Nejlepší spořicí účty a termínované vklady. Nové žebříčky
14. 11. 2023 | Petr Kučera | 2 komentáře

Kam se teď podívat, když chcete úspory ochránit před inflací líp než na běžném účtu, ale zároveň nemáte zájem je investovat?
Bankovní rada České národní banky. (Foto: ČNB)
Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 2 %, diskontní sazba na 1 % a lombardní sazba na 3 %, potvrdila mluvčí Markéta Fišerová.
Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovalo pět členů rady. Dva byli pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. „Nebyla to jednoduchá debata, ten poměr hlasování to částečně vyjadřuje. Rozhodně to ale nebyla debata o tom, jestli budeme snižovat sazby,“ uvedl Jiří Rusnok, guvernér ČNB.
Analytiky rozhodnutí nepřekvapilo. „ČNB volí stabilitu sazeb v nejisté době,“ reaguje Michal Brožka z Komerční banky. „Nic jiného se nečekalo, a to i z toho důvodu, že ČNB nemá v ruce novou prognózu. Výroky centrálních bankéřů v minulých týdnech připomněly, že ČNB zatím nevidí prostor pro vážnější diskuze o snižování úrokových sazeb. Inflace je rychlejší, koruna slabší a domácí poptávka silná. Naopak zhoršující se ekonomická situace v zahraničí současně brzdí jakoukoliv ochotu sazby zvýšit,“ upřesňuje. V příštím roce je podle něj pravděpodobné, že se sazby nezmění.
ČNB si na finančních trzích dlouhodobě a úspěšně buduje image slona v porcelánu. Setrvale dává přednost svým modelům reality před realitou samotnou, a tak se dostala do situace, že ji trhy prostě ignorují. Komentář Martin Mašáta.
„Čistě z pohledu vývoje domácí ekonomiky dnes bankovní rada mohla úrokové sazby zvýšit, vývoj v zahraničí však v tuto chvíli představuje výrazné riziko, které přesvědčilo radní měnovou politiku raději nezpřísňovat,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom tuzemské ING Bank.
Jako nejpravděpodobnější varianta pro následující měsíce se podle něj jeví stabilita úrokových sazeb ČNB. „Tuzemská ekonomika sice bude dále zpomalovat z titulu slabšího vývoje v zahraničí, potřeba snižovat úrokové sazby ze strany ČNB i v případě pomalejšího růstu bude však dle našeho názoru limitována slabším kurzem koruny. Jedno „preventivní“ snížení sazeb si však v případě citelného zpomalování eurozóny odkážeme v druhé polovině příštího roku představit,“ dodává Seidler.
Sdílejte článek, než ho smažem