Vzdělání je proces zisku znalostí či jiných dovedností. Probíhá na formální i neformální úrovni, vždy se jedná o cílenou snahu rozšiřovat a prohlubovat znalosti. Cílem vzdělání je prostřednictvím znalostí a dovedností rozvíjet intelekt jedince, připravit ho na budoucí zaměstnání a poskytnout mu osobnostní i další profesní růst. Vzdělání lze rozdělit do dvou kategorií:
Formální vzdělání probíhá zpravidla v rámci institucí jako jsou školy, univerzity či jiná vzdělávací zařízení. Dělí se do úrovní a může se jednat o specializované vzdělání v určitém oboru.
Neformální vzdělání se odehrává mimo prostředí formálních institucí, zahrnuje samostudium, workshopy a kurzy, online vzdělávání či jiné aktivity, které vedou k zisku nebo rozvíjení vědomostí a dovedností.
Další články na téma vzdělání najdete na Finmag.cz.
Seřadit podle: čtenosti |
chronologicky |
hodnocení
Články | Simona Ely Plischke | 19. 8. 2004
Přesto, že se nám stále daří v různých výkonnostních žebříčcích dosahovat hodnot odpovídajícím "lepšímu průměru", v dynamice vylepšování mezinárodní pozice za mnohými zeměmi spíše zaostáváme. O to hůř že i za našimi přímými regionálními konkurenty. Proč se možná brzy při porovnávání životní úrovně, korupčního bujení či ekonomické svobody ocitneme za Slováky, Maďary i Poláky?
Články | Kateřina Havlíčková | 15. 4. 2005
Základním principem financování vzdělávání dětí i jejich mimoškolních činností by měla být zásada financování konečného uživatele, tedy žáka. Co a jakým způsobem by měl hradit stát, co kraj a co obec? Jak by mohl vypadat ideální stav?
Seriál | Martin Víta | 14. 7. 2016 | 4 komentáře
Od přijímaček na vysoké školy uběhlo jen pár týdnů, přesto už agentury zveřejňují nabídku přípravných kurzů pro následující školní rok. Agentur je řada, nabídky vypadají lákavě – jak se v té džungli orientovat? Podle čeho poznat solidní agenturu a kvalitní kurz?
Komentář | Michal Kašpárek | 26. 8. 2016 | 12 komentářů
Přidat učitelům polovinu platu a trestat tvůrce hoaxů.
Komiks | redakce Peníze.CZ | 23. 10. 2011
Brain drain znamená česky odliv mozků. Takže jak asi tušíte, v dnešním komiksu vystupují přátelé zombíci. Pro ty je mozeček neodolatelná pochoutka. Jenže... Nastávají jim krušné časy! A bude hůř, milí nemrtví přátelé!
Komentář | Michal Kašpárek | 29. 6. 2012 | 14 komentářů
Z propočtů Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu padá brada. Kdyby ze škol lezli méně natvrdlí deváťáci, lidé by vydělávali víc, do důchodu chodili dřív a stát by hospodařil vyrovnaně.
Články | Radim Valenčík | 16. 2. 2006
V dnešním globalizovaném světě již nelze spoléhat jen na to, co se osvědčilo v minulosti. Ukazuje se, že perspektivy a jistoty obyvatel budou pevně spojeny s výkonností vzdělávacího systému. Ve světě přitom významně roste role absolventských sítí špičkových univerzit. Pokud se ovšem podíváme z tohoto hlediska na tuzemské vysoké školství, zjistíme, že se tu prakticky nic neděje.
Články | Dan Vořechovský | 11. 2. 2005
Následováním tzv. Lisabonské strategie by ekonomika Evropy měla dohnat ekonomiku USA do roku 2010. Podle ordinovaných receptů ovšem vaříme chudší a chudší polévku. Evropský "premiér" proto představil vlastní plán na "zaručený úspěch". Skutečně něco vyřeší, nebo jsou to jen další planá hesla?
Články | Radim Valenčík | 1. 11. 2006
Otázka financování vzdělání na vysokých školách patří nejen mezi ty, které ve veřejných diskuzích vyvolávají největší emoce, ale kde se vyskytuje i nejvíce nedorozumění až demagogie. Podívejme se, kam nepochopení veřejnosti vede, kam evropské vysoké školy přivedla chybějící přímá finanční zainteresovanost na uplatnění svých absolventů. Máme pro vás i unikátní žebříček světových univerzit podle kvality vzdělání a výsledků vědeckovýzkumné činnosti.
Komiks | redakce Peníze.CZ | 15. 4. 2012
Říká se, že Japonci mají úspěchy díky složité abecedě. Už v prvních letech školní docházky musí zvládnout pár set znaků, což učí disciplíně a posiluje paměť. Česká abeceda je z tohohle hlediska naprd. Ještěže nám mozky trénuje ministerstvo financí. Jen aby to nepřehnalo, to je o zánět mozkových blan!
Články | Tomáš Skřivánek | 16. 2. 2001
Lovu manažerských talentů se v civilním pracovním životě věnuje Jan Bubeník (32), známý nyní jako "Castrův vězeň". Jeho současná mediální známost prý jeho cenu na trhu práce nezměnila, neplánuje ani návrat do politiky.
Články | Alena Urubková | 9. 4. 2001
Milión korun za deset dní 'basy', to už se přeci vyplatí. Kreativci českých reklamních agentur jsou zřejmě extrémně drsní chlapíci. Evropská unie zase předvedla, jak vážně to s rozšiřováním myslí: chtějí nás, ale musíme se vzdát práv vyspělejších zemí. To a nejen to jsou autorská ohlédnutí za právě uplynulým týdnem.
Články | Eva Hníková | 20. 6. 2001
Letos se zvýšilo vodné a stočné, s příchodem léta už tradičně vzrostly ceny benzínu, od července zaplatíme více za plyn a za nájem. Ani České dráhy nechtějí zůstat pozadu a chystají nám překvapení v podobě dražších jednorázových jízdenek na září. A tak možná budeme muset rozbít prasátko, abychom vše zaplatili.
Články | Eva Hníková | 28. 6. 2001
Asi každý rodič si přeje, aby jeho potomek přinesl ze školy co nejlepší vysvědčení. A tak slíbí své ratolesti za pěkné známky peníze, panenku Barbie, počítačovou hru nebo třeba autodráhu. Někteří rodiče pozvou dítě za vysvědčení se samými jedničkami na zmrzlinový pohár, jiní koupí čtyřkaři za odměnu mobilní telefon.
Články | Pavel Pršala | 12. 1. 2001
Nejsou ještě příliš vzdálené doby, kdy Spořínek byl náš nejlepší kamarád a jen málokdo tehdy nespořil na vkladní knížce. Dnes je pro změnu snad nejčastěji používaným výrazem v komunikaci komerčních finančních institucí orientovaných na běžné obyvatelstvo slovo "investice". Co tedy dnes děláme - spoříme nebo investujeme?
Články | Tomáš Skřivánek | 23. 1. 2001
Kariéra | Táňa Chadrabová | 8. 10. 2007
Zaměstnavatelé chtějí, aby střední školy vedly studenty k samostatnosti, budovaly v nich komunikační dovednosti a kreativitu. Rodiče, kteří vybírají školu pro dítě, by se proto měli zamyslet, jestli zvolená škola podobné dovednosti opravdu naučí.
Články | Kateřina Havlíčková | 13. 4. 2005
Má nebo nemá se stát, tedy všichni ekonomicky aktivní občané, podílet na nákladech spojených s výchovou dětí? Postarat se o dítě je povinností obou rodičů. Neměl by tedy být spíše rozvedený rodič přinucen platit na své dítě slušné výživné? Na něco ale stát přispívat musí. Kolik, na co a jak?
Očima expertů | Ondřej Tůma | 27. 7. 2012 | 4 komentáře
Miliardu a půl už stál projekt státní maturity. Že běží hladce, se nedá říct; premiér dokonce říká, že v současné podobě jsou maturity „mrtvé“. Vylijeme miliardu a půl do kanálu? Nebo jsme ji už vylili? Zrušit maturity? Předělat? Nechat být? Ptáme se Jiřího Pehe, Tomáše Prouzy, Tomia Okamury a dalších osobností.
Seriál | Martin Víta | 25. 5. 2016
Byla by škoda a vlastně i nezodpovědnost, kdybyste si po absolvování vysoké školy mohli do životopisu zapsat jedinou položku – tedy právě tu vysokou školu. Pořiďte si těch odrážek víc, ostatně kromě jiného to může být i zábava, se kterou půjde vlastní studium líp přežít.
