Zvýšený zájem o termínované vklady, který banky zaznamenávaly přibližně od začátku loňského roku do letošního jara, skončil. Shodují se na tom pracovníci z poboček několika bank, které oslovil web Peníze.cz.
U termínovaných vkladů se zavazujete, že si peníze po určitou dobu nevyberete. Výměnou za to vám banka garantuje, že původně sjednaný úrok nezmění po celou dobu vkladu. Tím se liší od spořicích účtů – z nich si peníze můžete vybrat kdykoliv, ale banka zase může skoro kdykoliv změnit úročení.
V době, kdy úroky na trhu klesají, může být termínovaný vklad šancí, jak si udržet vyšší sazby déle než na spořicích účtech. Situace se ale změnila. Lidé vidí, že úroky na spořicích účtech od léta až na výjimky už dál neklesají. Některé banky je – přinejmenším dočasně – dokonce zvedly. A zdá se, že ani v nejbližších měsících nebude důvod přesouvat úspory na termínované vklady kvůli tomu, abyste si vyšší úrok udrželi po delší dobu.
Aktuálně nedává příliš smysl zavazovat se, že na peníze po určitou dobu nesáhnete, když za to banky nedají víc než na spořicích účtech. Úroky na nejlepších spořicích účtech teď začínají čtyřkou, zatímco termínované vklady nabízejí maximálně 3,2 % až 3,5 %.
Výhody? Méně podmínek a vyšší strop
Termínované vklady přesto mohou být alternativou pro lidi, kteří si nechtějí každý měsíc hlídat, jestli plní podmínky pro vyšší úrok na spořicím účtu. Podmínkou nejvyššího úroku na spořicích účtech totiž bývá alespoň pár plateb kartou, případně určitý příjem na běžný účet ve stejné bance, v některých případech i pravidelné investování.
U termínovaných vkladů je podmínka jediná: nevybrat si peníze předčasně. U kratších vkladů to není tak zásadní jako u delších, nicméně mezi bankami jsou velké rozdíly a proto se vyplatí předem prozkoumat konkrétní pravidla. Některé banky totiž předčasný výběr neumožňují vůbec, jiné při něm jen nepřipíšou úroky, některé vám naúčtují i sankci. Podrobný přehled podmínek jsme přinesli v loňském článku.
Omezením většiny spořicích účtů je také nízký strop pro solidní úročení: řádově jde o nižší stovky tisíc korun, vyšší vklady se obvykle neúročí – přestože najdeme i výjimky. Oproti tomu u termínovaných vkladů jsou stropy vyšší nebo žádné. Je však dobré myslet na limit pro zákonné pojištění vkladů – ekvivalent 100 tisíc eur, což je v současnosti kolem 2,44 milionu korun. Limit se počítá pro všechny vklady (běžné účty, spořicí účty i termínované vklady) jednoho klienta ve stejné bance.
A záleží také na tom, jestli si chcete kvůli vyššímu úroku založit spoření u jiné banky, než u jaké máte běžný účet. I když to dnes jde jednoduše a rychle přes internet, někteří klienti rádi zůstávají u své banky. V takové situaci může dávat smysl, aby dočasně volné peníze uložili na termínovaný vklad, pokud ho konkrétní banka úročí lépe než vlastní spořicí účet (například Moneta nebo Air Bank).
