Jaká je minimální mzda v roce 2024?
Minimální mzda v České republice je 18 900 korun měsíčně hrubého při pracovní době 40 hodin týdně. V hodinovém vyjádření je 112,50 Kč.
Jaký význam má minimální mzda?
Minimální mzda je podle zákoníku práce nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance v pracovním poměru nebo při takzvané práci na dohodu.
Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.
Jak rostla minimální mzda v Česku?
Zvyšování minimální mzdy v předchozích letech ukazuje následující tabulka:
Růst minimální mzdy
|
od
|
za měsíc
|
za hodinu
|
2/1991 |
2 000 Kč |
10,80 Kč |
1/1992 |
2 200 Kč |
12 Kč |
1/1996 |
2 500 Kč |
13,60 Kč |
1/1998 |
2 650 Kč |
14,80 Kč |
1/1999 |
3 250 Kč |
18 Kč |
7/1999 |
3 600 Kč |
20 Kč |
1/2000 |
4 000 Kč |
22,30 Kč |
7/2000 |
4 500 Kč |
25 Kč |
1/2001 |
5 000 Kč |
30 Kč |
1/2002 |
5 700 Kč |
33,90 Kč |
1/2003 |
6 200 Kč |
36,90 Kč |
1/2004 |
6 700 Kč |
39,60 Kč |
1/2005 |
7 185 Kč |
42,50 Kč |
1/2006 |
7 570 Kč |
44,70 Kč |
7/2006 |
7 955 Kč |
48,10 Kč |
1/2007 |
8 000 Kč |
48,10 Kč |
8/2013 |
8 500 Kč |
50,60 Kč |
1/2015 |
9 200 Kč |
55 Kč |
1/2016 |
9 900 Kč |
58,70 Kč |
1/2017 |
11 000 Kč |
66 Kč |
1/2018 |
12 200 Kč |
73,20 Kč |
1/2019 |
13 350 Kč |
79,80 Kč |
1/2020 |
14 600 Kč |
87,20 Kč |
1/2021 |
15 200 Kč |
90,50 Kč |
1/2022 |
16 200 Kč |
96,40 Kč |
1/2023 |
17 300 Kč |
103,80 Kč |
1/2024 |
18 900 Kč |
112,50 |
Kolik lidí pracuje za minimální mzdu?
Za minimální mzdu – přinejmenším papírově – pracuje 3,6 procenta zaměstnanců, tedy zhruba 128 tisíc lidí, vyplývá z dat Informačního systému o průměrném výdělku za první pololetí 2022.
Jaké další dopady má zvýšení minimální mzdy?
Zvýšení minimální mzdy pro nejhůře placené zaměstnance znamená, že úměrně tomu stoupnou i některé (nebo všechny) úrovně takzvané zaručené mzdy. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než minimální mzda. Nejvyšší úroveň minimální mzdy musí být aspoň dvojnásobkem té nejnižší. V našem přehledu najdete aktuální částky zaručené mzdy pro rok 2024.
Od minimální mzdy se odvíjejí i některé další limity. Týkají se školkovného, daňového bonusu, přivýdělku uchazeče o zaměstnání v evidenci úřadu práce, zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů nebo zdanění důchodu. Podrobnosti najdete v našem přehledu.
Články | Tomáš Janča | 20. 2. 2001
Při prvním pohledu na Index ekonomické svobody je jasné, že se Česká republika nenachází a v devadesátých letech nikdy nenacházela ve stadiu spálené země, jak nám tvrdil jeden lidový exprognostik. Druhý a mnohem pozornější pohled nám však prozrazuje, že od roku 1995 naše ekonomika více či méně přešlapuje stále na jednom místě, což je tvrzení, které by zase mohlo namíchnout jiného exprognostika.
Články | Miroslav Škoda | 12. 4. 2001
Jste student, pracujete na dohodu o pracovní činnosti a pobíráte mzdu vyšší, než je mzda minimální. Tím, že za vás zaměstnavatel odvádí daně, vaše povinnost odvodů do 'společné kasy' bohužel nekončí.
Články | Jan Heřman | 5. 12. 2001 | 1 komentář
Vláda vyrukovala do boje s nezaměstnaností s další zbraní. Zvýšila minimální mzdu. Podrobnější analýza však ukazuje, že ostří této zbraně je poněkud tupé. Při současné výši státní sociální podpory a životního minima plat 5 700 korun hrubého téměř nikoho pracovat nepřiměje.
Články | Jiří Tuvora | 20. 2. 2002
O krizi v Argentině toho bylo napsáno mnoho, ale málokterý článek se věnuje příčinám obdobných krizí. Je jich několik a podle mého názoru jsou následující faktory podstatné.
Články | František Marek | 29. 10. 2003
Vysoká cena práce v ČR je překážkou pro zaměstnávání lidí. Podnikatel má sice možnosti jak dát někomu práci tak, aby pro něj realizace zakázky neztratila smysl. Ne všechny, byť využívané, jsou ovšem legální.
Články | Miroslav Škaloud, Kateřina Havlíčková | 7. 1. 2004
Jak zásahnou vládní úředníci do života živnostníků? Dá se očekávat více pracujících načerno či méně prostoru pro investování. Co dál?
Články | Kateřina Havlíčková | 6. 1. 2005
Také na osoby samostatně výdělečně činné coby poplatníky s dětmi naši zákonodárci mysleli, připravili pro ně ovšem několik odlišností (všechno lze propočítat na naší kalkulačce). Další důležité úpravy se dotkly vyměřovacího základu pro výpočet pojistného, odpisů a v některých případech i osvobození od daně.
Články | Ludmila Řezníčková | 7. 1. 2005
Od nového roku si zaměstnanci pracující za minimální mzdu opět finančně polepší, letos o 7,2 %. Tato změna, která se přímo dotýká přibližně 2 % zaměstnanců, ovšem nepřímo ovlivňuje nás všechny. Podívejme se, co všechno se mění a jaký vliv má růst minimální mzdy na ekonomiku země.
Články | Kateřina Havlíčková | 19. 9. 2005
Minimální mzda, minimální daň a minimální odvody na pojistné jsou pro každého liberála zavrženíhodné. Jsou ale jednoznačně negativním prvkem? Český trh práce je bezpochyby nutné uvolnit, říká autorka článku, otázka však zní, jak to udělat. Jaký význam, účinnost a dopady podle ní mají tato tři "minima"? A jak je smysluplně upravit?
Co se děje | Vladimír Pikora | 1. 12. 2005 | 1 komentář
Průměrná mzda letos nejspíš přesáhne 19 000 Kč. Koncem příštího roku by již měla převýšit 22 000 Kč. Platy ve veřejné sféře zaostávají za těmi v oblasti soukromé v průměru již jen o 433 Kč měsíčně. Německou úroveň mezd při troše štěstí doženeme "už" v roce 2037. To jsou jen úryvky z komentáře hlavního ekonoma Volksbank ke včera zveřejněným platovým statistikám.
Články | Ludmila Řezníčková | 21. 2. 2006 | 9 komentářů
Za jakých podmínek mají letos matky či otcové nárok na rodičovský příspěvek? Kolik peněz mohou nově získat? Jak si lze na rodičovské přivydělávat? Jak je to s možností získat rodičovský příspěvek při současné výplatě mateřské za měsíc narození dítěte? Co se aktuálně v této oblasti změnilo?
Články | Dana Chytilová | 26. 4. 2006
Rovná daň pro každého? Snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění? Zrušení některých nepřímých daní? Vyrovnané veřejné rozpočty do 7 let od zavedení reforem? Toto a mnohé další slibuje Modrá šance občanských demokratů. Zeptejte se stínového ministra financí Vlastimila Tlustého na cokoli, co se týká ekonomické části volebního programu ODS.
Články | Simona Ely Plischke | 2. 5. 2006
Minimální mzdu nahradí státem zaručený příjem, stát nemůže určovat, kolik stojí práce. Souběhem platu a státem zaručeného příjmu se dosáhne žádoucího rozdílu mezi příjmy pracujících a dávky pobírajících občanů. Zůstane nárok na státní důchod, ale ve výši 20–25 % průměrné mzdy, bude záležet na jednotlivci, kolik si odloží na stáří. Jednorázově každému důchodci přidáme 1 000 Kč měsíčně. Říká Vlastimil Tlustý.
Články | Václav Rybáček | 22. 6. 2006
Nezaměstnanost v ČR klesá. Ministerstvo práce a sociálních věcí to připisuje především samo sobě, tedy aktivitám svých úředníků. Co ale skutečně snižování nezaměstnanosti způsobuje? A proč se dá její současná míra označit jako obvyklá, při dané míře regulace?
Články | Ludmila Řezníčková | 30. 6. 2006
Od 1. 7. vzroste minimální mzda a životní minimum, nezaměstnaní si budou moci souběžně s evidencí na úřadě práce vydělat více. Všem zaměstnaným ale zároveň vzrostou odvody na zdravotní pojištění a podnikatelům navíc i minimální daň. Co dalšího červenec přináší?
Články | Jiří G. Hošek | 31. 10. 2006
Lze vůbec nějakým významnějším způsobem snížit v Česku nezaměstnanost? Víme, kolik lidí práci skutečně hledá a chce? Chce politická garnitura snižovat nezaměstnanost, nebo vykazovat zbytečnou činnost jako předvolební rétoriku?
Články | Ludmila Řezníčková | 7. 11. 2006
Od ledna se po více než 40 letech mění zákoník práce. Zavádí pojem konto pracovní doby, nově upravuje odměňování zaměstnanců a stanoví výši minimální mzdy. Jinak také definuje, co je pracovní doba a co do ní patří, nepřímo tak mění zaměstnancův plat i nárok na dovolenou. Co a jak se mění?
Články | Ludmila Řezníčková | 10. 1. 2007
Také v tomto roce stát přilepšil některým skupinám obyvatel. Od ledna se, byť ne příliš výrazně, zvýšila minimální mzda. Ta už ovšem není po každého stejná, byl totiž zaveden institut tzv. zaručené mzdy. Na více peněz si přijdou i důchodci. Na druhou stranu někteří kvůli vyšší minimální mzdě zaplatí více na zdravotním pojištění. Co a o kolik se tedy mění?
Články | Ludmila Řezníčková | 16. 1. 2007
Nová definice pracovní doby, bližší specifikace pojmu pracovní pohotovost. Zvyšuje se rozsah pracovní doby, která může být vykonávána v rámci dohody o provedení práce. Dochází ke sjednocení výpovědní doby, zvyšuje se odstupné. Co pro nás budou znamenat změny, které přináší nový zákoník práce?
Životní situace | Milan K. Osvaag | 22. 3. 2007 | 2 komentáře
Mnohem přísnější kontroly lidí, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti, i zaměstnavatelů, pomáhají zvyšovat cenu práce v místech, kde je největší nezaměstnanost. Práce načerno je ale stále mimořádně výhodná jak pro lidi v evidenci úřadů práce, tak pro firmy, které si je najímají a platí jim na ruku. Přičemž za ně nemusejí odvádět žádné poplatky státu. Stát se chystá problém řešit. Jak?
Když se řekne | Petr Kučera | 3. 8. 2010 | 20 komentářů
Nový ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek mimo jiné chce, aby úřady důsledněji kontrolovaly nejen dodržování minimální mzdy, ale také takzvaných minimálních tarifů pro jednotlivé skupiny prací. Povědomí o nich je totiž malé jak mezi zaměstnanci, tak mezi zaměstntavateli.
Co se děje | Luboš Palata | 2. 5. 2011 | 14 komentářů
Skoro by se chtělo napsat: Díky za sedm dlouhých let. Německá a rakouská stopka zaměstnávání lidí z nových členských zemí totiž udržela kvalitní pracovní sílu v Česku. A dnes, když se životní úroveň Čechů té rakouské a německé o dost přiblížila, najde jen málo lidí důvod stěhovat se za prací do Německa.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 13. 5. 2011 | 171 komentářů
Od 1. května se otevřel pracovní trh v Německu a Rakousku občanům osmi států, které v roce 2004 vstoupily do Evropské unie. Exodus českých pracovníků za lepšími podmínkami se však čekat rozhodně nedá. Málokdy nastala v naší anketě mezi oslovenými odborníky taková shoda jako tento týden.
Aktuálně.cz | Karel Toman | 26. 6. 2011 | 10 komentářů
Novela zákona o zaměstnanosti má vážné chyby. Shodly se na tom Akční spolek nezaměstnaných (ASN) a Evropský institut pro veřejné otázky (EIVO).
Když se řekne | Ludmila Řezníčková | 5. 9. 2011 | 40 komentářů
Být ženou v domácnosti, věnovat svůj čas a svou energii dětem a péči o dům – starosvětský ideál není zdaleka mrtev. Ovšem chce to movitého a řádně zabezpečeného partnera, nečekejte, že vám někdo něco dá. Naopak: aspoň něco musíte platit vy!
Aktuálně.cz | Petr Kučera | 23. 10. 2011 | 4 komentáře
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje zvýšení částek životního a existenčního minima o devět procent, tedy téměř o desetinu. Valorizace dosavadních hodnot má od 1. ledna 2012 reagovat zejména na zvýšení daně z přidané hodnoty a další očekávaný růst životních nákladů v České republice.
Aktuálně.cz | Petr Kučera | 11. 12. 2011 | 2 komentáře
Vláda schválila zvýšení částek životního a existenčního minima o devět procent tak, jak to navrhl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09.
Rozhovor | Martin Vlnas | 17. 12. 2011 | 8 komentářů
Prodíráte se davem, tašky plné vánočních darů narážejí do cizích tašek plných darů. „Už aby to bylo za námi,“ myslíte si. A co si myslí výrobci těch darů, dělníci světové fabriky jménem Čína? Víc v exkluzivním rozhovoru s May Wong z organizace Globalization Monitor, která sleduje pracovní podmínky čínských dělníků.
Jak na to | Barbora Buřínská | 22. 2. 2012 | 13 komentářů
Většiny penzistů se daň z příjmů netýká. A co ta menšina? Přinášíme přehled situací, kdy důchodce daň platit musí.
Když se řekne | Jana Brhelová | 17. 4. 2012 | 13 komentářů
Konec monarchie, první léta republiky. Jaké jistoty tehdy nabízel stát svým občanům a co nechával jen a jen na nich?