Články | Kateřina Boušová | 4. 4. 2006
Na hranici chudoby žije z celkového počtu 270 000 vysokoškoláků 63 000 z nich, stát však podle návrhu podpoří jen "nejchudších" 13 000. Je 1 600 Kč měsíčně pouhé pětině potřebných studentů skutečně účinná pomoc, nebo jen bezcenná vějička na voliče? Vláda stipendia hájí, ale odborníci, vedení vysokých škol ani studenti s jejich současnou podobou spokojeni nejsou.
Co se děje | Vladimír Pikora | 1. 12. 2005 | 1 komentář
Průměrná mzda letos nejspíš přesáhne 19 000 Kč. Koncem příštího roku by již měla převýšit 22 000 Kč. Platy ve veřejné sféře zaostávají za těmi v oblasti soukromé v průměru již jen o 433 Kč měsíčně. Německou úroveň mezd při troše štěstí doženeme "už" v roce 2037. To jsou jen úryvky z komentáře hlavního ekonoma Volksbank ke včera zveřejněným platovým statistikám.
Komentář | Michal Kašpárek | 16. 9. 2011 | 6 komentářů
Kolik je v září a říjnu na stromech červených jablek, tolik čerstvých absolventů, podobně rudých vzteky, máchá tou dobou úplně první výplatní páskou: „To snad ne! Člověk měsíc dře jak blbec a půlku pak narve do krku těm, co nehnou zadkem!“ Není to krádež. Jen začátek splátek za mastnou investici.
Články | Lenka Fialová | 12. 7. 2001
Co byste řekli tomu, že s podpisem pracovní smlouvy získáte víc než jen hromadu povinností a zodpovědnosti? Třeba auto, abyste nemuseli do práce městskou hromadnou dopravou. Byt nebo výhodně úročenou půjčku na byt. Telefon, týden dovolené navíc a zaplacenou letenku! Permanentku do posilovny a volňásky do divadla. Zaměstnanecké akcie nebo penzijní připojištění, které budou přinášet rentu, když vy sami na práci nebudete muset ani pomyslet. Sen nebo skutečnost?
Rozhovor | Tereza Mynářová | 20. 7. 2017 | 8 komentářů
Pokud chtějí zaměstnanci ustát změny, které trh práce v budoucnu čekají, musejí se umět přizpůsobit a mít vždy v záloze plán B a plán C. Absolventi škol, na kterých převládá všeobecné vzdělání, to přitom budou mít jednodušší, věří Bohumil Kartous z obecně prospěšné společnosti EDUin.
BrandInsight | Petra Nová | 29. 11. 2023 | 3 komentáře
Lidé od investic čekají to, na co si zvykli při nákupech v e-shopu. Chtějí výnos na pár kliků a hned. „S takovým nastavením mysli většinou o peníze rychle přijdou,“ říká Michael Kopta, marketingový ředitel brokerské společnosti XTB. Firma klade důraz na vzdělávání, učí investory dívat se i mimo svět financí.
Články | Jan Urban | 10. 4. 2001
Statistický úřad včera zveřejnil nová čísla o inflaci. Slovo inflace slyšíme denně. Přemýšlíme o něm při pohledu na ceny v obchodech či na svou výplatní pásku, ale i tehdy, kdy přemýšlíme o investicích. Co to ale inflace je?
Články | redakce Peníze.CZ | 14. 4. 2004
Životní situace | Jan Stuchlík | 4. 5. 2007
Studie o finanční gramotnosti obyvatel Evropské unie ukazují, že až 85 procent lidí se pořádně nevyzná ve finančních službách a produktech. V některých státech, včetně České republiky, už proto začaly vznikat programy pro finanční vzdělávání.
Podnikatelé v EU | Jan Stuchlík | 3. 8. 2007
Česko nejspíš nestačí vyčerpat celých 2,6 miliardy eur na rozvoj regionů, které mu slíbila Evropská unie na uplynulé tři roky. Ve hře je stále částka přes jednu miliardu eur. Praha přesto získává z unijního rozpočtu více, než kolik do něj platí.
Stránka 2/6