Nejvyšší úroky u termínovaných vkladů na tři měsíce |
| Banka | Úrok (p.a.) | Omezení |
| Inbank | 3,4 % | Minimální vklad je 5000 Kč, maximální dva miliony. |
| Air Bank | 3,2 % | Minimální vklad je 30 000 Kč. |
| Moneta Money Bank | 3,2 % | Minimální vklad je 15 000 Kč. |
| UniCredit Bank | 3 % | Minimální vklad je 30 000 Kč, úročí se vklady do deseti milionů. |
| Fio banka | 2,7 % | Minimální vklad je 3000 Kč. |
| Banka Creditas | 2,7 % | Minimální vklad je 5000 Kč (Creditas) nebo 100 000 Kč (bývalá Max banka). |
| J&T Banka | 2,6 % | Počáteční vklad musí být aspoň jeden milion korun. Podmínka neplatí pro stávající klienty, kteří už mají nebo měli v J&T vklady aspoň milion nebo investice aspoň 100 tisíc – pro ně je minimální vklad 100 tisíc. |
| Komerční banka | 2,5 % | Minimální vklad je 5000 Kč, úročí se vklady do tří milionů (část nad limit jen 0,01 %). |
| ČSOB | 2,5 % | Minimální vklad je 5000 Kč, maximální tři miliony. |
| Další banky nabízejí méně než 2,5 %. |
| Zdroj: oficiální dokumenty bank, stav k 13. 10. 2025 |
Nejvyšší úroky u termínovaných vkladů na šest měsíců |
| Banka | Úrok (p.a.) | Omezení |
| Inbank | 3,5 % | Minimální vklad je 5000 Kč, maximální dva miliony. |
| Moneta Money Bank | 3,2 % | Minimální vklad je 15 000 Kč. |
| UniCredit Bank | 3,2 % | Minimální vklad je 30 000 Kč, úročí se maximálně deset milionů. |
| Banka Creditas | 2,8 % | Minimální vklad je 5000 Kč (Creditas) nebo 100 000 Kč (bývalá Max banka). |
| Fio banka | 2,7 % | Minimální vklad je 3000 Kč. |
| Air Bank | 2,7 % | Minimální vklad je 30 000 Kč. |
| Oberbank | 2,6 % | Minimální vklad je 100 000 Kč. |
| J&T Banka | 2,6 % | Počáteční vklad musí být aspoň jeden milion korun. Podmínka neplatí pro stávající klienty, kteří už mají nebo měli v J&T vklady aspoň milion nebo investice aspoň 100 tisíc – pro ně je minimální vklad 100 tisíc. |
| Komerční banka | 2,5 % | Minimální vklad je 5000 Kč, úročí se vklady do tří milionů (část nad limit jen 0,01 %). |
| Další banky nabízejí méně než 2,5 %. |
| Zdroj: oficiální dokumenty bank, stav k 13. 10. 2025 |
Nejvyšší úroky u termínovaných vkladů na jeden rok |
| Banka | Úrok (p.a.) | Omezení |
| Inbank | 3,5 % | Minimální vklad je 5000 Kč, maximální dva miliony. |
| Moneta Money Bank | 3,2 % | Minimální vklad je 15 000 Kč. |
| Banka Creditas | 3 % | Minimální vklad je 5000 Kč (Creditas) nebo 100 000 Kč (bývalá Max banka). |
| Komerční banka | 3 % | Minimální vklad je 5000 Kč, úročí se vklady do tří milionů (část nad limit jen 0,01 %). |
| UniCredit Bank | 3 % | Minimální vklad je 30 000 Kč, úročí se maximálně deset milionů. |
| J&T Banka | 3 % | Počáteční vklad musí být aspoň milion korun. Podmínka neplatí pro stávající klienty, kteří už mají nebo měli v J&T vklady aspoň milion korun nebo investice aspoň 100 tisíc. |
| Fio banka | 2,7 % | Minimální vklad je 3000 Kč. |
| Air Bank | 2,7 % | Minimální vklad je 30 000 Kč. |
| Oberbank | 2,6 % | Minimální vklad je 100 000 Kč. |
| Další banky nabízejí méně než 2,6 %. |
| Zdroj: oficiální dokumenty bank, stav k 13. 10. 2025 |
Nejvyšší úroky u termínovaných vkladů na dva roky |
| Banka | Úrok (p.a.) | Omezení |
| J&T Banka | 3,25 % | Počáteční vklad musí být aspoň milion korun. Podmínka neplatí pro stávající klienty, kteří už mají nebo měli v J&T vklady aspoň milion korun nebo investice aspoň 100 tisíc. |
| Inbank | 3 % | Minimální vklad je 5000 Kč, maximální dva miliony. |
| Oberbank | 2,9 % | Jde o vklad na rok a půl (18 měsíců). Prvních šest měsíců se bude vklad úročit 1 % p.a., dalších šest měsíců 3,1 % p.a. a posledních šest měsíců 4,6 %. p.a. Banka připíše úrok vždy na konci kalendářního roku, po připsání se dál úročí. Zbylý úrok připíše na konci spoření, tedy za 18 měsíců od založení. Při založení v říjnu bude výsledná sazba přibližně 2,9 % p.a. |
| Banka Creditas | 2,7 % | Minimální vklad je 5000 Kč (Creditas) nebo 100 000 Kč (bývalá Max banka). |
