Peníze dál rychle zdražují. ČNB prudce zvedá sazby

Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla o čtvrtém zvýšení úrokových sazeb v řadě. A znovu přidala o dost víc než předtím: Základní dvoutýdenní repo sazbu zvedá na 2,75 %, lombardní sazbu na 3,75 % a diskontní sazbu na 1,75 %. Nové sazby začnou platit zítra.

Vzhledem k inflaci, která naposledy v září vyskočila k pětiprocentní hranici a má dál růst, se výraznější zvýšení úroků očekávalo. Ne ale tak zásadní, k jakému rada sáhla. Tentokrát základní úrok zvedla o 1,25 procentního bodu, zatímco na konci září to bylo o 0,75 procentního bodu a v červnu a srpnu to bylo pokaždé o 0,25 procentního bodu. Jde o mimořádnou situaci: na konci září to bylo poprvé v tomto tisíciletí, co rada na jednom zasedání základní úrok zvedla o víc jak základních 0,25 procentního bodu.

Ještě předtím sazby zvyšovala naposledy loni v únoru, kdy ještě brzdila rozjetou ekonomiku a základní repo sazbu zvýšila z 2 na 2,25 %. Pak ale v západním světě nastoupila pandemie koronaviru, na pár týdnů se zastavila globální ekonomika a centrální banka poslala postupně své úroky ke dnu. Od loňského května tak repo sazba do letošního konce června byla na 0,25 %.

Jak porazit inflaci?

Zdroj: Shutterstock

• Začít investovat? Nemám dost peněz. Experti radí, co s tím
• Jak porazit inflaci. Spořicí účet už nestačí
• Investice pro začátečníky. Kam s penězi, když už vás štve spoření v bance

„Hlavním důvodem pro agresivnější postup ČNB je vysoká inflace, příslib jejího dalšího nárůstu a destabilizace inflačních očekávání. K tomu se přidává i relativně slabá koruna, které se nedaří primárně proto, že kormidlo začínají obracet vedle ČNB i velké světové centrální banky v čele s Fedem a v závěsu s Bank of England. A to je na trzích vidět na rychlém růstu krátkých dolarových výnosů, které pak působí jako magnet vysávající kapitál z rizikovějších koutů globálního finančního systému,“ říká Jan Bureš, ekonom Patria Finance.

Bankovní rada ukazuje odhodlanost dostat inflaci výhledově zpět ke dvěma procentům, což je její dlouhodobý cíl. Inflaci na současnou úroveň ale tlačí především nákladové tlaky související se znovu nastartovanou globální ekonomikou. Ty by v následujících měsících ale mohly povolit a pak by měla začít působit měnová politika ČNB.

ČNB ve svém novém výhledu očekává průměrnou inflaci v příštím roce 5,6 %, přičemž na začátku roku by se měla dostat dokonce k 7 %. 

Centrální banky zvyšují úroky v situaci, kdy chtějí ekonomiku přibrzdit. Vyšší úroky totiž znamenají dražší úvěry a v ideálním světě, kde se vyšší úroky propíší i do úroků na spoření, také větší chuť lidí držet peníze na bankovních účtech, tedy nižší ochotu utrácet.

Seidler: ČNB inflaci hned nezastaví, zdražovat se bude dál

Růst ceny peněz už je vidět nějakou dobu na hypotečním trhu. Zatímco na začátku roku 2021 se hypotéky běžně prodávaly s úrokem pod dvě procenta, teď se úrok u nových hypoték pohybuje v rozmezí od tří do čtyř procent.

Úroky už některé banky zvedly i u spoření. Na dnešní rozhodnutí ČNB už reagovala Trinity Bank a zvýšila úrok na spořicím účtu na 2,08 % ročně. Jde o nejvyšší úrok na spořicích účtech v Česku, Trinity navíc úrok neomezuje jen na určitou výši vkladu. Zároveň ale platí, že tento úrok je jen pro nově zřízené spořicí účty a vklady. Do teď Trinity nabízela úrok 1,58 % a i ten byl nejvyšší na trhu. Zvýšení úroku na spořicím účtu oznámila také Air Bank, která ho zvýší až od 22. listopadu, a to na 1,5 % (ze současných 0,75 %). Úrok je na vklad do 250 tisíc korun a dostane ho jen ten, kdo za měsíc udělá alespoň pět plateb kartou.

Kdo má volné prostředky a nechce s nimi riskovat ztrátu, pro toho se nabízí protiinflační dluhopis, který nabízí ministerstvo financí.

Historický vývoj repo sazby v grafu:

Klíčové sazby

• Dvoutýdenní repo sazba a diskontní sazba určují, za jakých podmínek ČNB přijímá vklady od tuzemských bank. Čím vyšší úrok nabídne, tím víc peněz si u ní běžné banky uloží – tím ČNB takzvaně stahuje likviditu, tedy množství peněz na finančním trhu dostupných pro úvěry lidem a firmám.
• „Když má obchodní banka přebytek peněz (třeba přijala více vkladů, než kolik upotřebí na úvěrech), může s nimi udělat dvě věci. Buď je poskytnout jiné bance (za úrokovou sazbu mezibankovního trhu PRIBOR), která třeba nepřijala tolik vkladů, aby pokryla úvěry. Nebo je právě uložit u ČNB – a to je sázka na jistotu,“ vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
• Jedna obchodní banka nepůjčí jiné obchodní bance, pokud za to nezíská určitý úrok navíc oproti uložení peněz u ČNB. Diskontní sazba tedy představuje spodní hranici pro tržní úrokovou sazbu PRIBOR.
• Čím nižší PRIBOR je, tím nižší jsou zpravidla úvěry pro klienty jakékoli obchodní banky. Obchodní banky úročí své produkty (hypotéky, spotřebitelské úvěry a podobně) tak, že vyjdou z PRIBORu, přičtou přirážku za riziko a ziskovou marži.
• PRIBOR přitom zároveň nebude vyšší, než je třetí z klíčových sazeb ČNB - sazba lombardní. „Ta určuje, za jaký úrok si obchodní banky mohou od ČNB naopak půjčit. ČNB má jistotu, že banky si nebudou na mezibankovním trhu půjčovat za sazbu vyšší, než je sazba lombardní. Proč by si půjčovaly dráž, když si mohou od ČNB půjčit levněji. Lombardní sazba tedy představuje horní hranici pro úrokovou sazbu PRIBOR,“ vysvětluje Kovanda.

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem