Narazili jste při vyplácení peněz po krachu Sberbank na nějaké problémy, překvapilo vás něco?
Několikrát jsme vypláceli peníze klientům menších bank nebo družstevních záložen. Sberbank byla diametrálně odlišná. Poskytovala široké portfolio bankovních služeb a do posledního okamžiku byla plně funkční. Ke krachu došlo rychle a sama banka byla situací zaskočena. Zpočátku nedostatečně informovala klienty. Obraceli se na nás s řadou dotazů, které se samotnou výplatou náhrad nesouvisely.
O co šlo?
Například o platební transakce, které klienti prováděli ke konci života banky. Některé neproběhly, jiné se vrátily zpátky do banky, jindy přišly prostředky až po rozhodném dni. Nejasnosti pramenily i z toho, že banka vedla speciální účty insolvenčním správcům, exekutorům nebo advokátům pro úschovu finančních prostředků. U prvně jmenovaných jsme například řešili, komu náhradu vkladu vyplatit. Zda insolvenčnímu správci, nebo dlužníkovi v režimu oddlužení. Na základě výkladu zákona ministerstvem spravedlnosti se nakonec vyplácelo k rukám insolvenčního správce.
Vyplynuly z průběhu výplaty další obtíže, které bude nutné třeba i legislativně vyjasnit?
Bylo to poprvé, kdy se řešily žádosti o zvýšenou náhradu, na kterou mají klienti nárok ve specifických životních situacích. Jedná se až o 200 tisíc eur, namísto standardních 100 tisíc eur. Jsou mezi nimi vklady plynoucí z prodeje nemovitosti, vypořádání společného jmění manželů při rozvodu či vypořádání dědictví. Sporné situace nastaly kupříkladu u transakcí s nemovitostmi.
Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Pracovala v ČSOB a pak řadu let na Ministerstvu financí ČR, mimo jiné i v oddělení státních cenných papírů. Od roku 2002 vykonávala funkci finanční manažerky Fondu pojištění vkladů a od roku 2006 byla jeho výkonnou ředitelkou. Po jeho transformaci v roce 2016 šéfuje i nástupnickému Garančnímu systému finančního trhu.
V jakém smyslu?
Peníze v advokátní úschově přecházejí na prodávajícího okamžikem přepisu údajů v katastru nemovitostí. Jenže pokud před tímto datem zkrachuje banka, Garanční systém musí vyplatit peníze kupujícímu. A musí to být kupující, kdo podá žádost o zvýšenou náhradu. Navrhli jsme ministerstvu financí, aby se pokusilo tyto situace vyřešit novelou zákona o bankách.
Jakou část peněz z celkového objemu jste už vyplatili?
Už jsme vyplatili asi 98 procent peněz. Z celkového počtu 120 tisíc klientů si náhradu vkladů zatím nevyzvedlo asi 33 tisíc oprávněných osob. Jsou to třeba lidé, kteří pobývají dlouhodobě v zahraničí nebo kteří mají k výplatě velice nízkou částku, desetikoruny, stokoruny, případně se jedná o případy dědictví. Klienti mají ještě necelé dva roky, aby si o výplatu vkladu požádali u Komerční banky, a to buď na pobočce, nebo písemně.
Kde fond drží peníze, aby měl v poměrně krátké lhůtě peníze na výplatu pojištěných vkladů?
Finanční rezervy investujeme převážně do krátkodobých repo operací zajištěných státními dluhopisy nebo poukázkami, které vydává Česká národní banka. Obchody provádíme s hlavními tuzemskými bankami. Část portfolia máme zainvestovanou přímo do státních dluhopisů. Repo operace jsou likvidní, v kauze Sberbank jsme měli peníze na výplatu včas i v potřebné výši. Nemuseli jsme prodávat žádné dluhopisy z dlouhodobého portfolia.
Volné finanční prostředky máme uloženy na účtech v ČNB, neboť ve větším objemu nemůžeme peníze ukládat přímo u bank. A bance, která náhrady vkladů vyplácí, posíláme peníze postupně, podle toho, jak výplata náhrad postupuje.
Fond nyní musí doplnit peníze využité na vyplacení náhrad pro klienty Sberbank. Bude to mít dopad na ostatní banky, případně na jejich klienty?
Garanční systém musí mít do roku 2024 ve Fondu pojištění vkladů rezervu 0,8 procenta objemu krytých vkladů, což plyne z požadavků evropské směrnice. Teď se rezerva pohybuje zhruba v poloviční výši. Do konce roku bychom měli získat prostředky, které jsme vynaložili na výplatu náhrad vkladů klientům Sberbank. Ve Fondu tedy bude zhruba 40 miliard korun, což požadovanou výši rezerv převýší. Proto si nemyslíme, že by měla mít výplata náhrad vkladů klientům Sberbank na banky významný dopad. Každopádně, výši příspěvku stanovuje ČNB a pro letošní rok ještě zveřejněna nebyla.
A jak konkrétně peníze získáte?
Budou to peníze z prodeje majetku Sberbank, který teď rozprodává insolvenční správkyně. V případě insolvence banky zákon jednoznačně stanovuje pořadí pro vypořádání věřitelů. Na prvním místě je Garanční systém. Ve druhé skupině věřitelů jsou fyzické osoby a malé a střední podniky a ve třetí ostatní věřitelé jako obce či ostatní finanční instituce. U Sberbank počítáme s tím, že dostaneme zpátky všechny prostředky, které jsme na výplatu náhrad vynaložili. Na sto procent pohledávek dosáhne i druhá skupina věřitelů. Ta třetí by měla být krácena v řádu několika procent. Bude záležet na tom, jak se podaří prodat zbylý majetek banky. Ve srovnání s předchozími konkurzy, kdy bylo uspokojeno v průměru asi 37 procent všech pohledávek po zkrachovalých finančních institucích, se teď u Sberbank pohybujeme v mnohem vyšších úrovních.
S víc než ročním odstupem hodnoceno, dalo se pádu Sberbank nějak zabránit?
Jednalo se o klasický run na banku, kterému lze velmi těžko zabránit v okamžiku, kdy propukne. Banka přišla o likviditu, protože klienti vybírali prostředky ve velkých objemech. Ve stejné situaci byla i americká Silicon Valley Bank. Pokud klienti vybírají rychle své peníze, banka je pod tlakem nucena zlikvidňovat neboli měnit na hotovost volná aktiva, která má k dispozici, a to i za cenu velké ztráty. Některá aktiva, jako třeba úvěry poskytnuté klientům, nelze rychle prodat a banka tak není schopna reagovat na požadavky klientů na výběr vkladů. To se právě stalo Sberbank. Ačkoliv měla zdravé portfolio, ztratila likviditu a také výhled, že by byla schopna žádosti o výběr finančních prostředků realizovat.
Provádíte i zátěžové testy v bankovním sektoru. Jak?
Zátěžové testy, které se soustředí na stabilitu finančního sektoru, provádí ČNB. Naše se zaměřují na interní procesy a postupy Garančního systému. Testy, které provádíme s bankami, souvisejí s přípravou databáze pro výplatu náhrad vkladů. Zjišťujeme, zda je banka schopna připravit potřebné údaje, tedy zda má u každého účtu vedeného jeho majitele, umí sečíst všechny vklady, které daný klient v bance má, a porovnat je s limitem sta tisíc eur. Pokud by totiž banka zkrachovala, je povinna nám tyto podklady předat do tří pracovních dnů, abychom mohli sedmý pracovní den zahájit výplatu náhrad vkladů. Testujeme také interní postupy.
Jaké?
Jestli bychom například zvládli získat finanční prostředky, pokud by naše rezervy na výplatu náhrad nestačily. S ČNB testujeme jejich schopnost vypsat pro tyto situace mimořádné příspěvky. Centrální banka pak musí vyhodnotit, jestli by takovým krokem neohrozila jednotlivé banky, jejich likviditu a hospodaření. Všechny procesy musí být rychlé, jde o dny.
Máme také možnost požádat banky o úvěr nebo vydat dluhopisy. Dluhopisový program je připravený a na jaře budeme testovat procesy související s vydáním dluhopisů a jejich prodejem prostřednictvím aukce. V případě potřeby se totiž dluhopisy musí vydat během sedmi pracovních dnů, abychom měli finanční prostředky pro výplatu náhrad vkladů k dispozici včas. Dosud jsme k tomu naštěstí nemuseli přistoupit.
Jak moc o pojištění vkladů lidé vědí? Nepřeceňují ho?
Po pádu Sberbank se povědomí o pojištění vkladů výrazně zvýšilo. Zhruba 77 procent lidí ví, že vklady jsou pojištěny. Limit sto tisíc eur ovšem znalo jen zhruba 23 procent dotázaných. Myslím, že znalost je dostatečná, vzhledem k tomu, že limity pojištění vkladů se měnily a že si lidé spíše myslí, že je pojištěno méně. Většina lidí má navíc na účtech uloženy nižší částky, které pojištění kryje zcela.
Klienti často nevědí, které produkty jsou pojištěné a které nejsou. Měli by o tom s bankéři víc mluvit. A pokud mají na kontě víc peněz – přes limit 100 tisíc eur, tedy zhruba 2,4 milionu korun – a chtějí mít jistotu, že je všechno kryté pojištěním, doporučuji peníze rozložit mezi víc institucí,
Lidé stále nerozlišují mezi typicky vkladovými produkty, jako jsou termínované nebo spořicí vklady, a investičními produkty. Velké procento si myslí, že jsou pojištěny investice do podílových fondů, do akcií, dluhopisů, že je pojištěno životní pojištění nebo penzijní připojištění. V posledních dvou případech se jedná o velmi bezpečné instrumenty, ale samotné pojištění vkladů se na ně nevztahuje, neboť nejde o bankovní vklady.
Čím si vysvětlujete, že lidé považují tyto investiční produkty za vklady?
Může to souviset s tím, že stát tyto produkty podporuje, klientům na ně přispívá a umožňuje daňové odpočty. Pomohla by větší finanční edukace, aby lidé přesně věděli, co je pojištěním vkladů kryté. A to napříč věkovými kategoriemi. Sami se snažíme dělat osvětovou kampaň. Zaměřujeme se zejména na starší skupiny obyvatel, na lidi, kteří žijí v menších sídlech, a na ty s nižším vzděláním. Svou úlohu zde sehrávají i banky, které mají povinnost informovat klienty, že jejich vklady jsou pojištěny. Jednou ročně posílají svým klientům informační přehled o systému pojištění vkladů. Jeho podoba však byla sestavena úředníky a pro běžného klienta není úplně pochopitelný. Doufám, že revize legislativy umožní tento přehled zjednodušit, aby mohl plnit svoji informační úlohu.
FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.
Petra Nová
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
