Úroky jsou nejvýš od finanční krize. ČNB přidala víc, než se čekalo

Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla o pátém zvýšení úrokových sazeb v řadě. A znovu je růst výrazný: Základní dvoutýdenní repo sazbu zvedá na 3,75 %, lombardní sazbu na 4,75 % a diskontní sazbu na 2,75 %. Nové sazby začnou platit zítra.

Vzhledem k inflaci, která naposledy v listopadu vyskočila na 6 % a má dál růst, se výraznější zvýšení úroků očekávalo. Tentokrát radní základní úrok zvedli o jeden procentní bod. Analytici většinou čekali zvýšení o 0,75. Na začátku listopadu radní zákaldní sazbu zvedli o 1,25 procentního bodu, na konci září o 0,75 procentního bodu a v červnu a srpnu to bylo pokaždé o 0,25 procentního bodu.

Jde o mimořádnou situaci: na konci září to bylo poprvé v tomto tisíciletí, co rada na jednom zasedání základní úrok zvedla o víc jak základních 0,25 procentního bodu. Ještě v červnu základní úrok dělal 0,25 % a nad třemi procenty byl naposledy v krizovém roce 2008.

Během koronavirové epidemie jde už o druhý rychlý obrat v měnové politice ČNB. Před ní centrální banka brzdila rozjetou ekonomiku a v únoru 2020 repo sazbu zvýšila na 2,25 %. Pak ale v západním světě nastoupila pandemie, na pár týdnů se zastavila globální ekonomika a centrální banka poslala postupně své úroky ke dnu. Od loňského května tak repo sazba do letošního konce června byla na 0,25 %. Pak se ale utrhla inflace ze řetězu, a centrální banka na to musela začít reagovat, i když ekonomický růst začal zpomalovat a objevují se zprávy o možném nástupu stagflace.

Jak porazit inflaci?

Zdroj: Shutterstock

• Začít investovat? Nemám dost peněz. Experti radí, co s tím
• Jak porazit inflaci. Spořicí účet už nestačí
• Investice pro začátečníky. Kam s penězi, když už vás štve spoření v bance
• Vyplatí se Dluhopis Republiky? Prozkoumali jsme dárek od Schillerové

„Další zvýšení úrokových sazeb považuji za poněkud přehnané, i když se vzhledem ke zvyšujícímu tempu růstu cen dalo očekávat. Využití tohoto nepřímého monetárního nástroje zasahuje pouze část inflačních vlivů. Vzhledem k tomu, že velká část inflačních tlaků je do tuzemské ekonomiky importována z globálních trhů, mohlo by takto výrazné zvýšení úrokových sazeb v krátkém horizontu zapříčinit stagflaci,“ komentuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Bankovní rada ukazuje odhodlanost dostat inflaci výhledově zpět ke dvěma procentům, což je její dlouhodobý cíl. Inflaci na současnou úroveň ale z velké části tlačí nákladové tlaky související se znovu nastartovanou globální ekonomikou. I další země zažívají období vysoké inflace, například Německo v listopadu hlásilo její meziroční růst o 5,2 %, což je nejvyšší hodnota téměř za posledních 30 let. V Česku jsme si inflační tlaky navíc zvýšili i sami – třeba zrušením superhrubé mzdy, které podstatně snížilo zdanění práce.

Inflace by měla vrcholit na začátku roku 2022, kdy se v Česku může dostat až zhruba k osmi procentům. Po pár měsících by pak měla začít klesat. ČNB čeká, že v posledním čtvrtletí roku 2022 by se měla pohybovat těsně nad hranicí 4 % a v následujícím čtvrtletí by měla klesnout k úrovni zhruba 2,5 %. Situace je nyní ale velmi nepřehledná a vývoj se může rychle měnit. Kritická je dál situace u energií, kde se spíše předpokládalo, že ceny na burzách budou postupně klesat z říjnových rekordních hodnot. Nyní ale energetické burzy hlásí další rekordy. Pokud nepůjde o krátkodobý výkyv, bude to vytvářet značný tlak na další růst cen.

Zpět ale k sazbám, které dnes ČNB opět zvedla. Centrální banky zvyšují úroky v situaci, kdy chtějí ekonomiku přibrzdit. Vyšší úroky totiž znamenají dražší úvěry a v ideálním světě, kde se vyšší úroky propíší i do úroků na spoření, také větší chuť lidí držet peníze na bankovních účtech, tedy nižší ochotu utrácet.

Růst ceny peněz už je vidět nějakou dobu na hypotečním trhu. Zatímco na začátku roku 2021 se hypotéky běžně prodávaly s úrokem pod dvě procenta, teď je úrok u nových hypoték už v blízkosti čtyř procent a bude dál růst.

Hypotéky vyletí k pěti procentům, ČNB překvapila

Úroky už banky zvedly i u spoření. Nejvíc na jednoduchém spořicím účtu bez složitých podmínek dává Trinity Bank, která na dnešní rozhodnutí ihned zareagovala a na nové vklady dává úrok 3,08 % (dosud to bylo 2,58 %). Ani její zhodnocení však na současnou inflaci nestačí a peníze v bankách tak reálně ztrácejí na hodnotě. Kdo nechce riskovat ztrátu úspor, může využít protiinflační dluhopis, který nabízí ministerstvo financí. Aktuální úpis u něj končí zítra. Zda ho bude ministerstvo financí nabízet i pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS), zatím není jisté.

Současná výše úroků ČNB už se zřejmě blíží ke svému vrcholu. Například analytici Raiffeisenbank očekávají, že na příštím únorovém jednání bankovní rada zvýší základní repo sazbu o 0,25 až 0,5 procentního bodu. Záležet bude na tom, jak vysoko inflace vystoupá na začátku roku 2022. To by mohlo být zvýšení na nějakou dobu poslední.

„Prognóza ČNB pak stejně jako ta naše očekává zvolnění inflace ve druhé polovině roku, což by ČNB mělo umožnit začít snižovat repo sazbu směrem k neutrální úrovni (kolem 3 % – poznámka redakce). Ovšem pokud by se inflace ukázala být perzistentnější a její ústup by byl pouze mírný, je riziko, že sazby zůstanou vyšší ve většině příštího roku,“ píše analytický tým Raiffeisenbank.

Klíčové sazby

• Dvoutýdenní repo sazba a diskontní sazba určují, za jakých podmínek ČNB přijímá vklady od tuzemských bank. Čím vyšší úrok nabídne, tím víc peněz si u ní běžné banky uloží – tím ČNB takzvaně stahuje likviditu, tedy množství peněz na finančním trhu dostupných pro úvěry lidem a firmám.
• „Když má obchodní banka přebytek peněz (třeba přijala více vkladů, než kolik upotřebí na úvěrech), může s nimi udělat dvě věci. Buď je poskytnout jiné bance (za úrokovou sazbu mezibankovního trhu PRIBOR), která třeba nepřijala tolik vkladů, aby pokryla úvěry. Nebo je právě uložit u ČNB – a to je sázka na jistotu,“ vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
• Jedna obchodní banka nepůjčí jiné obchodní bance, pokud za to nezíská určitý úrok navíc oproti uložení peněz u ČNB. Diskontní sazba tedy představuje spodní hranici pro tržní úrokovou sazbu PRIBOR.
• Čím nižší PRIBOR je, tím nižší jsou zpravidla úvěry pro klienty jakékoli obchodní banky. Obchodní banky úročí své produkty (hypotéky, spotřebitelské úvěry a podobně) tak, že vyjdou z PRIBORu, přičtou přirážku za riziko a ziskovou marži.
• PRIBOR přitom zároveň nebude vyšší, než je třetí z klíčových sazeb ČNB – sazba lombardní. „Ta určuje, za jaký úrok si obchodní banky mohou od ČNB naopak půjčit. ČNB má jistotu, že banky si nebudou na mezibankovním trhu půjčovat za sazbu vyšší, než je sazba lombardní. Proč by si půjčovaly dráž, když si mohou od ČNB půjčit levněji. Lombardní sazba tedy představuje horní hranici pro úrokovou sazbu PRIBOR,“ vysvětluje Kovanda.

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

KREDITNÍ KARTA SMART

Získejte nyní 5 % zpět z každého tankování

Sjednat online

Sdílejte článek, než ho smažem