| Fio banka | 2,3 % | Minimální vklad je 3000 Kč. |
| ČSOB | 2 % | Minimální vklad je 5000 Kč, úročí se vklady do tří milionů. |
| Další banky mají sazbu pod 2 %, nebo dvouletý vklad vůbec nenabízejí. |
| Zdroj: oficiální dokumenty bank, stav k 13. 10. 2025 |
Nejvyšší úroky u termínovaných vkladů na tři roky |
| Banka | Úrok (p.a.) | Omezení |
| J&T Banka | 3,4 % | Počáteční vklad musí být aspoň milion korun. Podmínka neplatí pro stávající klienty, kteří už mají nebo měli v J&T vklady aspoň milion korun nebo investice aspoň 100 tisíc. |
| Fio banka | 2,3 % | Minimální vklad je 3000 Kč. |
| Banka Creditas | 2 % | Minimální vklad je 5000 Kč (Creditas) nebo 100 000 Kč (bývalá Max banka). |
| Další banky mají sazbu pod 2 %, nebo tříletý vklad vůbec nenabízejí. |
| Zdroj: oficiální dokumenty bank, stav k 13. 10. 2025 |
Atraktivní úroky nabízí také družstevní záložna Artesa. Víc než banky dává na půlročním (3,6 % ročně), ročním (4 %), dvouletém (3,7 % ročně) i tříletém vkladu (3,5 % ročně). Minimální vklad je 20 tisíc.
U družstevních záložen neboli kampeliček však podle zákona platí pravidlo 1:10 – desetinu z uložených peněz je potřeba dát navíc do členského vkladu. Ten se pak zhodnocuje, nebo naopak znehodnocuje podle hospodářských výsledků záložny a není zahrnut do státního systému pojištění vkladů. Aktuální hodnotu členského vkladu můžete dostat zpátky, když už nebudete mít v záložně termínovaný vklad (obecně žádný depozitní produkt), na výplatu členského vkladu si ale obvykle počkáte nejméně do poloviny následujícího kalendářního roku.
Kam zamíří úrokové sazby?
O nastavení základních sazeb, od nichž se v zásadě odvíjejí i úroky na spoření v jednotlivých bankách, budou radní České národní banky znovu jednat 6. listopadu. Ekonomové očekávají, že sazby už dolů nepůjdou. V příštím roce by naopak mohly zamířit nahoru.
„S ohledem na současné hodnocení inflačních rizik je adekvátní odpovědí déletrvající stabilita sazeb, která doplňuje (a podporuje) silnější kurz koruny. Pokud by však některé proinflační faktory citelně zesílily, nelze vyloučit debatu o možném zvýšení úroků. U té ale odhadujeme, že minimálně letos na pořadu dne nebude,“ říká Jan Berka, hlavní ekonom Portu.
„Předpokládáme dlouhodobější stabilitu úrokových sazeb na úrovni 3,5 %,“ řekl po posledním zasedání bankovní rady 24. září Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Martin Kron z analytického týmu Komerční banky očekává, že sazby ČNB se letos už nezmění. Stabilitu sazeb vidí jako nejpravděpodobnější také Petr Dufek z Creditas.
Výsledky voleb zřejmě znamenají, že snižování sazeb definitivně skončilo.
„Pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš už naznačil, v jakém duchu se nové vládnutí ponese. Vycházejí nám z toho vyšší vládní výdaje, nižší příjmy – a tedy větší deficit včetně potřeby jej z něčeho ufinancovat. Potenciální proinflační dopady takové politiky mohou vést k vyšším úrokovým sazbám,“ očekává Jan Berka.
„Soudě podle vystupování i samotného programu hnutí ANO lze čekat uvolněnější fiskální politiku, než k jaké se snažila mířit vláda Petra Fialy. V programu ANO se nacházelo hned několik nákladných položek a v otázce jejich financování byl k nalezení pouze odkaz na budoucí ekonomický růst a boj proti šedé ekonomice. Přinejmenším krátkodobě si tak lze dovodit, že vláda vedená hnutím ANO by deficity zvýšila minimálně o několik desítek miliard korun ročně,“ říká Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Investika.
„Případné větší deficity tak ČNB dále utvrdí v názoru, že pro snižování sazeb není aktuálně prostor. Aby ji naopak přiměly sazby dokonce zvýšit, musely by příští deficity být skutečně mamutí,“ dodává Hradil.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku Aktuálně.cz,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem