky tak rychle zvedat. Dnešní rozhodnutí sedmičlenné rady tedy zřejmě ukazuje, že rizika vysoké inflace stále převyšují nad možnými riziky brždění růstu.

Ještě loni v červnu byla repo sazba 0,25 %. Na konci března radní tento základní úrok zvedli o 0,5 procentního bodu, na začátku února o 0,75 procentního bodu, před Vánoci o jeden procentní bod, na začátku listopadu o 1,25 procentního bodu, na konci září o 0,75 procentního bodu, v červnu a srpnu to bylo pokaždé o 0,25 procentního bodu. V blízkosti šesti procent byl základní úrok naposledy v roce 1999.

Celková situace je momentálně nepředvídatelná. Ruská invaze na Ukrajinu výrazně zvýšila nejistotu na trzích, což dál tlačí na inflaci: drahá je ropa, plyn nebo třeba pšenice. Jistotou pro další měsíce je jenom vysoká inflace, která má podle nové prognózy ČNB vyrůst k 15 % v polovině letošního roku, kdy má být na vrcholu. Pokračující válka také vede k ochlazování ekonomického růstu (i když jsme stále daleko od recese), což může snižovat chuť radních na další růst úrokových sazeb.

Kolik to žere

Zdroj: Shutterstock

Spočítejte si, jak inflace znehodnocuje úspory. Co udělá s hodnotou vašich peněz a jak klesá kupní síla? Ukážeme, kolik vám zůstane v následujících letech, když meziroční inflace dosáhne určité hodnoty. A umíme to i naopak: Kolik vám zůstalo z vašich úspor v předchozích letech?

Kalkulačka inflace

„Současný ekonomický vývoj vykazuje stagflační trend, což je obecně pro centrální banky nepříjemné dilema. ČNB však dle všeho stále považuje jako prioritní boj s inflací a neobává se přílišného zpomalení reálné ekonomiky. Další směřování politiky ČNB však mohou ovlivnit i nadcházející změny ve vedení banky v polovině letošního roku. Trh po dnešním rozhodnutí čeká, že se sazby ČNB letos dostanou mírně nad hranici šesti procent,“ říká Jakub Seidler, ekonom České bankovní asociace.

Úroky rostou i v bankách

Centrální banky zvyšují úroky v situaci, kdy chtějí ekonomiku přibrzdit. Vyšší úroky totiž znamenají dražší úvěry a výhodnější spoření. Tato kombinace má snížit ochotu lidí a firem utrácet. A když klesne poptávka, mají klesat i ceny.

Na druhou stranu s vysokými cenami komodit na světových trzích toho ČNB moc nenadělá. Mohla by intervenovat za silnější korunu, což by ale mělo omezený dopad. Posílení koruny o 10 procent by meziroční inflaci snížilo maximálně o dva procentní body, vypočítal Seidler.

Růst ceny peněz už je vidět nějakou dobu na hypotečním trhu. Zatímco před rokem je banky běžně nabízely s úrokem mezi 2 a 2,5 %, teď už průměrný úrok vyšplhal nad 5,3 %.

Úroky už banky zvedly i u spoření. Několik jich teď nabízí na spořicím účtu úrok začínající čtyřkou. Nejvíc na jednoduchém spořicím účtu bez složitých podmínek dává Trinity Bank. Hned poté, co ČNB zveřejnila dnešní rozhodnutí, oznámila Trinity další zvýšení úroků na spořicím účtu: 4,58 % na vklady do 400 tisíc korun, při roční fixace lze dosáhnout na 5,08 %. Dá se čekat, že postupně se přidají další banky.

Přituhuje, sazby letí vzhůru. Vyhlíží snad ČNB nového guvernéra?

Rychlý růst v USA

Podobně jako Česko je na tom s úrokovými sazbami sousední Polsko, kde také bojují s podobně vysokou inflací. Polská centrální banka také dnes rozhoduje o navýšení úrokových sazeb a analytici čekají růst o celý procentní bod na 5,5 %. Naopak v eurozóně, kde inflace v dubnu podle dat Eurostatu dělala 7,5 %, zůstává základní úrok na nule. Vedení Evropské centrální banky nechce zvýšenými úroky podvazovat ekonomický růst a nedomnívá se, že by zvyšováním úroku mohlo účinně bojovat s rostoucími cenami, protože příčiny vysoké inflace nevidí vznikat v eurozóně.

Ve Spojených státech naopak nově úroky zvedají, a to o 0,5 procentního bodu do rozmezí 0,75 až 1 %. Šéf Fedu Jerome Powell navíc oznámil, že v červnu a červenci může přijít další růst postupně vždy o 0,5 procentního bodu. „Podobně rychlé utahování z nulové hladiny americká ekonomika nepamatuje a plánované měkké přistání bude pro Fed extrémně složité,“ říká Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank.

Klíčové sazby

• Dvoutýdenní repo sazba a diskontní sazba určují, za jakých podmínek ČNB přijímá vklady od tuzemských bank. Čím vyšší úrok nabídne, tím víc peněz si u ní běžné banky uloží – tím ČNB takzvaně stahuje likviditu, tedy množství peněz na finančním trhu dostupných pro úvěry lidem a firmám.
• „Když má obchodní banka přebytek peněz (třeba přijala více vkladů, než kolik upotřebí na úvěrech), může s nimi udělat dvě věci. Buď je poskytnout jiné bance (za úrokovou sazbu mezibankovního trhu PRIBOR), která třeba nepřijala tolik vkladů, aby pokryla úvěry. Nebo je právě uložit u ČNB – a to je sázka na jistotu,“ vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
• Jedna obchodní banka nepůjčí jiné obchodní bance, pokud za to nezíská určitý úrok navíc oproti uložení peněz u ČNB. Diskontní sazba tedy představuje spodní hranici pro tržní úrokovou sazbu PRIBOR.
• Čím nižší PRIBOR je, tím nižší jsou zpravidla úvěry pro klienty jakékoli obchodní banky. Obchodní banky úročí své produkty (hypotéky, spotřebitelské úvěry a podobně) tak, že vyjdou z PRIBORu, přičtou přirážku za riziko a ziskovou marži.
• PRIBOR přitom zároveň nebude vyšší, než je třetí z klíčových sazeb ČNB – sazba lombardní. „Ta určuje, za jaký úrok si obchodní banky mohou od ČNB naopak půjčit. ČNB má jistotu, že banky si nebudou na mezibankovním trhu půjčovat za sazbu vyšší, než je sazba lombardní. Proč by si půjčovaly dráž, když si mohou od ČNB půjčit levněji. Lombardní sazba tedy představuje horní hranici pro úrokovou sazbu PRIBOR,“ vysvětluje Kovanda.

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem