ČNB výrazně zvyšuje úroky, banky vylepší spoření

Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla o třetím zvýšení úrokových sazeb v řadě. A tentokrát přidala výrazně: Základní dvoutýdenní repo sazbu zvedá na 1,50 %, lombardní sazbu na 2,50 % a diskontní sazbu na 0,50 %. Nové sazby začnou platit zítra. Některé banky už měly předem připravenou reakci: Hello bank a Trinity Bank od zítřka zvýhodní spoření, Air Bank to udělá zhruba do dvou týdnů.

Vzhledem k inflaci, která naposledy v srpnu překročila čtyřprocentní hranici a experti čekají její růst do konce roku ještě zhruba o procentní bod, se výraznější zvýšení úroků očekávalo. Tentokrát bankovní rada ČNB základní úrok zvedla o 0,75 procentního bodu, zatímco v červnu a sprnu to bylo vždy o 0,25 procentního bodu. Jde o mimořádnou situaci: je to poprvé v tomto tisíciletí, co rada na jednom zasedání základní úrok zvedla o víc jak základních 0,25 procentního bodu.

Ještě předtím sazby zvyšovala naposledy loni v únoru, kdy ještě brzdila rozjetou ekonomiku a základní repo sazbu zvýšila z 2 na 2,25 %. Pak ale v západním světě nastoupila pandemie koronaviru, na pár týdnů se zastavila globální ekonomika a centrální banka poslala postupně své úroky ke dnu. Od loňského května tak repo sazba do letošního konce června byla na 0,25 %.

„Dnešní zvýšení překonalo očekávání analytiků a investorů, kteří čekali zvýšení o půl procentního bodu. Jde o krok, který centrální banka od ledna 1998, kdy začala cílovat inflaci, ještě nikdy neudělala,“ říká Martin Gürtler, ekonom Komerční banky.

Jak porazit inflaci?

Zdroj: Shutterstock

• Začít investovat? Nemám dost peněz. Experti radí, co s tím
• Jak porazit inflaci. Spořicí účet už nestačí
• Investice pro začátečníky. Kam s penězi, když už vás štve spoření v bance

Bankovní rada ukazuje odhodlanost dostat inflaci výhledově zpět ke dvěma procentům, což je její dlouhodobý cíl. Inflaci na současnou úroveň ale tlačí především nákladové tlaky související se znovu nastartovanou globální ekonomikou. Ty by v následujících měsících ale mohly povolit a pak by měla začít působit měnová politika ČNB.

„Navzdory agresivnějšímu kroku ČNB bude samotný růst úrokových sazeb inflaci brzdit velmi pomalu, tento nástroj funguje až s větším zpožděním kolem jednoho roku. V krátkém pohledu však může mít alespoň signalizační efekt v tom smyslu, že bude omezovat růst inflačních očekávání. Zároveň více jestřábí hlas centrální banky patrně dodá impulz k posílení koruny, což bude inflaci tlumit rychleji skrz dovážené ceny,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.

„To, že dnešní výrazné zvýšení sazeb bude veřejností vnímáno jako nestandardní, je vlastně pro centrální banku dobře. Potřebuje totiž vyslat silný signál, že je připravena s inflací bojovat. Očekávání domácností a firem ohledně budoucího růstu spotřebitelských cen se totiž v poslední době zvýšila a s tím spojené obavy se již podepisují i v nižší důvěře v ekonomiku,“ dodává Gürtler. Zpřísňování měnové politiky bude podle analytiků pokračovat i ve zbytku letošního roku a konkrétně ti z Komerční banky očekávají na konci roku 2021 repo sazbu ve výši 2 %.

Centrální banky zvyšují úroky v situaci, kdy chtějí ekonomiku přibrzdit. Vyšší úroky totiž znamenají dražší úvěry a v ideálním světě, kde se vyšší úroky propíší i do úroků na spoření, také větší chuť lidí držet peníze na bankovních účtech, tedy nižší ochotu utrácet.

„Základní sazby ČNB mají vliv na cenu krátkodobých finančních nástrojů a úvěrů s pohyblivou úrokovou sazbou jako jsou podnikatelské úvěry, mohou zvýšit cenu úvěrů s kratší splatností a mohou se dotknout i spotřebitelských úvěrů,“ říká Marcela Mazáková, hypoteční analytička společnosti Partners.

Porostou ceny až do nebe? Inflace očima expertů

Růst ceny peněz už je vidět nějakou dobu na hypotečním trhu. Nabídkové sazby běžně začínají kolem úrovně 2,6 % a experti odhadují, že v příštích měsících se budeme blížit k tříprocentní hranici.

Úroky už začínají některé banky zvedat i u spoření. Po předchozím růstu sazeb zvedly úroky Trinity Bank (1,08 % do 100 tisíc) a v Expobank (0,75 % na vše). Po dnešním rozhodnutí bankovní rady ČNB ohlásila růst úrokové sazby u spořicího účtu Hello bank, a to od pátku 1. října ze současných 0,6 na 1 %, dál úročí jenom vklady do 200 tisíc korun. Spořicí účet bude od začátku října výhodnější také v Trinity Bank, který zvýší úrok z 1,08 na 1,58 % a na pozici jedničky tak zvýší náskok před konkurencí, navíc nově bez omezení výše vkladu. Zvýšení úroků u spoření avizovala také Air Bank, konkrétní bude v průběhu zhruba dvou týdnů.

Další banky zatím spoření nezvýhodnily, přestože samy na vyšších sazbách okamžitě vydělávají, když přebytečnou hotovost u centrální banky ukládají s vyšším úrokem. 

Historický vývoj repo sazby v grafu:

Klíčové sazby

• Dvoutýdenní repo sazba a diskontní sazba určují, za jakých podmínek ČNB přijímá vklady od tuzemských bank. Čím vyšší úrok nabídne, tím víc peněz si u ní běžné banky uloží – tím ČNB takzvaně stahuje likviditu, tedy množství peněz na finančním trhu dostupných pro úvěry lidem a firmám.
• „Když má obchodní banka přebytek peněz (třeba přijala více vkladů, než kolik upotřebí na úvěrech), může s nimi udělat dvě věci. Buď je poskytnout jiné bance (za úrokovou sazbu mezibankovního trhu PRIBOR), která třeba nepřijala tolik vkladů, aby pokryla úvěry. Nebo je právě uložit u ČNB – a to je sázka na jistotu,“ vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
• Jedna obchodní banka nepůjčí jiné obchodní bance, pokud za to nezíská určitý úrok navíc oproti uložení peněz u ČNB. Diskontní sazba tedy představuje spodní hranici pro tržní úrokovou sazbu PRIBOR.
• Čím nižší PRIBOR je, tím nižší jsou zpravidla úvěry pro klienty jakékoli obchodní banky. Obchodní banky úročí své produkty (hypotéky, spotřebitelské úvěry a podobně) tak, že vyjdou z PRIBORu, přičtou přirážku za riziko a ziskovou marži.
• PRIBOR přitom zároveň nebude vyšší, než je třetí z klíčových sazeb ČNB - sazba lombardní. „Ta určuje, za jaký úrok si obchodní banky mohou od ČNB naopak půjčit. ČNB má jistotu, že banky si nebudou na mezibankovním trhu půjčovat za sazbu vyšší, než je sazba lombardní. Proč by si půjčovaly dráž, když si mohou od ČNB půjčit levněji. Lombardní sazba tedy představuje horní hranici pro úrokovou sazbu PRIBOR,“ vysvětluje Kovanda.

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem