V určitých případech má zaměstnanec nárok na odstupné. Jde především o výpověď z takzvaných organizačních důvodů, tedy když se:
- zaměstnavatel nebo jeho část ruší či přemisťuje,
- zaměstnanec stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele (...) o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
Minimální výše odstupného je odstupňována podle počtu odpracovaných let u stejného zaměstnavatele: Lidé, jejichž pracovní poměr trval přes dva roky, mají nárok na odstupné ve výši trojnásobku svého průměrného výdělku za předchozí měsíce. Kdo u stejného zaměstnavatele pracoval méně než dva roky, ale alespoň rok, dostane dvojnásobek průměrného výdělku. A kdo tam byl méně než rok, dostane odstupné jenom ve výši jednoho měsíčního výdělku.
Počítá se i doba trvání předchozího pracovního poměru u stejného zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího nepřesáhla šest měsíců.
Při výpovědi ze zákonem stanovených zdravotních důvodů máte nárok na odstupné dokonce ve výši nejméně dvanáctinásobku svého průměrného výdělku.
V obou situacích – organizační i zdravotní důvody – vzniká nárok na odstupné automaticky ze zákona. Nezáleží na tom, jestli ho zaměstnavatel výslovně zmíní ve výpovědi nebo dohodě.
Rozhodující není ani to, jestli bezprostředně po ukončení pracovního poměru nastoupíte do nové práce. Určité omezení platí jen pro případ, že byste se brzy vrátil k předchozímu zaměstnavateli (který vám dal odstupné).
Na výši odstupného nemá vliv ani délka výpovědní doby. Když jste po obdržení výpovědi museli ještě nejméně dva měsíce pracovat a dostávali za to standardní mzdu, máte pak pořád nárok na odstupné – nijak se vám neodečítá.
Podrobně o výpovědi a právech zaměstnance: Výpověď a odstupné. Co si pohlídat, když už vás nechtějí
Mám nárok na odstupné i při ukončení pracovního poměru dohodou?
Na odstupné máte nárok nejen při výpovědi (dané zaměstnavatelem), ale i při dohodě ze stejných důvodů – tedy organizačních nebo zdravotních. Opět automaticky přímo ze zákona nezávisle na tom, jestli je odstupné zmíněno přímo v dohodě.
U dohody obecně není nutné, aby zaměstnavatel uváděl konkrétní důvod ukončení pracovního poměru. Když na tom však zaměstnanec trvá, má právo na napsání skutečného důvodu. To je důležité právě u těch organizačních nebo zdravotních – na jejich základě pak dostane odstupné.
Jinak je dohoda mnohem volnější než výpověď. Jak už jsme napsali, můžete si sjednat jak delší, tak i kratší nebo dokonce žádnou výpovědní dobu. Stejně tak se můžete dohodnout na vyšším odstupném nebo dalších podmínkách. Vždycky ale musí jít o to, s čím souhlasí obě strany.
O tom, proč bývá lepší nepřistoupit na nevýhodnou dohodu a nechat si radši dát výpověď, jsme podrobně psali v samostatném článku.
Jak odstupné ovlivní podporu v nezaměstnanosti?
Když máte nárok na odstupné, nedostanete po odpovídající dobu podporu v nezaměstnanosti. Tu můžete začít čerpat až po uplynutí doby, kterou pokrývá odstupné. A to bez ohledu na to, jestli už jste odstupné skutečně obdrželi.
Podpora se vám naštěstí jenom odloží. Nepřijdete o ni, nekrátí se vám – samozřejmě s výjimkou případů, kdy najdete novou práci dřív, než ji celou dočerpáte.
Je tu i další důvod, proč by dohoda měla zmiňovat případné organizační nebo zdravotní důvody. Dohoda je totiž považována za dobrovolný odchod pracovníka, takže se vám může krátit podpora v nezaměstnanosti – kromě situace, kdy k ukončení pracovního poměru dohodou došlo „z vážných důvodů“. A to jsou mimo jiné ty dva, které jsme zmínili.
Co se děje | Petra Dlouhá | 11. 11. 2011 | 32 komentářů
Poslanci měli minulý týden pohotovost. Zasedali a jednali, až se z nich kouřilo. Jen produktivita práce nestála za moc. Opozice se maratonem obstrukcí snažila bránit reformám, které stejně zvrátit nemohla. Koalice nakonec protlačila všechny. Jednou z nich je novela zákoníku práce. Co přináší?
Co se děje | Martin Vlnas | 7. 11. 2011 | 16 komentářů
Po desítkách hodin obstrukcí stačilo 35 minut. Všechny reformní zákony vrácené senátem se koalici podařilo prosadit v původním znění. Teď je na řadě prezident. Poslední slovo ale bude mít pravděpodobně Ústavní soud. Na jaké klíčové změny se můžeme „těšit“?
Aktuálně.cz | Petr Kučera | 7. 8. 2011 | 5 komentářů
Některé zaměstnance v podnikatelské sféře čeká nemilé překvapení. Firma jim totiž může kdykoliv oznámit, že jim okamžitě snižuje mzdu - teoreticky třeba i na třetinu dosavadního stavu.
Co se děje | František Mašek | 20. 7. 2011 | 3 komentáře
Zatím první čtení ve sněmovně má za sebou upravený zákoník práce. Jde příliš na ruku zaměstnavatelům, říkají jeho odpůrci. Opoziční senát ho však nejspíš nezastaví, a tak ho chtějí odboráři a sociální demokraté pro některá ustanovení nechat posoudit Ústavnímu soudu
Aktuálně.cz | Karel Toman | 26. 6. 2011 | 10 komentářů
Novela zákona o zaměstnanosti má vážné chyby. Shodly se na tom Akční spolek nezaměstnaných (ASN) a Evropský institut pro veřejné otázky (EIVO).
Očima expertů | Ondřej Tůma | 22. 4. 2011 | 7 komentářů
Problematika zákoníku práce je vděčným mediálním tématem. Věčný spor, zda by měl být zákonem více chráněn zaměstanec, nebo zaměstnavatel, totiž pokaždé vzbudí emoce. Co si o tom myslí námi oslovení experti, se dozvíte na následujících řádcích.
Aktuálně.cz | Petr Kučera | 20. 3. 2011
Lidé, kteří u stejného zaměstnavatele pracují méně než dva roky, dostanou nižší odstupné. Navrhuje to ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) v novele zákoníku práce.
Co se děje | Tomáš Fránek | 3. 12. 2010 | 9 komentářů
Kdo má dostat od zaměstnavatele odstupné, nemá podle novely zákona o zaměstnanosti určitou dobu nárok na podporu od státu. Malér nastává, když mu zaměstnavatel toto odstupné nezaplatí.
Co se děje | Petr Kučera | 1. 10. 2010 | 7 komentářů
Výše podpory v nezaměstnanosti a délka jejího čerpání se v zásadě nezmění. Získá ji ale menší počet uchazečů než tomu bylo dosud.
Co si o tom myslíte | redakce Peníze.CZ | 26. 8. 2010 | 24 komentářů
Řada změn, které by měl přinést nově připravovaný zákoník práce, vyvolává silné emoce. Patří k nim zkrácení výpovědní lhůty, ale také postih těch, kdo sami dají výpověď.
Jak na to | Táňa Chadrabová | 7. 4. 2008 | 17 komentářů
Češi mění v průměru zaměstnání jednou za dva až pět let, nejčastěji na začátku roku nebo na konci druhého čtvrtletí. Když opouští starou práci, měli by si třeba ověřit, zda za ně firma platila zdravotní a sociální pojištění.
Články | Ludmila Řezníčková | 16. 1. 2007
Nová definice pracovní doby, bližší specifikace pojmu pracovní pohotovost. Zvyšuje se rozsah pracovní doby, která může být vykonávána v rámci dohody o provedení práce. Dochází ke sjednocení výpovědní doby, zvyšuje se odstupné. Co pro nás budou znamenat změny, které přináší nový zákoník práce?
Články | Ludmila Řezníčková | 7. 12. 2006 | 1 komentář
Nový zákoník práce žádné převratné změny v oblasti propouštění nepřináší. Původní návrh vypustil např. výpovědní důvody, a podniky tak mohly zaměstnance volně propouštět i přijímat podle potřeby. Ve schválené verzi ovšem důvody k výpovědi, podle kterých lze jedině zaměstnance propustit, opět jsou. Zákoník je tak nadále v oblasti propouštění velmi rigidní. Co se změnilo?
Články | Petr Vykoukal | 18. 12. 2001
Zaměstnání v bankovnictví platilo zvláště začátkem devadesátých let za jisté a perspektivní. Netrvalo však dlouho a privatizace bank, rušení poboček, změny strategií a zavádění přímého bankovnictví vše změnily.