Kreditní riziko nebo taky riziko protistrany je jednoduše to riziko, že někdo, kdo si půjčí peníze, je nebude schopný splatit. Kreditní riziko na sebe bere věřitel, například banka nebo úvěrová společnost, když dlužníkovi poskytne úvěr. Ostatně úvěr je od věřiti a credo znamená věřím.
Na druhou stranu se taky říká důvěřuj, ale prověřuj a to si pište, že banky svoje budoucí dlužníky prověřují důkladně, zvlášť když jde o větší úvěr, jako je třeba hypotéka. Prověřování potenciálního dlužníka se říká skóring nebo kreditní skóring, jeho důležitou součástí je také nahlížení do registrů dlužníků, u nás jsou to Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací a Solus.
Kreditní riziko podstupuje i kupec dluhopisu, když za něj dává peníze emitentovi dluhopisu. I kupec dluhopisu se většinou snaží (nebo by měl) zjišťovat, jaké kreditní riziko je spojené s emitentem. U firemních dluhopisů to může být detektivka, kreditní rating velkých emitentů, například států, dělají mezinárodní ratingové agentury.
Za podstoupení kreditního rizika a stres spojený s jeho podstoupením si věřitel nechává zaplatit určitou předem sjednanou odměnu, nejčastěji ve formě úroku.
Seriál | Aleš Tůma | 21. 5. 2014 | 1 komentář
Bez práce nejsou koláče a bez rizika nejsou výnosy. V nějaké z jeho podob se s ním setká každý investor a nevyhnete se mu ani při spoření do slamníku. Abyste se s ním lépe sžili, věnujeme mu další díl Velkého investičního seriálu.
Pojišťovny | Věra Tůmová | 29. 11. 2007 | 2 komentáře
Když pojišťovny zamezí pojistným podvodům, třeba prostřednictvím centrální databáze pojistných událostí, může se důvěryhodným klientům snížit cena pojištění, říká v rozhovoru pro Peníze.cz Roger Walsh z Britského institutu pro řízení úvěrů.
Články | Roman Stuchlík | 3. 10. 2006
Riziko zpronevěry je u investic do otevřených podílových fondů sníženo na minimum. Zásluhu na tom má oddělení majetku investora od majetku investiční společnosti. Šance, že se peníze "někde ztratí", se blíží nule. Čím to je? Co se stane, když se investiční společnost, broker či depozitář dostanou do ekonomických problémů? A jak je možné, že u některých obchodníků s cennými papíry lidé přišli o peníze?
Analýza | Roman Stuchlík | 1. 3. 2010 | 10 komentářů
Na případný růst výnosů českých státních dluhopisů z důvodu pokračujícího zadlužování státu by doplatily zejména penzijní fondy, dluhopisové fondy, IŽP a KŽP.
Články | Martin Burda | 14. 3. 2002
Proč v portfoliích Investiční společnosti České spořitelny nenajdete CDOs, které se uchytily v portfoliích konkurenční IKS? Přečtěte si podrobné vysvětlení z pera Martina Burdy, šéfa investic ISČS.
Články | Tomáš Skřivánek | 19. 9. 2001
Nejen jméno změnila Investiční společnost České spořitelny. V nejbližších dnech uvede na trh zcela nový fond.
Co se děje | Věra Tůmová | 19. 11. 2007
Největší tuzemské banky vykázaly za tři kvartály letošního roku dobré výsledky a pravděpodobně si tento trend podrží i v dalším roce. Pomůže jim svižný hospodářský růst i chuť Čechů zadlužovat se a utrácet, předpovídají oslovení analytici i samotné banky.